Dvě přijmení?

tak to je pravda už trochu přitažený za vlasy, to zas jo..
náhodou mě se to líbí ta krátká verze ale mě to nepůjde, to než bych napsala..hrůza..je to jako nataša knedlíčková - konvaliková no děs ne..

Proč blbý? Oni prostě neznají příponu -ová, stejně tak se šéf divil, proč Josefovi říkáme Pepo a ptal se, jestli je to přezdívka.

To se mi teda taky nelíbí. Nebo spíš mi to připadá divný, nesourodý. Víc bych chápala Jáklová Vítová, nebo se přihlásit k jiný národnosti a dát si Jákl Vít )). Nebo např. Kateřina Konvalinka Průšová, to mi teda připadá jako pořádnej nářez . Takže mně se líbí buď obě český formy nebo obě zahraniční, tady to jedna tak a druhá onak se mi zdá jemně řečeno neharmonický

Vítej v klubu, věřím, že v něm budeš spokojená jako já ..

mě se hrozně líbí příjmení konvalinková

to já taky, také mi přijde v určitých věcech ten amerikanismus trapný

On se přizpůsoboval velice dobře a rychle. Byl z Brazílie, pak působil dlouho v Kanadě a pak přišel do ČR, prostě to tady pro něj byla samá novinka - ale na tom není nic divného, já bych taky v Brazílii čučela jak telátko. Tam například dítě dostává zcela běžně 2 křestní jména a příjmení po každém rodiči, takže když vypisují jen 4 slova je to úspěch Nedat tam dítěti příjmení po obou rodičích, znamená u všech domněnku, že žena byla znásilněná, neví s kým to má apod.

No právě, já fakt nemám nic proti dvojí příjmení, někdo se prostě nechce svého vzdát no...Já jsem si nechala manželovo..za svobodna jsem byla Stárková - když jsem byla mladší nedovedla jsem si představit, že bych se ho měla vzdát - jakože jsem hrdá na taťku a tak - ale přešlo mě to a je to v pohodě, rozhodně mě nenapadlo si poameričtit jméno a být Jana Vaněček Stárková........no jsem padlá na hlavu nebo co? Stejně do Ameriky máme daleko, tak proč se tyhle fifleny jim tak chtějí podobat, to nechápu

A už vůbec bych si nelámala hlavu tím, jestli nějaký cizinec rozumí ová nebo neová, radši by se měli naučit, tak jako my češi, že když se přijede někam do cizí země, je logičtější snažit se mnluvit jejich řečí a ne automaticky spolehat na to, že mluvíme i cizíma řečma - viz němci - ještě se rozčilují, když jim člověk nerozumí.....

Já mám dvě přijmení, a to ještě nejsem vdaná První mám po otci, druhé je matčino (zasvobodna). Naši se nikdy nevzali, ale oba chtěli, abych měla jejich přijmení.

Aysel: ty jo, tak to kdyby ses vdala a nechala si je tak máš 3tomu říkám možnost výběru)

dzivetka
až (pokud) se vdám, tak si vezmu manželovo. Docela mi to usnadní život

luccy1:tak to si radši vyjasněte před svatbou..přeci jen ten můj když si z toho dělám legraci se hned nas.e.r.e. a pak mi řekne tak na co svatba?

Tak já s tím měla docela pakárnu, jelikož jsem chtěla manželovo příjmení v mužském rodu. Jedna matrikářka mki řekla, že to prostě nejde, tak jsem ji začala argumentovat, že už to má kde kdo. Naštěstí vedle ní seděla jiná- ochotná a řekla mi, že mi to vyhledá.
Tak by to šlo, kdybych měla manžela cizince, nebo by jsme žili oba dlouhodobě v cizině, nebo!! budu mít já jinou národnost. Trochu jsem se toho zalekla, ale ta matrikářka mi řekla, že se jedná jen o podepsání jednoho papíru a že to je vše, tak doufám, že s tím nebudu mít problém v budoucnu. Takže mám národnost francouzskou- to jsem si mohla vybrat co jsem chtěla!! Trochu padlý na hlavu, ale je to tak. A to jsem se vdávala loni v březnu!!

Sestřenice, když si po několika letech společného soužití brala svého přítele, tak mu nedala moc volbu Řekla mu jasně, že jeho jméno si nevezme ani za nic a on si musí vzít její příjmení. Ona je tak trochu komandant, zvyklá všechno řídit.

On měl příjmení Indrych, ona měla příjmení Petrová.

A on nad tím snad ani nepřemýšlel. Osobně mi přišlo, že je mu to jedno. A tak má nyní jméno Viktor Petr a sestřenka je spokojená

Jinak dvě příjmení proč ne. Vždy záleží na tom, kde se používají, což je hlavně v obecné sféře s okolím, v soukromí stejně všichni bývají oslovováni křestním. Ale pro kontakt s úřady a minulostí v papírové podobě, se hodí zachovat si své původní příjmení. Méně chaosu. Přesto ne každý tomu hned přivykne, změní se trochu jeho reakce, i přístup okolí k němu.

Celkově jména nás provázejí celý život a vliv na nás mají, ikdyž si to nemusíme připouštět. Proto je dobré zvážit co snimi provedeme a taky by se nemělo zapomínat na vlastní děti, které jsou dány na milost nemilost rodičů a někdy jim tímto rodiče docela znepříjemní zvláště dětství z pohledu jejich vrstevníků.

luccy1: prozradíš?