Smazat

Ztracená hrdost

Ahoj, mám dost velkej problém a začínám z něj být zoufalá, tak mě zajímalo, jestli se s tím taky někdo potýká, co třeba pomohlo...je mi 23, mám zajímavou, dobře placenou práci, která mě baví, kamarády, studuji VŠ, dělala jsem modelku, se svým vzhledem jsem opravdu spokojená...vypadá to, že si nemám na co stěžovat, ale mám problém s absolutním nedostatkem hrdosti. Když se se mnou rozešel první přítel, po rozchodu jsem mu psala, chtěla jsem se něco dozvědět, on nereagoval, a já psala dál...jakoby mě to jeho ignorování štvalo, já věděla, že štvu jeho tím, že mu píšu, proto jsem to dělala...po nějaké době, když už jsem měla někoho jiného, se z nás stali kamarádi a on mi řekl, že by se možná i chtěl vrátit, ale že jsem se mu tím zprotivila a už mě bral jen jako kamarádku. Tenkrát jsem si říkala, že jsem to dost zkazila a že stejnou chybu už neudělám. Asi před dvěma lety se se mnou rozešel další přítel, já z toho byla opravdu vyřízená a protože jsme se rozešli celkem ve zlém, dělala jsem to samé, posílala mu desítky zpráv. To to mezi námi ještě zhoršilo, takže jsme se spolu nějakou dobu nebavili. Poslední rok se docela vídáme, ale problém je, že JÁ neustále řešim, kdy se uvidíme, kdy zavolá, nebo mu napíšu a čekám, jestli odepíše....on neodepíše, protože píšu často, nezavolá, protože ví, že zavolám já. Je mi to fakt trapný, stydím se sama před sebou, vím, že mám problém, tak bych vás jen chtěla požádat, abyste si z toho nedělali srandu, je mi z toho samotný smutno...je mi jasný., že každej kluk má zájem, když se musí snažit, ne když se holka vnucuje...občas se scházíme, má mě pořád moc rád, to poznám z chování, já jeho taky, ale bojím se, že jsem se mu zprotivila stejně jako předchozímu ex, a že ve mě vidí jen hysterickou stíhačku, která chce zoufale být s ním skoro za každou cenu, která si udělá čas kdykoliv, kdykoliv zvedne telefon, hned odepíše.. chtěla bych být pro něj zase ta sebevědomá holka, která ho přitahovala tím,že si z něj nesedla na zadek, neměla na něj pokaždý čas, jako to bylo na začátku vztahu...ale zjistila jsem, že nemam vůbec žádnou hrdost možná je to tím, že mně na základce spolužáci neměli rádi a šikanovali mě...od střední jsem v pohodě, ale možná to je podvědomí, že nemůžu zapomenout na to, jak jsem neměla žádný kamarády a proto se ted chovám takhle až podbízivě. Ale je pravda, že to jen k ex, s kamarády nemám problém, že bych často ustupovala nebo sebou nechala manipulovat. Vím, že bych mu měla přestat psát a volat, že by se časem ozýval sám, ale já to prostě nedokážu, v tu chvíli je to uplně šílenej tlak, musim mu napsat, třeba i něco rozdělanýho nechám a jdu mu napsat a jakmile tu zprávu odepíšu, tak se mi hrozně uleví...i když nenapíše...je to směšný a hloupý jen párkrát, když mě hodně naštval, jsem vydržela se neozývat a vždycky se ozval on. Ale když už zvládnu nepsat a nevolat, tak prostě nedokážu odmítnout schůzku. Oba máme časová náročná povolání, nemáme moc času,kdy bysme se mohli vidět, takže já radši vždy ostatní věci zruším, nebo se zařídím až pak podle toho, jak může on. Co vám pomohlo tohle překonat? Já už se stydím přede všema, sama moc dobře vím, že když jsem mu k dispozici neustále, tak si mě nemůže vážit v žádným případě, přesto se nikdy neovládnu, abych to změnila k lepšímu




 
arrow
profile_image
Jaanaa22
od 25. 3. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

nic si z toho nedělej já jsem to stejný. Taky mám kamarády, ale když mám někam jít, stejně se mi nechce jsem raději s ním a tak to dělá spousta mých kamošek, že jsou radši s přítelem než s kamarádkou. Prostě na něm visím. A když někam konečně jdu tak si pak pochvaluju jak jsem udělala dobře, že to stojí za to vyjít s někým jiným. Mě normálně odepisuje na vše. Možná to moc přeháníš s tím psaním, třeba by stačilo jen trochu zmírnit tempo. Nebo zrovna narážíš na takové typy co moc nechtějí psát. Nechápu to. Pokud tě miluje tak by měl odepsat vždycky. Jednou když se se mnou rozešel a já mu psala, tak ho to štvalo, musela jsem se děsně krotit a vydržet a pak přišel sám, to funguje. Až se rozejde, tak ho neuháněj.

arrow
profile_image
Jaanaa22
od 25. 3. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

taky mi holky nadávaly, proč mu furt píšu a chci ho zpátky, že jsem trapná a nemám hrdost, ale já ho milovala a na nějakou hrdost kašlala, ale fakt psát to je to nejhorší v té chvili.

arrow
profile_image
Jaanaa22
od 25. 3. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

jo a když se rozhádame, tak on se většinou neozývá a já jen abysme se nerozešli tak po dvou dnech se musím omlouvat jak blb...prostě ví, že se ozvu. Má mě na háku. On nikdy nepřijde první a neomluví se.

No my jsme se rozešli a myslím, že kdybych nepsala opravdu jako šílená, mohli jsme spolu už dávno být...on si je ted tak jistej, že bych s ním byla, že nemusí vůbec pospíchat. Proč taky...ví, že kdykoliv by se mu stýskalo, může mě hned vidět, že mu hned odepíšu...když jsem se sním chtěla kdysi rozejít já a on se snažil a pořád psal, byla jsem hodně na koni a hodně ho zkoušela, protože jsem věděla, že se stejně ozve když neodepíšu, a když mu řeknu, že pořád nevím, že se bude snažit dál...dělal mi dobře jeho zájem a chtěla jsem ho trochu i pozlobit. Takže ted přesně vím, jak on to vidí...možná, že by se rozhoupal, kdybych se s ním přestala vídat kdykoliv, odepisovat mu...prostě kdyby se musel začít snažit....napadlo mě, že by mi pomohlo dát si třeba týden, dva úplnou pauzu v komunikaci, prostě si "odvyknout" na to každodenní psaní, volání a občasný vídání, a pak to brát hodně opatrně...jenže já mám strach, že jsem ho nauháněla už tolik, že jsem v jeho očích tak klesla, že už ve mě vidí jen holku, která s ním chce být a udělá pro to všechno, takže si mě ani už nemůže vážit tak,jak by si měl vážit partnerky...aby pro něj byla vzácná, měl se snažit a tak...a myslím, že jsem to možná zkazila natolik, že už to nejde vrátit, přestat psát, volat a zase ho nechat dobývat...jak to říct, když mě někdy psal nějakej kluk tak často, tak se mi pak hrozně zprotivil, měla jsem ho třeba dál ráda a brala jsem ho jako kamaráda, ale představa, že bych s ním chodila, to v žádným případě, i když se mi vzhledově líbil, tak jsem věděla, že si je nejistej a to mě nepřitahovalo....

jsem moc ráda, že ses ozvala...to jsme na tom stejně...ten muj se taky většinou neozve, protože třeba nestíhá a ví, že si může dovolit se neomluvit nebo nenapsat, že se ozve za pár dní, protože se ozvu sama....kdyby věděl, že mu po tom nebudu brát telefon, určitě by se ozval....přemýšleal jsem, že zajdu k psycholožce...To by mi mohlo pomoct v dalších vztazích, ale bojím se, že u něj je to už nadobro ztracený, prostě pořád se mu líbím a má mě rád po to všem hezkym, co jsme spolu prožili, ale dřív, na začátku vztahu jsem na něj trošku kašlala a to pro něj byla motivace, vážil si mě a snažil se, ale ted vidí, jak jsem nejistá a slabá a že mě má omotanou kolem prstu a tím jsem u něj musela ztratit tolik, že už mě třeba ani nechce...ale je to hrozně složitý, taky v tom má zmatek, a ani jeden to nedokážeme vyřešit...říkám si, kdybych našla tu svou hrdost, kterou sjem vlastně snad a ni nikdy neměla, a začala na něj zase kašlat, tak by viděl, že se mám dobře i bez něj, že ho nepotřebuju, že jsem zase v pohodě jako dřív a mohlo by se to změnit....jenže já se bojím, že to prostě nedokážu, že se budu vnucovat ještě tak dlouho, dokud mě to prostě nepřejde nebo nepotkám nikho jinýho....asi svým způsobem nejsem schopná smířit se s tím, že jsem sama, a tím že mu pořád píšu nebo volám a on občas mě si nahrazuju vztah, mám někoho, komu se svěřit, vypovídat, říct něco hezkýho i pohádat...

arrow
profile_image
niquitta
od 26. 7. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

tak jsem na tom podobně. nechce se mi tu úplně rozepisovat, jak to bylo se mnou a jednim klukem...ale jedno vim jistě. nedělala jsem dobře, když jsem mu často psala a vnucovala se . úplně jsem tim jeho zájem zničila. navíc jsem se nechovala ani tolik přirozeně. byla jak šílená. nechala se vyprovokovat, chytil mě impuls a prostě jsem mu musela dát najevo svoje pocity, ať byly jakýkoliv. jsem v tomhle temperamentní, musí to ze mně ven. taky bych ráda zapracovala na hrdosti. modelku sice nedělám, ale nouzi o kluky nemám. ti, co chtěj mě, ty nechci já..a ty, co chci já, tak si to většinou svym hrrrrr přístupem pokazim, úplně se znemožnim. nebo mi na tom nějak přehnaně záleží a tlačim na pilu - nevim. přitom ani nejsem hloupá, naopak jsem hrdá víc na to, že mám něco v hlavě, než abych byla pyšná na svůj vzhled. jenže mám docela s klukama smůlu. přitom si uvědomuju, že mám co nabídnout. kamarádi se diví, že bych si mohla na někoho ukázat a mít ho. jenže jakmile do toho vkládám srdce, tak jsem úplně poblázněná a neschopná rozumně uvažovat.

arrow
profile_image
bagheta
od 13. 8. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

holky, doporučuju knížku "Proč muži milují potvory a hodným holkám zůstanou oči pro pláč". Má to dva díly je to vtipně a dobře napsané, a člověk když to čte, donutí ho to se nad sebou zamyslet. Ve spoustě věcí se v tom učitě poznáte a je to tam popsané i očima chlapů. Třeba vám to ovládání se pak půjde lépe...zkuste to vidět i z té druhé strany -kdyby vám někdo pořád psal, vnucoval se - vážily byste si ho? Já třeba čím víc se kluk snaží tím víc se mi zprotiví, možná to tak nemáte, ale třeba ti dotyční jo

Tak to jsme na tom úplně stejně....-přesně jak píšeš, jsem jak šílená, prostě mu to musím v tu chvíli napsat, nedokážu se ovládnout, teprve pak se uklidním a je to v pohodě...a to nejen ty kladný věci, když jsem mu psala, ale i záporný....jinak všichni se taky diví, že stojím o něj, že bych mohla mít kohokoliv,jenže to je další problém, já se hrozně špatně zamilovávám, třeba s přítelem jsem byla půl roku a až pak jsem ho fakt milovala, předtím jsem se s ním scházela, abych zahnala smutek z toho předchozího rozchodu a pořád myslela na toho předtím....proto bych chtěla být s ním, prootže ho mám svým způsobem pořád ráda, jestli ho ještě miluju, to už nevím....děsím se toho, že bych se měla do někoho zamilovat, mně nebaví scházet se s někým půl roku, jestli ho náhodou začnu mít ráda. A takhle jsem to měla se všema klukama, do kterejch se se pak zamilovala...první měsíce jsem k nim prostě nic necítila. Asi proto se tak snažím být s ním vkontaktu, abysme to dali dohromady, ale má to spíš opačnej účinek. Bojím se, že bych tuhle chybu mohla udělat zase někdy, už ted si říkám, jestli si někoh najdu, budu se hlídat a nikdy už nedopustím, abych na někom byla tak závislá a třeba ho i obtěžovala, ale bojím se, že se mi to zase vymkne z rukou...

Reaguji na bagheta:
Já si ji předevčírem koupila A chystám se, že si vezmu zvýrazňovač a začnu si podtrhávat....úplně se tam poznávám a jeho pocity taky...a to co píšeš, toho se bojím....když se mu zprotivím tak moc, že se bojím, že i kdybych s tím ted přestala a dělala nedostupnou, že tu přitažlivost, co jsem pro něj měla dřív, už nikdy zpátky úplně nezískám

arrow
profile_image
DekadentniMisa
od 6. 5. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na bagheta:
Sice jsem tu knížku nečetla, ale zrovna jsem chtěla říct, že někdy je lepší být za potvoru, než za hodnou holku, která je vždy k dispozici a udělá si čas ať má domluvený cokoliv.

arrow
profile_image
bagheta
od 13. 8. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Reaguji na Fergiee:
tak to je dobrá náhoda. Určitě si ji pročti a zkus se tím i řídit, ono se ti z té knížky v určitých situacích určitě i hodně věcí vybaví, já to tak taky mám. Naopak možná pokud teď najednou po takovém snažení budeš "nedstupná" a nebudeš o něj projevovat zájem, tak se "lekne" že už pro tebe není ten úžasnej pan dokonalej a začne se snažit, aby ten zájem zas získal rozhodně tím nemůžeš nic pokazit

arrow
profile_image
bagheta
od 13. 8. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Reaguji na DekadentniMisa:
to můžu jen souhlasit, "potvory" se maj v životě líp

Reaguji na bagheta:
no rozhodně jako první bych měla zrušit paušál a pořídit si kredit je fakt, že když jsem mívala kredit, tak jsem to nedělala, protože jsem věděla, že by mi rychle došel... To je právě ono, mně už se to párkrát podařilo, on se snažil, a já mu pomalu chtěla čas od času vyhovět, a zase se to otočilo...jednou jsem mu vyhověla, podruhý ne, pak nemohl, tak zase já, pak zase a už to bylo zpátky...aby to nebyla nekonečná hra kdo z koho, s ním....

Cituji bagheta: doporučuju knížku "Proč muži milují potvory a hodným holkám zůstanou oči pro pláč"

Zrovna jsem to chtěla napsat, předběhla jsi mě

Reaguji na Fergiee:
Ta knížka je pro tebe jak dělaná. Okamžitě začni číst a nejlépe s ním ani nerozvíjej další kontakt než ji dočteš do konce

 

Téma Ztracená hrdost je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené