Umění šetřit

Reaguji na Ivónie: Souhlasím s celým tvým delším příspěvkem!

Přesně, s tím souhlasím, na druhé straně

- ono levnější je mnohdy kvalitnější, vidím to na nákupu pro mě a milého a nákupu co vídám v košících mnohých lidí. Než koupit skoro půl kila nějaké pofiderní levné šunky "v akci", to raději kopím trochu nějaké lepší a na druhou večeři udělám tvarohovou pomazánku
(...zas ne všichni můžou jezdit do Německa )

Dva rodiče jedno dítě utáhnou a zbyde i na ně dvě už by mnohdy mohl být malinko problém.

Neříkám že u nás vysoká cena je zárukou kvality ani v oblečení ani v jídle.

Je mi to jasné, bylo to jen takové láskyplné rýpnutí
Je to takový lehký podnět k zamyšlení v celé diskusi o šetření - není třeba mít pocit, že člověk "šidí rodinu", když dělá jídla, která jsou zdravá, z kvalitních surovin, akorát jsou levná. Já osobně jsem moc ráda, že přítel je zvyklý, že mamka nevaří maso každý den a když nestihne nakoupit, mají na oběd třeba polívku a smaženky. U nás je to podobně - o víkendu, když jíme všichni, děláme třeba různé výborné zapečené maso, ale přes týden stejně jedí všichni mimo a na večeři je pak "jenom" česnečka se sýrem a zrníčkovým chlebem

Ale i s tím jídlem je to jako se vším ostatním - je dobré kupovat kvalitní věci za rozumnou cenu, sem tam se cíleně "ošidit" (ale spíše na úkor kvantity než kvality), aby se pak člověk mohl bez výčitek rozmazlit.

Šetřím stylem obálek. Když něco potřebuju, nadepíšu obálku a tam si dávám stranou peníze. Uvažuju i o spořícím účtu.

Můj největší zlozvyk je odměňování.... když se mi něco podaří, jdu si udělat radost a něco si koupit. Když nepodaří, jdu si koupit cenu útěchy

Zase z brigád člověk nezbohatne a to, co bude škudlit půl roku si jinak vydělá v dospělosti za měsíc. Já všechny brigády rozfofrovala, začala jsem šetřit až když jsem měla normální plat.

Já jsem vždycky byla hodně šetřivá, akorát od té doby, co mám nějakou brigádu, jsem začala víc utrácet.
Sytém kapesného u nás doma nikdy nefungoval. Když jsem něco chtěla, buď jsem měla našetřeno, nebo jsem si řekla rodičům. A říkat si každý týden o peníze ... to bych se styděla.
Teď si platím věci většinou tak půl na půl. Když potřebuju zimní bundu, když se mi rozbijou boty a potřebuju nové, zaplatí to rodiče. Oblečení mám hlavně ze sekáčů (vyhovuje mi to nejen kvůli ceně), a to platím někdy svými penězi, někdy rodičů. Když si ale kupuju něco, co není vyloženě potřebné, platím si to většinou sama. Nechci, aby mi rodiče platili boty které mají takový podpatek, že jsou jen na procházky.
20 000 Kč bych rozhodně utratit nemohla, protože tolik peněz se mi nesejde ani za rok. Navíc by mi to bylo trapné, protože tolik za sebe nedají ani moji rodiče dohromady. Tím nemyslím, že by si nekoupili vůbec nic, ale prostě nerozhazují.
Já nechodím do solárka, nechodím na nehty, nebarvím vlasy. Nekouřím, občas někam zajdu (max. 4 piva, ale to výjimečně). Kosmetika mi vydrží dlouho (maluju se cca 5x týdně) - řasenku mám za stovku a né za čtyři kila, vydrží mi rok ( i když vím, že by se měla měnit po půl roce), nepoužívám žádné podklady pod stíny a jiné, podle mě zbytečné, věci. Nevěřím Garnieru, že moje pokožka zůstane po jejich těl. mléku hydratována 7 dní dní a mám Baleu za 39,-. Vlasy si taky myju Baleou a je to stejné jako jakýkoli jiný šampón. Nedávám si na vlasy žádné krystaly ani litry kondicionéru. Když jdu na hory, neberu si svoje nejlepší rifle (takže si pak nestěžuju, že mi málo vydrží).
A taky - do školy si chystám svačinu, beru si pití z domu. Nekupuju bagety, nedávám si kafe z automatu ani Sprity nebo Coly, nezastavuju se cestou ze školy ve fast foodech.
Takže největší výdaje jsem letos zatím měla za boty, mám 4 nové páry a ještě budou jedny a už končím.

Neříkám, že bys měla obracet každou korunu, ale 20 tisíc je fakt hodně. Měla by sis dát nějaký měsíční limit, kolik můžeš utratit a ten nepřekračuj (HA do toho nepočítej).

Od té doby co pracuji na plný úvazek, tak si všechny útraty zapisuju do tabulky v excelu, takže mám přehled kolik jsem utratila za co každý měsíc a rok, tabulka to sčítá podle kategorií (jídlo, oblečení, atd), doporučuju .
Jinak za oblečení a boty naštěstí tolik neutratím jako některé zdejší dámy, protože jsem vybíravá a málo věcí se mi líbí natolik abych si je koupila. Na kosmetiku, do solária, prodlužování řas nebo vlasů a na podobné nesmysly taky nechodím, do hospody taky ne, nekouřím, takže i na tom ušetřím.

Dnes, když zavzpomínám na rozhovory se spolužačkama z vejšky, tak vždycky nějaká prohodila "Ty už máš zase nový boty"?, "Ty máš další kabelku"? Jenže když jsme potom rozebíraly, kolik každá máme na měsíc, tak jsem zjistila, že naše finanční možnosti jsou velmi podobné, jedné dokonce o dost vyšší, jenže jedna si do školy jezdila autem, chodila na nehty, solárko, ke kadeřnici a kosmetičce každý měsíc. Další kouřila a chodila se bavit 3x do týdne...takže tím chci říct, že každý máme své priority jinde. Já si radši koupím oblečení, které vím, že mi nějakou dobu vydrží a prostě je to má záliba. Ony zase dávaly přednost jiným věcem.. Všechno mít nemůžu, tak si stanovím, co je pro mě přednější...

A já umím za 1500,- nakoupit opravdu pěkného oblečení, takže se tu nebavíme o přehorentních sumách , i s takovou útratou se dá šetřit .

Reaguji na Mpty:
Dokud jsem byla na střední a dostávala docela malé kapesné, tak jsem to měla přesně jako píšeš ty.

neuměla jsem šetřit, dokud jsem nezačala makat sama na sebe a poznala, že není žádná pr.del, vydělat peníze. Navíc když je člověk zaměstnaný, má jistotu nějakého určitého přijmu, když člověk podniká, nikdy neví, jaký bude další měsíc, takže si musí dělat nějakou rezervu.
U nás, ale třeba neexistovalo, že když jsem chodila do školy, abych natáhla ruce a :"mámo, táto, chci kabelku, šup sem s penězma." Dostali jsme s bráchou vždy co jsme potřebovali, ale žádný zbytečnosti navíc a ani by mne nenapadlo si o to říct, když jsem viděla jak naši makají, abychom se měli dobře. A nějaký půjčování si od nic, ani ve snu.

Jak tu někdo psal, že je dobré mít našetřené tři měsíční platy... mně se to zdá málo, mít jen to, asi bych ani nespala. A nechápu, jak někdo může žít od výplaty k výplatě.

Reaguji na Mia_Sofia: Tak já už jsem sice na výšce, ale zas je to horší časově s brigádou. Knížky, skripta ... Takže mi to finančně vyjde možná o trochu hůř než SŠ.

tak tohle třeba nechápu ... pokud mi jede bus/vlak, tak nebudu dávat svoje peníze na benzín (a nechápu rodiče, kteří ty děcka v tomhle podporujou a ten benzín jim platí) a radši pojedu do školy busem (v nových botek třeba )

Rezervu na tři měsíce života,což je částka pro každého jiná.To je to minimum,co by měl každý mít.....někdo potřebuje na měsíc sto tisíc,někomu stačí 15 tisíc korun,každopádně jako rezerva než by si člověk našel třeba jinou práci a podobně je to minimum.

Není lepší ject do školy autem v nových botech než sockou kde ti je zašlapou?

No mně rodiče dávají 1200 Kč měsíčně, za které si musím kupovat VEŠKERÉ oblečení, boty, kosmetiku a poměrně drahou HA. Na toto už mi další peníze nedávají, jenom výjimečně mi třeba přispějí na dražší zimní boty například, to je opravdu výjimka. Nejsem žádný zhýčkaný spratek, kterému rodiče koupí všechno. Mám peníze na měsíc a když je utratím, tak mi naši další prostě nedají a nemyslím si, že by 1200 měsíčně bylo nějak extra moc..já jsem s tím spokojená, ale prostě není to tolik...utrácím svoje peníze, které si vydělám nebo dostanu k narozeninám a Vánocům. Svoje děti budu vychovávat takovým způsobem, jakým vychovali naši mě, protože si myslím, že jsem vychovaná velice dobře. Za tohle moje rozhazování naši nemůžou. Mám mladší sestru, která třeba dokáže ušetřit, ale já ne, dělá mi prostě ohromnou radost, když si něco koupím

Víc než dvě děti rozhodně nechci uvidím za těch 6-10 let, kdy o dítěti začnu možná přemýšlet, jak se věci budou mít (kolik budeme vydělávat atd.), ale chci dopřát svým dětem i sobě, nechci někoho o něco šidit, takže když finanční situace nebude úplně taková, jakou bych si představovala, tak se spokojím i s jedním dítětem, jenom chci, aby jsme se měli dobře nechápu názory lidí, kteří mají třeba 6 dětí: "No tak měli jsme už pět dětí, pak jsme si řekli, že už je jedno jestli pět nebo šest..." a měli další. Podle mě každé další dítě je obrovskou finanční zátěží, vidím to u nás, kolik stojíme rodiče my se ségrou...Nejde jenom o peníze, šesti dětem se pak taky určitě nedostane takové lásky a péče, jako když jsou děti dvě. Pokud na to někdo má, ať si pořídí dětí kolik chce, ale já osobně bych si nepořídila víc než tři děti, i kdybych měla miliony na účtě.

Tak snad to jednou taky bude u mě jinak výplatu mám prostě jen jednou za rok

Naši za sebe taky tolik nedají, co se týká oblečení, proto mi je taky někdy z toho trochu divně...ale zase kouří, takže padne dost peněz na to, jezdí v létě na dovolenou...utrácí spíš za jiné věci, v práci mají pracovní oblečení, takže toho ani tolik nepotřebují. A taky zbytečně nerozhazují...moje příjmy jsou z toho kapesného, brigády (což je letos 10 000) a pak Vánoce a narozeniny (mám narozeniny po Vánocích) a to se mi sejde vždycky hodně peněz, alespoň 5000.

Tak tohle máme stejně. Nerozhazuju za pitomosti, moje barva vlasů se mi líbí a třeba solárko nebo kosmetička, to je zbytečné. Kadeřnice taky úplně minimálně. Akorát, že já teda moc nikam nechodím, jen občas s přítelem třeba na večeři a to teda většinou platí on.

Ano, taky tak

To je jako bych to psala já...někdo se třeba diví, že mám pořád něco nového, ale už třeba neví, že nechodím na žádné chlastačky a podobné záležitosti...

Taky ručičku nenatahuju jak jsem řekla, s našima jsme se domluvili na určité částce za měsíc, za kterou si kupuju všechno. A myslím, že je to tak rozumné. Půjčila jsem si jenom proto, že jsem věděla, že prostě 15.září dojde výplata a já jim to všechno do koruny vrátím, jinak si nepůjčuji

Ano, taky tak

Psala jsem pokud jede bus/vlak - tím jsem myslela nějaké normální spojení. Chápu ježdění autem do školy u těch, kterým jede bus 2x ráno a pak až odpoledne. . Jinak to jednoduše považuju především za pohodlnost a to mi asi nikdo nevymluví (jsem prostě odpůrce každodenního používání auta, pokud to není nutné a velký zastánce MHD, chození pěšky a jízdy na kole). Znám lidi, co jezdí autem 300m do obchodu jen pro chleba, děcka vozí do školy/ze školy a pak se diví že má děcko odpor k pohybu.

buď dám peníze na boty nebo benzín ..

to je zrovna v mém případě jedno - většinou nestíhám a dobíhám v teniskách a cestu busem využívám ke spánku nebo učení, což bych v autě nemohla