Vztah se starším mužem

Promiň, ale ty uvažuješ opravdu až přehnaně stylem "co by kdyby" . Ještě s tím chlapem ani nechodíš, ale už si představuješ, jak za "pár" let umře a z tebe bude v 50ti vdova hledající si zoufale nový úlovek. Vidíš snad do budoucnosti ? To si opravdu myslíš, že je vše jen o věku ? a že když si začneš s nějakým třicátníkem, prožiješ s ním život jako v pohádce ? Jenže i ten třicetiletý, ti může naslibovat hory doly, vezmete se, založíte rodinu a on tě pak začne podvádět a z tebe bude ve 40ti rozvedená zhrzená matka samoživitelka Člověk míní, život mění ! Takže tohle tvoje uvažování CO KDYŽ je opravdu zcestné.

Reaguji na CarolS:
Moc pěkně napsáno.
Jesli je ti s tím člověkem fajn vykašli se na všechna ,, CO BY KDYBY,, přesně jak říká CarolS.
Ve finále i kdyby jste spolu nezůstali, budeš mít určitě spoustu krásných chvil na které budeš jednou ráda vzpomínat.... skoč do toho rovnýma nohama stejně tak jako já v 19 ti .... ano vím, rozhodování člověka v 19ti a ve 26 je trochu jiné, ale i tak ....ten člověk ti strašně moc dá.
Buď to vyjde nebo ne ..... život je sám o sobě krutej nač si ho ztěžovat.... Jestli tě to k němu táhne jdi do toho. A když si budeš neustále klas tyhle negativní otázky nedáváš tomu vztahu šanci už před nějakým začátkem. Ne stále je to růžové, ale to v žádném vztahu, a pokud máte k sobě blízko a nic vám nebrání, nač ztrácet čas .... jednou by jsi si mohla mlátit hlavu o stěnu, že jsi to tenkrát s tím galantním mužem nezkusila.

já osobně tyhle moc velké věkové rozdíly nechápu a nepodporuju, ale na druhou stranu pokud je vám spolu dobře tak spolu buďte

Ahoj, začnu stejně: Já: 21, on: 49.
Ze začátku vztahu jsem si pokládala stejné otázky jako ty, takže ti rozumím. Trápilo mě to, ale já se zamilovala tak, že to bylo mnohem silnější. Nyní jsme spolu 4 roky a před rokem jsem si kvůli jedné hádce sbalila věci a řekla že končíme. Ten rozchod byl nesnesitelný a v životě mě nic tak nebolelo. Říkala jsem si, že je to tak lepší, už kvůli tomu věkovému rozdílu a přesvědčovala sama sebe. On za mnou přijel s kytkou, strašně brečel, přemlouval mě ať se vrátím, ale já říkala ne a přitom jsem tak strašně chtěla. Po pár dnech jsem byla neskutečně vyčerpaná, protože jsem dělala něco co nechci a ohlížela se na rozum. Pak jsme se museli sejít, kvůli dořešení pár věcí a když jsem ho uviděla, celá jsem pookřála. Uvědomila jsem si, že to takhle nepůjde a vrátili jsme se k sobě. K tomu člověku mě něco neuvěřitelně táhne a po tom rozchodu mi došlo, co doopravdy chci. Je to on a je mi úplně jedno kolik nám je a jak to v budoucnu skončí, bez něho žít nedokážu a po 4 letech jsem stále zamilovaná. Teď jsem v 5 měsíci a čekáme holčičku a ten věk mě opravdu netrápí, co si lidé říkají mě netrápí, jestli jednou zůstanu sama jak píšeš a budu se o něj muset starat mě také netrápí, protože jsem tak šťastná, že to nedokážu popsat a nebudu dělat co nechci a ubírat si svoje štěstí jen proto, že by to tak bylo lepší podle společnosti.

No já jsem za celý život chodila se staršími. Maximum byl rozdíl 25 let. Rozumím si se staršími lidmi, ale do života bych je nechtěla. Rychle stárnou a mají své mouchy. Pro otce rodiny bych si představovala mladšího chlapa, který s děckama může blbnout už jen z toho důvodu, že mu to umožňuje zdraví a hlavně pak těm dětem ten mladší více rozumí. Sama jsem to teď zkusila s mladým a jsem spokojená akorát mě občas štvou jeho pubertální výlevy, ale to je u mladého normální. Někdo je v pubertě i ve 40ti. Já si ale vždycky říkám. Jak je chlap kolem té 40ky sám, tak tam je většinou nějaký problém. Když se rozvede a nevyšlo to, tak ok, ale znám hodně starších, kteří jen loví mladé holky a pořád si něco dokazují. Znám z okolí hodně mladých párů, kteří mají děti a kluci se o rodinu hezky starají. Takže tvrdit jestli je lepší starší než mladší a obráceně je trošku zavádějící. Důležité je si s tím člověkem rozumět. Já kdybych měla toho staršího, tak by to musel být chlap, který se o sebe stará, sportuje, nepije, nekouří a je dost akční. Že by jsme si chodili sednout někam do hospody nebo se váleli doma na to jsem ještě dost mladá

A co se týče těch galantností apod. je to opravdu jen výchovou a tím jaký má ten člověk pohled na vztah a na svoji partnerku. Můj přítel je mladý a mohl by se pro mne rozdat. Někteří muži navíc ví jak na ženské takže ze začátku otevírají dveře, sundavají kabátek, lichotí a pak vás vesele kopnou do zadku. Starší muži mají zkušenosti to ano a díky těm zkušenostem můžou být více pedantští, utváří si vás podle svého obrazu, zakazují vám, komandují vás, chovají se k vám jak k dítěti..takže to také nemusí někomu vyhovovat. Mladý zase těch zkušeností tolik nemá takže se nebojí dát. Nevím jak bych to popsala. Určitě se na nikoho nedívám blbě, když je mezi nimi rozdíl věkově, výškou, stylově apod. důležité jsou jiné věci a společnost vás vždy bude soudit ať se zachováte dobře nebo špatně. Takže na lidi vůbec nemyslet..

Reaguji na Laetitia:
Teď je ti 21? Nebo ti bylo, když jste spolu začali chodit? Jen zvědavost

Reaguji na lentilkah: Teď