Těhotenství v pozdním věku, 37 a výše

Někdy se mi zdá, že mít vše přesně zorganizováno také nemusí být dobré. Vzpomněla jsem si na Básníky - první dítě, dovolená v Jugoslávii, auto ....
Kdy se dřív mnoho žen či spíše dívek vdávalo brzy "z důvodu nutnosti" , vypadalo to leckdy zpočástku jako tragédie, ale nemyslím, že by tato manželství byla méně šťastná než ta, kdy k tomu partneři přistoupili zodpovědně.
Určitě nejsem sama, kdo má v okolí příklady - stavěli dům, na který šetřili a těšili se, až konečně příjde to štěstí a budou spokojeně bydlet v krásném novém domě atd. No, štěstí s majetkem spíše odešlo. Taky se mi stává, že lepší je se na něco těšit než to mít. Což samozřejmě zjistím až zpětně.

Jo a jakožto dítě starých rodičů jsem si dřív moc dobře nepřipadala. Myslím, že jsem se za ně i styděla, pletli si je s babičkou a dědečkem. Pro desetileté dítě prostě nepřekonatelný trapas Při rozhovorech se spolužačkami jsem jim ubírala roky. Teď je to ale jinak, už bych taková vyjímka nebyla.

Těhotenství v pozdním věku, 37 a výše

No, při prvním dítěti je to dost pozdě a já osobně, podle toho, co jsem slyšela a bohužel i viděla, bych do toho nikdy nešla. Při druhém dítěti tak do 35 let.

Přesně tohle jsem slyšela od svých spolužaček, které měli starší rodiče a já vždy hrdě říkala, že je mamka jen o 19 let ode mě a divila se, že jejich mamky byly ve věku mé babičky, která se stala babičkou díky mě-spíš mojí mamce a taťkovi, kteří ji babičkou udělali ve 40ti. Je to taková dětská blbost, ale já nechápala jak můžou mít rodiče staré jak já prarodiče a bylo na nich jasně vidět, že dělali to co majdalena .

Hm tak já teda jako dítě nikdy neměla potřebu stydět se za věk svých rodičů...to mi přijde až zlé.

Lisa
no,tak já měla kamarádku co měla hodně staré rodiče a nikdy jsem nekoukala divně a ona se za ně teda nikdy nestyděla,jsou to přeci rodiče.
Nevím,také tohle moc nechápu stydět se za rodiče kvůli věku,ale každý je jiný.Tohle slyším prvně

Jinak si myslím,že pokud to zdravotní stav dovolí,proč dítko nemít i v pozdějším věku.Já sama to tak asi mít taky buduStále prostě není možnost mít rodinu a proč si to pak kvůli věku odepřít,že?
Plno lidí mi argumentuje tím,že je taková ženská sobec,jelikož např,mít děcko ve 40letech je špatný hlavně proto,že dnes lidé často umírají už kolem padesátky a já bych tu nechala poměrně malé dítě,což je ale podle mne blbost.Takhle se myslet nedá,tento názor nesnáším.
No a těhotenství může přeci proběhnout úplně v pohodě(i nemusí,ale to se stává i mladým holčinám),jen se bude muset častěji na kontroly a podstoupit pár testů.
Já naopak ženský,která má štěstí a bude mít miminko v pokročilejším věku fandím.Jelikož mít dítě je opravdu zázrak!

Takže když žena např. má dítko ve 37 letech a za deset což dobře počítám je jí 47majdalena, ´tak by se mělo vlastně to desetileté dítko za své rodiče stydět, že jsou staří? To snad ne. To vše je snad o zdraví, stylu života atd....Já znám mnoho mladých žen, které se vdaly, porodily a tím to pro ně skončilo. Nyní z nich jsou domácí puťky, kynoucí, sedící s dítkama v cukrárně.....

K tomu věku - děti jsou zlé. Takže věřím tomu, že mohlo dojít i na utahování... Můj manžel má také starší rodiče - manželovi je 42 a tatínkovi skoro 80 let. Má staršího bratra, který je o rok mladší, než moje mamina. Ale nikdy jsem neslyšela z vyprávění, že by se za ně styděl, nebo se mu někdo posmíval... Ale věřím, že se to stát může....Nutno podotkonou, že manžovi rodiče jsou vysoce aktivní lidi - stále několikrát do roka cestují, chodí na pěší tůry atd...Leckterý pár okolo 40 let by jim mohl závidět ... Takže ještě jednou zopáknu můj názor - je to individuální... Ale rozhodně nejsem proti

Rodiče jsem rozhodně neměla méně ráda než kdyby byli mladší. Ale tohle byl pocit mně jakožto dítěte. A děti přece nechtějí "vyčuhovat z řady" ať už jde o cokoliv.
Všimněte si, kolik lidí je např. personalisty nebo nadřízenými diskriminováno pro svůj věk. A tito diskriminující jsou dospělí vzdělaní lidé. Jak to někdo může tedy chtít po dítěti!?
Příklad - v obchodě mi prodavačka řekla - to ti dědeček koupil pěknou hračku, že? Nebo mě kamarádka ve městě potkala "s babičkou". Podobné zážitky kdysi popisoval Bolek Polívka - s ostatními kluky hráli taťkové fotbal a ten můj chodil o holi, jak byl starý a nemohoucí.

majdalena
Přesně tak jsem to pochopila že jsi to měla! -Ne že bys je měla míň ráda, ale prostě ty příhody ala dědeček/babička a to když se děti bavily o věku rodičů, to odlišení se od ostatních...

Já jako dítě starších rodičů, můžu říct, že mi to jako dítěti bylo taky hodně líto. Je naprostá blbost tady tvrdit, že jsem je za to měla míň ráda. Bylo mi líto, že na mě třeba máma už nemá tolik energie, jako rodiče ostatních. Ale to přece neznamená, že jsem jí kvůli tomu měla ráda míň. Tohle bylo z pohledu dítěte. Dneska mi je 29 a vidím to z pohledu dospělého. Sama mám čtyřleté dítě a už nemám maminku. Před dvěma roky zemřela. Strašně mi chybí, můžu říct, že až závidím ostatním kamarádkám, co maminku mají. Nehledě na to, že bych si strašně moc přála, aby malej měl pořád babičku, aby mi v plno věcech poradila co se týče dítěte apod.
Sama za sebe na to mám názor ten, že ať si ženy mají děti v kolika chtějí...věřím za ně, že to budou zvládat a že to není jednoduchý. Ale já sama, právě kvůli mé zkušenosti, pokud bych podruhé neotěhotněla do třiceti, tak už dítě nechci. Hlavně mě za to neukamenujte, prostě moje životní zkušenost mi dala tenhle názor.

Ještě bych měla napsat, že jsem se narodila, když bylo mamince 38.

kytkaa
To je m i líto,mám sice jiný názor,ale i tak Tě svým způsobem chápu,vzhledem k tomu co si zažila.Ale mám kamarádku a ne jednu co už rodiče a nebo jednoho z rodičů nemají a to si je pořídili dosti mladí,tím chci říct,že se tohle stává i mladým.Bohužel
Já myslím,že dítě Ti dá strašně moc lásky a proč by o to některá starší žena,kvůli věku měla přijít.
Tak hodně štěstíčka do života!

kytkaa
Chápu tě ve všem co jsi napsala. Jak už jsem tu psala-mě zemřela babička ("jen" babička ne maminka) v 58 a dědeček (také by leckdo a je to tak řekl "jen" dědeček) také v 58...takže dítě je určitě dar v jakémkoliv věku (a každé ženě ho přeji i v pokročilejším věku), ale já doufám, že já je budu mít do 34...

Trochu bych viděla v pozdním mateřství riziko - nemusí to vyjít a není mnoho času. Pokud jsou partneři schopni se smířit s tím, že nevýjde to, život nekončí, je to vpořádku. Ale někdy to může přinést výčitky na zbytek života, že "jsem neměla čas rodit děti v době, kdy to mé tělo umělo"