Vztah se ženatým

to jsem ani nechtěla, jen mě to překvapilo...jsem totiž jedna z těch racionálních typů žen, co by si už z žádnýho chlapa na ***** nesedly.

Podepisuju

Reaguji na zip:

Opustila bych co nejdřív práci - určitě to není snadné, ale vídat ho je to nejhorší co můžeš udělat.. byť jen na chodbě, by tě ignoruje...Jeho charakter netřeba asi komentovat Držím palec, ať se z toho vylížeš co nejdřív, není to snadné, bolí to a ještě nějakou dobu bude...Snaž se zajet do normálu s manželem, nikdy se k tomu nevracejte a nerozebírajte to...

díky za podporu, jak jsem psala "stabilizuju" se, ale je to těžký a opustit práci taky nelze, musím vydělávat,ale hledám a koukám se po něčem a reaguju na inzeráty, takže to nenechávám "jen tak" ledabyle......uvidíme, co přinese další období........

a je fakt, že to bolelo a už to bolí méně a jednou to určitě přestane........ jsem "hlupačka", ale je už "pozdě" je to resp. byla to situace, která mě zase někam posunula..... a vím, že už nikdy nebudu tak naivní a důvěřivá.......to je holá skutečnost

Mám s takovým vztahem zkušenost hned dvakrát - už bych do toho nešla, ale láska dokáže být mrcha

První celkem v pohodě, bylo to víc o vzájemném vyhovování a tím, že nám spolu bylo fajn, ale nějaké velké city se tam nekonaly. O manželce jsem věděla od začátku, nebylo nikdy mým cílem komukoli ublížit, nedej bože prozradit. Ale když se to vezme z druhé strany, tak větší zmetek byl v tomhle případě chlap.
Druhý případ tam hrály city velikou roli - pro mě bohužel .. to už jsem toho muže vážně chtěla a to bylo špatně - takže tam byla vina na obou stranách - a stejnou měrou. Chlapík už měl ale závazky, takže to hrálo v můj neprospěch. Rozhodně jsem na něj ale netlačila (tedy ne extrémně) dala jsem mu na výběr a on si vybral.

Jen bych řekla, že tyhle vztahy můžou přinýst užitek v případě, že do toho netaháte city, v opačným jen bolest
A zároveň souhlasím se zakladatelkou - někdy ta milenka fakt může být mrcha, někdy se do sebe prostě zblázní dva nesprávní lidi a někdy chlap, kterej má super rodinu a zázemí se zachová jak největší zmetek - je to různé, případ od případu.

Reaguji na tamaris: Moc se mi líbil tvůj upřímný a citlivý příspěvek. Nezažila jsem, ale mám pro tebe pochopení. Držím pěsti, ať vše nakonec dobře dopadne a místní moralistky prosím přehlížej

Pardon, příspěvek byl určený pro uživatelku ZIP - uklikla jsem se.

Reaguji na Michele: děkuji

Já nevím proč, ale na mě se lepí tak 90% ženatých nebo zadaných chlapů.

Reaguji na iwis: Mám bohužel obdobnou zkušenost. Nikoho nehledám, ale jakmile se mi někdo začne dvořit, zjistím, že je ženatý. Otázkou je, co je k tomu vede...

Reaguji na Michele:
Taky nad tím občes přemýšlím, jestli jako vypadám jako dobrá milenka, nebo jako štětka, nebo ja nevím)

To jsou otázky...Že vztah se ženáčem není ok je snad jasné každému. Může se stát, život je nevyzpytatelný, ale z vlastní zkušenosti vím, že to není nic jednoduchého, přináší to mnoho komplikací a i když to pro dotyčnou "milenku" dopadne dobře - rozvodem - táhne se to s ní dál. Několik mých kamarádek takto dopadlo a všechny jsou svým způsobm nešťastné. Jedna má stále za zády exmanželku, druhou nenávidí jeho děti, další je pro okolí děvka a rozvracečka rodiny a další se zase děsí toho, že až trochu zestárne - ten její znovu uteče za "mladším modelem". Samozřejmě, že tvrdí, jak jsou štastné a omlouvají toho svého miláčka, že jim by toto nikdy neuděl /podvádět, lhát, opustit s dětmi atd/, že to jen té bejvalé - protože ta byla hrozná.... Sedět doma a čekat až manželka, děti a jeho rodina nebude mít čas a on si najde pár chvilek i na mě, na tu, která je až na posledním místě v jeho žebříčku...To není nic pro mě, nechci být ta druhá /třetí, pátá.../ a už vůbec ne se ponižovat nějakým čekáním /až se vyspí s manželkou a dá spát děti, tak si možná udělá i čas na mě/. Už bych takový vztah nechtěla ani za nic, dokážu si naštěstí najít skvělého chlapa a o nikoho se v posteli dělit nemusím - na to jsem moc dobrá. Ženáči mě balí velmi často, ale u mě prostě nemají šanci, mám se ráda

Když jsou v manželstí navíc malé děti - dle mě to normální ženu prostě odradí, protože sama jednou bude máma a sama měla svou maminku a dokáže si představit, co by mohla způsobit. Tím neříkám, že je to vinna milenky - samozřejmě všech zůčastněných a především chlapa.

Milenky at můj názor neberou osobně, prostě to takto cítím a co dělají s ženáči ony je jejich věc, je mi to jedno, je to jejich život /i kdyby to byl ten můj chlap - ráda jí ho v tomto případě přenechám a najdu si někoho mnohem lepšího - o podrazáka a nevěrníka nestojím - toho at si nechá ona - přesně takového si nejspíš zaslouží/.

Na druhou stranu dokážu pochopit mimomanželské vztahy čistě kvůli "posteli" a "úlety", pokud jsou vyjímečné a manželka se o nich nedozví. Milenku, kterou sbalil ženáč a jí jde jen o postel - tak jen využije situace a pokud není jejím cílem rozvod - dokážu ji pochopit. Pokud je to, ale nějaká, která už se vidí, jak si ho bere za manžela.... Přeju jí at se jí to splní, ze srdce

Reaguji na iwis: Takhle nad sebou jsem určitě nepřemýšlela. Jako štětka rozhodně nevypadám a naopak působím hodně nepřístupně. Spíš jsem o tom přemýšlela tak, že kde může být chyba... na straně manželky, muže atd. Jak už tady psala tuším Dadabus výrok o tom, že muži čekají, že se žena nezmění a ona se změní, ženy čekají, že muž se změní a on se nezmění...

Měla jsem rok a půl "vztah" se ženatým chlapem, který byl navíc o hodně starší než já... Já jsem se do toho dostala nevinně, vše začal on, ale zamilovala jsem se a on taky... Dlouho se nám to dařilo tutlat před okolím, ale pak vše zjistila jeho dcera a nejhorší jsem byla já! Nakonec to dopadlo tak, že jsme si navzájem přestali psát, scházet se a prostě jako by se nic nestalo...

Na druhou stranu,pokud se muž opravdu rozvádí (sám od sebe bez zapříčinění další ženy) a je mu teprve třeba 35 let a má už i menší dítě....tak to přeci pro chudáka neznamená že už si nikoho nikdy nemůže najít