Deníčky
-
-
Kolega z práce
6. 9. 2019Líbí se mi kolega v nové práci.. když ho vidím, jsem tak trochu mimo.. těším se do práce.. až ho uvidím................................................
-
Ted Bundy
1. 9. 2019Ahoj. V tomto deníčku bych si ráda povídala o nejznámnějším americkém sériovém vrahovi jménem Theodore Robert Bundy a celém tomto případu. Doufám, že tady najdu lidi přístupné rozumné diskuzi o tomto velice zajímavém případu.
-
Komunikace na začátku vztahu
21. 8. 2019 -
Zamilovaná do podivína
19. 8. 2019Je mi 27 let, mému Mamánkovi také. Je to vystudovaný, inteligentní muž. EQ už horší. Neví moc, jak se chovat. Je to panic, zkušenosti s holkama žádné. Toto pro mě není překážka. Překážkou jsou pro mě věci, které se s tím pojí. Jeho podivnosti.
-
Bydlení po rozchodu.
30. 7. 2019Ahoj, jak na bydlení po rozchodu? Po 3,5 letech došlo k rozchodu, je to zhruba 4den po. Bohužel nemám kam narychlo jít a hledám podnájem. Byt si nechá přítel.
-
Nenadálý rozchod s partnerem a jeho chování.
4. 6. 2019Ahojky, chtěla bych znát váš názor na situaci, kterou právě zažívám s partnerem a jak byste vy reagovaly, pokud by se to stalo právě vám. Jsem z toho trochu vykolejená.
-
Druhé rande
25. 4. 2019Druhé rande - chybí mi smysl pro humor nebo se muž nechoval s úctou? Ahoj holky. Zajímá mě názor někoho jiného, jestli si druhé rande beru moc osobně a jsem vztahovačná.
-
Koupě domu v zahraničí - jak to říct rodičům?
17. 4. 2019Nevím, jak to říct rodičům. Nikdy s mým stěhováním do zahraničí nesouhlasili a i po více jak roce jsou z toho smutní. Sice jim slibuji, že se za pár let zase vrátím a postarám se o ně, až to budou potřebovat, ale když si tu koupím dům, tak tomu budou věřit ještě méně než teď.
-
Problém se sestrou
31. 3. 2019Ahoj, určitě každá z nás prožila neshody v rodině. Já taky, ale mám to trochu jiné. Mám velký problém se sestrou. Všechno si bere osobně a až moc vážně. Stačí říct na ni nějakou poznámku, kterré by se každý smál, ale on ase urazí, sbalí se a jde pryč. Kolikrát nikdo z nás nechápe, proč odešla a jestli ji naštvalo to a to. Opravdu, nevymýšlím si, fakt jí stačí říct, aby si třeba zastřihla konečky, že je má roztřepené a hned je oheň na střeše. Nebo když jí řeknu, aby si po sobě pověsila ručník, tak na mě vyjede, ať jí nerozkazuju. Dám jjí radu, že by třeba měla přidat víc cukru a hned se naštve, praští s vařením a řekne, ať si to udělám sama. Je to podle vás noormální? Se takhle urážet? Trvá to asi 2 roky, celá rodina se bojí před ní něco říct. Je jí dvacet devět let, takže v pubertě není. Rok má novéh přítele, vše jim klape, tak kde by měl být problém? To se jí mám za vše omlouvat nebo na ni nemluvit vůbec?
