Věci, které už naše děti nebudou znát/neznají

Reaguji na Sandyna_: já si teď pouštím Kaisera a Lábuse Kubrt, cože? Nepřišly gumičky?

Pokud se společnost bude vyvíjet tak, jak se vyvíjí, dál, tak moje děti a vnoučata už nepoznají a hlavně nebudou chtít, hrát si venku, určitě nebudou mít tak rádi knihy a a kvalitní televizní tvorbu, protože knihy a pořady, které jsou současné, jsou víc a víc "na pytel", tudíž asi generace po nás ani nebude už chápat a hlavně oceňovat takový ten typický a skutečně vtipný český humor ala Šimek a Grossman, Lábus a Kaiser, apod. Stejně tak mi přijde, že je víc a víc trend děti zahrnout, tedy pokud to jde, velkým množstvím hraček, které jsou sice krásné na pohled, ale děti si s nimi vydrží hrát jenom chviličku, zlaté stavebnice Merkur a Seva, u kterých jsem jako dítě vydržela třeba celé odpoledne, teď jsou sice k sehnání taky, ale málo, ptž. děti si s tím zkrátka nehrajou.Také až budu jednou dětem a hlavně vnoučatům vyprávět, že já musela nádobí mýt ručně a sama vysávat, tak si budou klepat na čelo. Jo a asi taky nepoznají a neochutnají rohlíky, které se dají "vyrolovat" a jsou zároveň slané i makové, začínám je shánět i já v současnosti čím dál tím hůř. To samé třeba tyčinka Kofila nebo obyčejné koblihy v dnešní době jsou jiné a vůbec ne tak dobré, jako za mého dětství, je mi 28.

Tak z těch technických věcí jste ještě zapoměly na magnetofon(jestli to někomu něco říká), co se týká potravin tak mošt ve skleněné láhvi, žluté a oranžové sodovky(ty jsem nedávno viděla v obchodě ale pochybuju, že se chuťově vyrovnají těm z dob 80 let), šuměnky, ...Hrnec na mlíko(když se začalo vařit hrnec pískal) Co se týče hraček, tak třeba dětský mixer s kličkou, káča, nafukovací hračky pro mimina, pískací hračky(šašek, slon, opice, krteček, zajíček...),plechová slepice nebo žirafa na kilíček, magnetická stavebnice, kloboučku hop, ruská digitální hra Jen počkej zajíci, stavebnice Seva..
jízdní kolo ESKA(neboli skládačka), plechové krabičky na čaj, staré dobré síťovky(kdo nezná tak síťová taška), psací stroj, natahovací hodinky Prim(bezvadně mi šlapou do dneška a to jsou už víc jak 30 let staré), motorka Pionýr, babeta, moped, stará dobrá škodovka 120,autobus harmonika. A co se mi líbí i ještě teď jsou staré kočárky pro mimina. Byly mnohem prostornější tudiš je maminy využily mnohem déle než teď a vydržely i víc než jen pro jedno dítě. U nás jeden kočárek sloužil postupně pro 6 děcek a pořád byl jako nový. A tak bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho.
Jsou to pěkné vzpomínky ale víc než to, že dnešní generace nikdy nepozná jaké věci byly v době našeho dětství mně mrzí, že nepoznají hry našeho dětství(vyvolávka, honzo vstávej, kuba řekl...). Než by se totiž šly proběhnou po venku raději dřepí před televizí nebo u počítače.

Přesně tak. Upřímně řečeno vůbec nevím, jaké Večerníčky se v současnosti vysílají. Nedávno jsem tam ale viděla Krakonoše, tak aspoń něco

Ta šlehačka v lahvičce s těmi pruhy myslím 2 oranžové byla ale výborná samá smetana . Ještě dodnes když otevřu šlehačku v plastovém kelímku , která je spíš jak mlíko vzpomínám jaká byla tamta neošizená

Moje mamka ho má dodnes a světe div se pořád funguje, asi je nezničitelný

Náhodou impulse jsem se voněla na disco a a na poličce jich měla několik- hnědý , červený , černý to byl můj favorit a takový barvený modro růžový a myslela jsem si co nemám Já bych řekla , že je prodávají i dnes .

Myslím, že největší terno byli odznáčky na 1 máje , ROH a pionýrské Já je zrovna minule objevila u mamky ve škatulce už upadli v zapmění jsem se u toho nasmála

A co bych si dala je nanuk jumbo ty byly fakt dobrý, pamatuji žvýkačky ba jo, pedro , pu pu, rekord

A z her jednoznačně pamatuji na ty hry do ruky jak jsme chytali slepičí vajíčka ani už nevím jak se to jmenovalo Na to se zapomenout nedá A určitě byl velmi exklusivní ten toaleťák na obdélníčky jen strčený v tom papírovém obalu co byl tak hrubý , že od toho byl div né poškrábaný zadek
Holt jsme byli 100 let za opicema a já bych to vrátit rozhodně nechtěla

Reaguji na kobitka:

Nevím, jestli to je známé, ale u nás se ještě hrálo: Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum

Reaguji na Charmeuse: Já bych to tak černě neviděla, je to na nás rodičích.Moje děti, 12 a 4, samozřejmě mají PC, tablet atd..., ale i přesto milují procházky a hraní si venku v parku.Jen to chce nebýt líný rodič a zvednout zadel a jít se s děckama projít, bruslit nebo třeba plavat.A z hraček u mých holek stále vede seva, lego a merkur, rozvíjí to představivost a neomrzí.

Ano, to je pravda a taky předchůdkyně dámských hygienických potřeb netřeba vracet.

nevím jestli je to ale dobře. Protože právě hodně rodičů raději posadí děcka před ten comp nebo televizi hlavně když od nich mají na chvíli klid. Já jsem z velké vesnice a když jsem byla malá tak byla vesnice téměř v obležení děcek. Bylo nás pořád vidět a hlavně slyšet. A teď jde člověk na procházku a za celou dobu nepotká ani jedno dítě. Do konce i přes léto to vypadá jako by u nás snad ani žádné děcka nebyly.

Reaguji na Lusinda2:
Já vím, také to tak vidím a aplikuji, jenže každý člověk to tak bohužel nemá a to je škoda.

No úplně nejlepší bylo, když vyhořel sklad s toaletním papírem a my se museli utírat do novin, protože se s toaletního papíru na nějakou dobu stalo podpultové zboží.

Reaguji na kobitka: Já jsem z Brna, vyrostla jsem na sídlišti, kde jsme byli zvyklí pořád lítat po venku.Tohle mají moje děti horší, protože žijeme v centru a není moc kde si hrát, nehledě na to, že dnes dítě z bezpečnostních důvodů nikde nevypustíš.Ale opět říkám, že je to na nás, buď vezmeme děti ven nebo je posadíme před PC.
Beru to podle své starší dcery, která samozřejmě bez compu nežije, ale pořád ji víc baví aktivity, které jí my rodiče nabízíme-brusle, kolo, bazén atd..A když holt nic nenabídneš, dítě jinou alternativu než sedět doma a zabavit se u PC nemá.

No já ti nevím ale nás rodiče zabavovat nemuseli. My si vždycky nějaké hry vymysleli sami a rodiče pomalu ani nevěděli že nás mají. V létě jsme ráno vypadli z domu i když třeba jen na zahradu hned po snídani, vrátili se na oběd a pak až do večeře opět v luftu. Když pršelo hráli jsme si doma (stavebnice, panenky...) Prostě nám zábavu nikdo vymýšlet nemusel.
Chápu, že co se týče venkovních her jsou městské děcka dost omezené co se týče prostoru a bylo to tak vždycky. Na vesnici se prostě děcka mají možnost víc vyřádit ale bohužel jak jsem už psala i na vesnici pomalu aby člověk děcka hledal lupu. Skoro všechny jsou zalezlé doma a když jim řekneš jestli znají hru honzo vstávej tak na tebe hledí jako by jsi spadla z višně.

Reaguji na kobitka: Ale to zase ber tak, že dnes máš jiné možnosti, když je nemáš, nevyužíváš je.Naši dědové za první republiky si také vystačili s káčou, prakem a machři s koloběžkou, což už našim rodičům nestačilo.Vývoj nezastavíš-řečeno s klasikem.A když jsou děti samotné doma, sáhnou po jednoduché možnosti se zabavit.Konečně ty také diskutuješ ve volné chvíli tady na fóru, protože máš tu možnost, kdežto tvá maminka v osmdesátých by volný čas trávila s knížkou nebo třeba pletla.

Jenže za nás bylo zvykem přijít ze školy, napsat úkoly a jít ven s klíčem na krku.To už dnes z bezp. důvodů dovolí ve městě málokdo.Takové to vypadnout ven a vrátit se na jídlo, o kterém mluvíš, to má dcera také praktikuje, ale o prázdninách na chalupě, kde se všichni známe a máme o dětech přehled.

To je pravda. Když nebyla možnost jít ven, stavěli jsme si doma různé bunkry z židlí a dek, rozestavěli věci po místnosti a hráli hru, že nesmíme šlápnout na zem apod.