Cituji Yvonna: já jsem se snad dala správným směrem, protože studuju překladatelství, takže doufám, že opravdu budu překládat/psát, třeba z domova, a většinu času se nebudu s nikým bavit .
Tak to je zrovna skvělý obor pro introvertního člověka, držím palce ať ti to vyjde i v budoucnu 
Já naneštěstí pro mě pracuju hodně s lidma a dost mě to ubíjí.Tím pádem mě ta práce neuspokojuje a jsem tam nešťastná.Ale bohužel práce není a pracovat člověk musí. Ale je to řehole.
Reaguji na radana:
právě jsem si říkala, že ne každému se asi poštěstí pracovat sám a nemít kolem sebe moc lidí a že to asi musí být dost vyčerpávající pro lidi samotáře...
Cituji radana: Navíc mě vadí tlachání kadeřnice,pedikérky, manikérky když mi dělá vlasy či nehty a pořád mele a mele.............. já se třeba nechci bavit, nemám náladu a křečovitě se bavit abych prostě odpověděla mi fakt dělá potíž.kolikrát nevím co odpovídat. většinou chci mít klid a na nic nemyslet a užívat si procedury a neodpovídat na ty jejich kecy, kolikrát mám pocit že se musim vyloženě nutit.
Jé tak to je přesně můj případ 
Mám kadeřníka, dělá svou práci dobře, ale kdyby se nemusel furt vyptávat na něco. Nejradši bych tam jen seděla, přemýšlela si o svých věcech a čekala na výsledek. Ještě když se bavíme k tématu, třeba jak pečuju o vlasy, tak OK, ale pak se začne vyptávat co plánuju na víkend apod. a v tu chvíli mám po náladě. Z tohoto důvodu tam fakt nerada chodím 
Na nehty chodím raději k Vietnamcům, ti neumí česky takže je po problému 
Nechápu lidi, co si jdou k holiči, k nehtařce..pokecat. To prostě není nic pro mě.
Ve čtvrtek jdu k manikérce,už se připravuju............... minule mi povídala o jejich pergole na zahradě,o dovolené na horách a automaticky očekává moji reakci a účast.nějak jsem to zaobalila a většinou dělám že poslouchám rádio.................. v týdnu mě taky čeká oslava - tedy celého oddělení - kolega má kulatiny a už mě obchází zimnice nejméně 14 dní. sedí ve vždycky v hloučcích a očekává se že každý hodí něco do placu.......... uf,to bude můj konec
Přidávám se do klubu . To podstatné tady už zaznělo, introvertství se nedá odnaučit, ale dá se naučit reagovat tak aby vás extroverti nevnímali moc negativně. Doporučuji knihu The Introvert Advantage (česky vyšlo jako "Jste introvert?"). Nevýhodu ale vidím v tom že introverti nemají moc velkou síť nejrůznějších známách a přátel, a to je bohužel v tomhle státě pořád ještě důležité při hledání práce, nejrůznějším zařizování, apod.
méně než
10 příspěvků
A co když to mám obráceně? Někdy se v kolektivu straním, ale NE DOBROVOLNĚ. Třeba teď jsem nastoupila do nové práce mezi sehraný tým lidí, nemůžu o nich říct nic špatného, ale necítím se mezi nimi dobře a jsem nervózní. Cítím se napjatě, nepřirozeně, vše mě vyvede z míry a pak taky nepřirozeně a křečovitě reaguji. Mám tenhle problém už od dětství. Přitom mám společnost ráda, mezi "svými" jsem ráda středem pozornosti, s každým se ráda pobavím. Problém je, že se často cítím sama, kamarádů sice pár mám, ale chěla bych mít veelkou síť známých, přátel, milenců..- prostě mít kolem sebe lidi! Je mi teprve 22 a i přes moji snahu nevím jak na to, cítím se jak osamělý důchodce
Reaguji na Nuharu:
V tom novým kolektivu je to těžký.Oni jsou sehraní a ty jsi nová a taky určitě nevědí,jak se k tobě chovat,protože tě neznají.To se ale časem upraví,si myslím....
Já mám problém s být pohromadě více lidma už od dětství..mám ráda jednotlivce,ale velký kolektiv nee..Jsem strašně nervozní a nepřipadám si svá..Dnes jsem byla poprvé v práci,super byl můj starý kolektiv (5lidí),ale bohužel (pro mě) už za dobu mojí rodičovské,bylo přijmuto hodně nových žen a tím pádem je šatna plná lidí,to dříve nebylo..Jsem z toho moc nervozní,ty co mě neznají na mě koukají jak na marťana A převlíkání v tak přeplněné šatně je pro mě opravdu trest!
Ale na rozdíl od zakladatelky jednotlivce ráda potkávám a ráda se s nima bavím,i jenom s někým koho náhodně potkám (např. při venčení psa) si ráda povykládám...
Dost mi tato moje povaha v tomto vadí a nevím co s tím dělat..Není tohle při mé práci zrovna dobré..Tak trošku lidem ,kteří kolektiv vyhledávají, závidím..
