Včera jsem se tak nějak nudila tak jsem pročítala nějaké diskuze, dost mne zaujalo co jsou ženské si nechat snést na hlavu, od nevěry až po fyzické ubližování. No nevím, dle mého názoru nic se neděje jen tak pro nic za nic. Např. když už je tam nevěra z jakékoli strany, tak asi někdo nemiluje, když by miloval, tak logicky nepodvede. Často jsem narazila na to jak ženská prosila a dolézala k takovému chlapoj. Jasně budete mi oponovat dětma, ale co jim dáváme, další klam, jak se má v budoucnu chovat. To podle mne není moc správné. O fyzickém násilí ani nemluvě, jasně je to těžký odejít, když někdy není kam složit hlava, nebo je hypotéka, ale copak jsem nějaký hadr abych se sebou nechala takhle zacházet? Kde se to v těch lidech bere a nemluvě o tom, že ten vztah už je nějakým stylem narušený, důvěra podle mne už moc fungovat nebude. Jednou jsem četla hezký přirovnání, že pokud se jednou hrneček rozbije už nikdy nebude jako dříve. Není lepší jej vyhodit a začít znovu, nejsou to promarněné roky života? Já to nějak moc nechápu, každý hájí pravdu, ale přitom nejvíce klame sám sebe.