Vzpomínky na bývalé lásky - jsou špatné?

Tak přijde na to, jaké to jsou věci Zlato, stříbro a podobné se určitě nevyhazuje a prodávat jej pod cenou by byla škoda ... Vždyť to není na tom šperku napsané, od koho je.
A co s věcmi, co mají hodnotu jen pro majitelku, to netuším, protože já jsem velice cholerický tvor a ne že při rozchodu ale už při větší hádce by všechno vylítalo oknem včetně telefonu s esemeskami . Ale znám magora, co má v upomínku odložený papírek od sežrané margotky ...

Taky dobrý řešení Já takhle hodila po jednom Almou od LV-no zůstala mu, neb potom co předvedl, bych si od něj nenechala ani telefoní číslo, natož kabelku

Teda, když to tady tak píšu, tak to vypadá, že dostávám samé drahé dárky, nebo jsem s těma chlapama jen pro prachy No, ale podotýkám, že podle konta si je opravdu nevybírám.

To už zavání lehčí nevyrovnaností dotyčného-nevím, jestli bych po tomhle zjištění s ním chtěla mít ještě něco společného

No to já vím naprosto přesně - nechtěla ! Ale vesměs to každému přijde nááááramně romantické

Reaguji na dadabus: Hele a jaká romantická historka se k té čokoládě váže, že dotyčný má potřebu mít schovaný obal

No když jsem byla v mládí stráášně zamilovaná, občas jsem si schovávala i takový blbosti, vím, že jsem třeba měla schovaný jeho vlas a tak. Ale to bylo v době, kdy románek trval, když jsem vystřízlivěla, blbin jsem se zbavila a nechala si jenom prostě nějaké pěkné věci nebo silné vzpomínky. Mám třeba ještě schovanou usušenou první kytku, kterou jsem dostala, to mi přijde hezký ale pro někoho by to mohlo bejt třeba taky ujetý

Reaguji na SophiesTinyWorld: Na kytce nic divnýho nevidím. Na prázdným obalu od čokolády celkem ano, ale proti gustu. To už mi přijde jako skladování kravin. Ale, tak pán tím nikomu neubližuje, tak proč ne-mě spíš napadla ta praktická stránka-v tom obalu zůstanou drobný kousky čokolády, takže by mě spíš zajímalo, jak to musí vypadat-no ale já jsem na tyhle věci trochu magor Hned si představím plíseň, mravence apod.

já mám alergie na všechno možný, v sušených kytkách se mi pak taky chytla plíseň, tak jsem je musela vyhodit. No jednou jsem nebyla schopná vyhodit levandulový hojivý balzám, protože jsem byla trochu závislá na jeho vůni. Nebyla to vzpomínka na vztah, ale na jednu úžasnou dovolenou, měla jsem tu vůni prostě spojenou s tím místem a se zážitkama a tak jsem ten balzám schválně nevypotřebovala, ale nechala jsem ho zbyteček v kelímku, abych mohla občas čichat tu nádhernou vůni tak jsem ho měla několik let ve skříni než se zkazil a začal spíš smrdět .. takže když by někdo u mě něco takovýho našel, možná by si pomyslel teda bůhví co

Aha, no, tak teď odlož večeři raději :

No žádná Ale to už bylo docela dávno tedy. Byla jsem u dotyčného na návštěvě, něco se vypilo, .... ..... .... , ráno jsem ke kávě snědla margotku, obal jsem PRÝ nacpala do sedačky - že si to nějak nepamatuji - a zavřela jsem za sebou zvenku.
Hele, chtěla jsi to vědet

Měla´s ji dát nějaké cikánce a poslat ji, ať se s ní kolem něj prochází ....

bylo to zajímavé. Ale jsem ráda, že je ten šperk pryč a už bych ho nenosila! Dotyčný se pak nakonec z rozchodu úplně složil a tak jsem měla výčitky svědomí, i když ono "vztah" - byl to jen chvilkový úlet (což jsem říkala snad každý den) a dotyčný to pojal jako vztah do konce života.... Dva roky mi pak ještě vytrvale volal, i když jsem to nezvedala (nemám nervy ze železa na brečícího chlapa v telefonu, fakt ne, hlavně když s tím nemíním nic udělat a vrátit se...). Pak jsem to jednou zvedla, když volal z jiného čísla a oznamoval mi, že se už vzpamatoval a bude se ženit a co prý já. A když jsem mu řekla, že já nic, že jsem sama (předtím jsem furt lhala o tom, že mám přítele, abych se ho zbavila), tak málem dostal infarkt. No a pak mi ukradli telefon a byl klid úplný. Mám totiž nové číslo.
Jinak ještě když jsme byli spolu jakoby ve "vztahu", byl schopný mi vyčítat, že jsem se už celé 2 (!) hodiny neozvala telefonem, jak se mám..... nebo že viděl, jak jsem se usmála na obsluhu.... Myslím, že by mi s ním brzy hráblo.

já taky, ale většinou jen mrskám s věcmi nebo bouchám dveřmi... je, vlastně se to už hodně dlouho nestalo (honem kde je dřevo a zaťukat).

romantické...

No to bylo přesně něco takového ... nikdy víc

Holt a dnešní elektronická doba moc upomínkám nepřeje, jak člověk vidí v těch starých filmech svazky dopisů svázaných mašlemi, to už se asi dneska nenajde - dneska dopisy chodí od jiných institucí, než od frajerů a ne zrovna milostné ....

to je pravda. . Tím spíš si ráda nechávám deníčky, dopisy a tak..protože vím, že už se ta doba nevrátí