Trapasy a nepříjemné události a zážitky

Asi před třemi lety se mi stal trapas..byla jsem hrozně zamilovaná do jednoho kluka a někdy jsem ho tajně sledovala, ale vždy jsem si zakládala na tom, aby mě neviděl. Jednou šel po ulici a já se v rychlosti otočila ke skleněným dveřím obchodu, jakože chci vejít..a v tu chvíli, když byl asi metr ode mě, jsem tedy chtěla vejít, ale nevšimla jsem si, že místo otevřených dveří je tam sklo..plnou parou jsem vrazila do nich vrazila, rána jak z děla, nenápadnost pryč..a navíc jsem si narazila čelo

Trapný situace zažívám často.
Vzpomenu si na tyto:

1) Měla jsem rande s o něco starším chlapíkem a psala mi zrovna kamarádka sms co dělám. A já jsem jí napsala, že jsem s tím a tím tam a tam a strašně jsem do tý sms přeháněla, aby by la sranda...napsala jsem ji, že mě chce určitě znásilnit, že to bude beztak úchylák...no prostě hrozný a poslala jsem to....JEMU Naštěstí si nechal mobil v autě, tak já celou dobu v nervech, a pak když jsem přišli do auta, tak si to přečet a naštěstí to vzal v pohodě a začal se tomu smát...

2) Seděla jsem v autobuse a naproti mě seděla nějaká ženská...pořád na mě koukala s takovým úsměvem...bylo mi to hrozně divný, nepříjemný a ona po chvíli "slečno, leze vám po tváři pavouk!" Já ho vůbec necejtila.

3) Na střední jsem si vytáhla na stůl sešit a na něm byla přilepená vložka. Samozřejmě jsem si toho nevšimla, odešla a sešit s vložkou tam zůstal dokud nebyla hodina. To je taková klasika.

4) Když jsem byla s bývalým přítelem a chodili jsme spolu chvilku (začatky), tak jsem u něj potřebovala na velkou. Šla jsem a vykonávala jsem potřebu a najednou jsem se podívala nahoru, když jsem se utírala a ten můj tehdejší přítel tam na mě čuměl takovým okýnkem co bylo u stropu...no bylo mi hrozně, vůbec nevim, co tim sledoval.

Určitě ještě nějaký připíšu co si vzpomenu.

Byla jsem doma sama, tak jsem vařila, jedla a tak různě a najednou někdo zazvonil u dveří...vykouknu z bytu a tam takoví mladí kluci, že by chtěli mluvit s majitelem plynoměru...tak jsem řekla, že není doma...a furt se mi zdálo, že na mě oba koukaj tak nějak pobaveně. Zabouchala jsem a za pár sekund jsem šla kolem zrcadla a co jsem neviděla....celou pusu a okolí pusy totálně od marmelády...

Reaguji na tamaris:

No, fuj....

Mně se stal nedávno jeden trapas. Chtěla jsem odejít z jednoho cvičení dřív, potřebovala jsem si ještě něco zařídit. Zrovna jsme byli v malé učebně a bylo nás tam poměrně dost. Sedla jsem si blízko ke dveřím. Ale studenti přícházeli a přícházeli a nakonec jsem se musela prodírat přes pár židlí. A na opěradle jedné židle měl někdo pověšenou kabelku. A jak sjem se ty židle snažila přeskakovat, tak se mi do té kabelky zamotala noha. Samozřejmě jsem se rozplácla jak široká tak dlouhá na podlahu. No a učitel stál zrovna u tabule, která je hned vedle dveří - tudíž jsem se rozplácla u jeho nohou....pomohl mi vstát a z mého naplánovaného tichého a nenápadného odchodu se stal odchod velmi hlučný a nápadný..... + jsem na koleni měla modřinu dalších 14 dní.

Noo mne stalo že jsem pomlouvala šéfovou přes skype a najednou jsem ji to poslala, psala jsem jaká je to k.. apod. jména, no a pak jsem jí to šla vysvětlovat jak to mělo být, uff ještě teď sem opocená, naštěstí pak odešla

Holky, tak to mě dostalo!
Já si občas také trhnu ostudu, rychleji mluvím než myslím. Chodím na pomaturitní studium angličtiny a jednu hodinu bylo na programu dne zdravotnictví. Hráli jsme hru, že každý si vylosoval jedno slovo, měl ho ostatním popsat a ti hádali o co se jedná. Já měla slovo bandage. Bylo mi to sice divný, ale říkala jsem si, že ta učitelka je střelená dost a s vážným výrazem ve tváři začala popisovat sexuální praktiku. Jednoduše jsem si spletla bandage s bondage Poslouchala jsem to ještě následující měsíc, než si ostatní našli jinou zábavu.

Mimo angličtinu studuji fráninu, kde jsem ve skupině čtyř lidí ve věku 40+, vysokoškolské tituly za jménem, před jménem, tím pádem naše zájmy jsou trochu odlišné. Bavili jsme se o hudbě, co kdo má rád a ostatní sypali esa z rukávu jako Beethoven, Dvořák, Bach, Wagner...pak se koukli na mě a já si v duchu opakuju řekni něco chytrýho, proboha, řekni něco chytrýho...za chvíli slyším jak ze mě vylítlo "RAMMSTEIN!"

Také mám velice vysoké nároky na spaní.Jsem tím i dost pověstná a mamka se bojí jak to budu dělat až budu někdy mít mimčo.Musí být úplná tma,ticho,vyvětráno a hlavně...špunty do uší! Toho jediného se bojím ,že si nikdy neodvyknu.Jakmile jedu třeba na dovču a zjistim ,že jsem je zapoměla tak začnu panikařit a mám po náladě.Jakmile bych třeba přítele slyšela chrápat tak se probudím a druhý den budu na facku,nevyspalá,otrávená...Nejhorší je ,že mi vadí i když třeba někdo vedle mě leží a nahlas dýchá.Špunty si beru třeba jen i na odpolední dáchnutí..Nevím jak se toho zbavit takže nároky na spaní fakt vysoké.

Reaguji na taddynka: bomba

Ještě, že se má člověk kde pořádně zasmát . Já mám trapasů mraky, ale zrovna mi přišel na mysl jeden, co se mi stal před pár lety. Tehdy jsem absolvovala pár kafí a večeří s jedním mladým pohledným mužem. Takže nic vážného, ale samozřejmě věděl, že mám jistý den státnice a nemám na něj čas. Týden předem mi ani nepsal, abych měla klid. No takže po státnicích jedu domů vlakem. Byla jsem naprosto vyřízená a ve vlaku navíc spolehlivě usínám, takže jsem už v limbu zaslechla pípnutí smsky a rozhodla jsem se, že si to teda přečtu. Sms byla od něho, ve znění: "Tak jak jsi dopadla? Už se těším až tě uvidím. Třeba už dnes?" Takže jsem se rozhodla, že mu odepíšu, ale s jedním zavřeným okem. Naťukala jsem spíš po paměti na klávesnici, že jsem to naštěstí udělala. "dneska určitě ne, už týden jsem se nevyspala - a to nekecám. Takže jakmile dorazím domů, jdu to rychle dohnat. Ozvu se, až budu OK." Pak jsem už konečně usnula s tím, že mám vše vyřízené. Po probuzení jsem tak nějak očekávala sms od něj, minimálně s gratulací, to se tak nějak očekává, když se vás někdo ptá, jak jste dopadli. Ale nic. Nechala jsem to být a druhý den po probuzení nic a večer taky nic. To už jsem trochu nechápala a začínala jsem o něm mít jisté pochybnosti. Pak mě napadlo, že se podívám do odeslaných, jestli jsem to vůbec poslala a jestli ano, tak komu. v odeslaných to bylo, odesláno jemu. Jak čtu tu smsku, tak mě začíná polévat horko, protože byla v tomto znění: "udělala jsem to! Dneska určitě ne, už týden jsem se nevysr.ala - a to nekecám. Takže jakmile dorazím domů, jdu to rychle dohnat. Ozvu se, až budu OK." A to byl jediný překlep v celé zatracené smsce. Na to se ani odepsat nedá

Reaguji na RomanKaS:

Minulý týden jsem si teda uřízla trapas při obědě.Chodím do restaurace,kde se znám s personálem,takže to nebylo takový hrozný,ale vzhledem k situaci jsem byla za jelito. Zrovna jsem připravovala referát na téma 70 let uplynulo od atentátu na Heydricha. A tak jsem na to myslela,co ještě vylepšit a tak podobně,že když se mě servírka zeptala co si ještě dám a já blbec místo abych řekla: "Dám si ještě minerálku a preso", tak jsem řekla že bych chtěla Atentát na Heydricha. Jako vtipný nevim,ale jak člověk myslí na něco,tak to prostě pleskne do éteru,aniž by si to uvědomil. Servírka myslela že jse zešílela.

Reaguji na RomanKaS:
Dobrý A můžu se zeptat jak pak dotyčný reagoval, vysvětlila jsi mu to?
Jinak tohle se mi taky stalo takovej preklep s T9