Život s alkoholikem

dianne99

Já nevím, pije asi 10 let - co ji znám. Zpočátku to bylo jen takové to "společenské pití", ale dneska už je to hrůza. Myslím, že i kdyby na sobě pozorovala nějaké důsledky, bylo by jí to jedno

tak to bere jako životní styl...asi nemá pro co nebo pro koho žít když žije pro flašku...všichni alkoholici pijí z nějakého mindráku

dianne99

to je dost možný. Je fakt, že se potýkala s velkými průsery, žádný z nich bych nechtěla zažít. Ale je mi to líto. Navíc začíná být nebezpečná - jak jsem psala, kdo nepije s ní - je nepřítel. Takže už pomalu není možné se s ní vidět, jít k ní na návštěvu. Vzít si ji domů je nemyslitelné. Od ní může aspoň člověk odejít, ale ji nelze od sebe poslat domů. No v poslední době si hodně rozmýšlím, jestli se sejít nebo ne

ještě k tomuhle bych chtěla něco říct ... podle mne bys ze všeho nejvíc měla pomoci sama sobě, fakt i třeba vyhledat odbornou pomoc ... vím, lehko se to řekne, ale zkus o sobě přemýšlet, jestli se Ti líbí ten život, jaký žiješ, třeba si i snít o tom, co bys chtěla, třeba se z toho vyklube něco, co by se dalo realizovat, ptej se sebe, jestli je to možné s tímhle člověkem, někomu pomůže, když si sepíše plusy a mínusy toho nebo onoho rozhodnutí. Něco třeba malého, ale pozitivního si naplánuj, abys mohla mít radost, že sis to dodržela, prostě se víc starej o to, aby Tobě bylo dobře!

Procento vyléčených není až tak velké (přesná čísla se dají najít na netu). Důležitá je samozřejmě léčba pod odborným dohledem a to, jestli se chce člověk léčit - tím myslím, upřímně chce, ne jen proto, že to chce např. jeho partner a ne jen krátkodobě. Určitě i po úspěšně zvládnuté léčbě je to boj na celý život....
To můj přítel taky a nepije. Tím chci jen říct, že máš šanci potkat skvělýho chlapa bez zničující závislosti.
Jinak já bych s alkoholikem žít nedokázala a považuju to za zničený život (zkušenost s otcem alkoholikem). Řekla bych mu, že pokud se bude léčit, budu s ním a budu ho podporovat, jinak konec. Osobně bych být tebou vyhledala psychologa a snažila se řešit svoje problémy (pocity viny atd.)

Držím palce.

Nechcem byť tá hnusná zlá, čo ťa odhovára od vzťahu, ale nepomožeš. Zažila si to u svojich rodičov. Vieš čo máš robiť, len sa to bojíš zrealizovať. Pokiaľ sa bojíš, ako to zvládneš, zájdi k psychológovi. Paradoxne odchodom mu pomožeš asi najlepšie. Ako to tu niekto písal, alkoholikovi by sa nemalo pomáhať. Pokiaľ nemáte spolu deti, tak odchod prebolí a pokiaľ ich máte, tak nedopusť, aby zažili to čo ty.

Ahoj holky, jestli se můžu přidat, ze svého okolí nemám žádnou zkušenost...ale zase vím, že alkoholismus je velmi nebezpečný a to tím, že se dědí, je ovlivněn zhruba 70% dědičně, což není zrovna dvakrát super, takže každá ženská udělá nejlíp, když alkoholika opustí nebo si raděj udělá děti u jiného, ať touhle zákeřností netrpí další generace....

Pupča
tak s dědičností nesouhlasím ani trošku!!!! můj táta pije víc než se nám líbí...ale děda i babička byli abstinenti..z druhé strany rodiny je to naprosto stejné...pil strejda a neměl po kom. Si myslím že na tohle se to spíš svádí....

Květik
taky bych tu dědičnost nedémonizovala, ale zase fakt je, že už samotná skutečnost, že je člověk dítětem alkoholika, je pro ten život přítěží, že třeba může některé situace zvládat hůř, než někdo, kdo tuhle zkušenost nemá, že by bylo možná lepší se víc hlídat, aby člověk do toho nespadl, na tom možná něco bude

stanikowa
Já si právě myslím, že jakmile si tím jednou člověk projde (u svých rodičů) tak pak alkohol nesnáší a nemusí si ani dávat pozor...samotnýho to odrazuje a hnusí se...ale možná se pletu a je to jinak...takhle to vidím já ve svém okolí.ale je možné že na druhoustranu na tom nevidí nic špatného...

Květik
nejsem odborník, určitě máš pravdu, že když se někomu alkohol hnusí a nepije ho, tak opatrný být nemusí, ale třeba to tak nemá každý, ten, komu chutná, /to nemyslím nějak zle, já třeba skoro nepiju, ale dobré přírodní víno nebo becherovka mi prostě chutnají pro tu chuť/ by si možná raději měl dávat pozor.

Květik
Ahoj může to jít i přes prarodičovskou generaci, každopádně někdo v rodině (i mnohem dřív) alkoholikem bohužel musel být

já myslím že alkoholizmus dědičný není, pouze děti alkoholiků se s tím že někdo v rodině pil vyrovnávají po svém...nesou si z dětství kříž...to je případ mé sestry, mého přítele...ne, nemám s ním děti, ani to neplánuji...zkusím mu už pomoc jen jako člověk, ne jako žena...domluvím mu psychologa, jestli tam půjde...jinak k tomu kdo je a kdo není alkoholik, někde jsem četla že alkoholik je ten kdo denně vypije i nepatrné množství..to by pak všichni z mého okolí byli alkoholici, mé kamarádky si denně dávají dvojky vína...je to strašně individální a hrozné...moje sestra pila 10 let, nenáviděla jsem ji, to co způsobila celé rodině bylo hrozné, byly to muka, měla dvě malé děti...dneska 6 let abstinuje, nevyměnila bych ji za nic na světě, tohleto je strašně těžké..

dianne99
já myslím, že docela dobrá definice je, že alkoholik je ten, kdo má kvůli pití problém - v rodině, v práci, se zdravím ... Tvůj přítel problém má, i kdyby jenom proto, že trápí Tebe