Má mě omotanou kolem prstu

Jj, to je pravda, nestojí o další šanci. Skoč někam do železářství, kup zámek a nech si ho vyměnit. Jeho věci postav přede dveře a hotovo.

sama sobě lžu já vím, nalhávám si něco co prostě tak není, je jasný, že ně mě kašle asi má jinou, jenže jak smutné. Kolikrát jsem si něco nalhávala a snažila se tomu věřit ale bohužeol realita je jiná, je to jasné nestojím mu ani za sms, že se omlouvá, že nepřišel nebo j¨á nevím něco takového¨...

A proč mi prostě ten parchant neřekne na rovinu, že někoho má, když se ho ptám? Aspoń trochu tý slušnosti bych chtěla když už nic jinýho.

Ano,je mu fajn a na tebe ani nevzdechne....teda asi ano,až se bude potřebovat převléknout a vyspat ještě dnes bych vyměnila zámek a tečka konec

Reaguji na miluna1234:
Co by musel udělat, abys od něj odešla? Říct ti to na rovinu? Podvést tě přímo před tebou? Zbít tě? Teď si říkáš, že kdybys jasně o nějaké jiné věděla, že uděláš krátký proces. Jseš si jistá, že bys jeho chování opět neomluvila?
Já vím, že je to tak těžké v určitém věku začínat od začátku, budovat nové sebevědomí, člověk v nefungujícím vztahu pořád na něco čeká, potom už chce všechno okamžitě, situace nezvládá... Ta představa dalšího čekání s nejistým koncem... Ale každý den to řeší tolik lidí, čím dřív to ukončíš, tím dřív z toho budeš venku, to je jasná rovnice.

Vykašli se na naschvály, na nechození domů, Laky má absolutní pravdu, ničemu nepomůžeš. Všichni jsme se učili Seiferta, ne?
"Setři si slzy
a usměj se uplakanýma očima,
každého dne se něco počíná,
něco překrásného se počíná."

No ale jemu je jedno co ty bys chtěla chápeš?Výslýcháním se jen ztrapňuješ!

Ty bys od něj očekávala slušnost? Prostě ho kopni do řiti a dál mu neposkytuj střechu nad hlavou

Přesně tak. On ti neodpoví, i kdybys měla pistoli u hlavy

Holky já s Vámi naprosto souhlasím, musím udělat konec jinak se zblázním, jak psala Blackcoffee je to těžký začínat v mým věku znovu a znovu a znovu, nevím nemám prostě štěstí na chlapi, vždycky to vypadá slibně a já si říkám, tak konečně ten pravý přišel a pak bum rána a já se v tom topím a plácám a nechala bych si líbit snad všechno jen kdyby zůstal a já nebyla sama. Jinak bych to řešila ve 20 ale te´d vím, že bych měla mít rozum a kopnout ho řiti a smířit se s tím, že to bude holt bolet, jenže když jsem s ním bolí to úplně stejně jak kdybych byla sama. Já se jen bojím toho, že to prostě nezvládnu, už te´d mám problémy v práci jak mám starosti doma, tak v práci dělám kopaniny a vše se to tam odráží dala jsemse ještě v mém pozdním věku na studium a bojím se, že když ho vykonu tak to prostě nezvládnu, na všechno se vykašlu, p¨rotože se budu utápět v tom co on....z toho mám strach, že na všechno budu sama...

Ale to jsi i teď a navíc místo toho, aby ti pomáhal, tak ti ještě škodí

Bohužel budeš, to nejhorší si prostě každý musí prožít sám. Věř mi, že vždycky může být ještě hůř. Je mi čtyřiatřicet a mám za sebou taky plno kotrmelců a naprosto přesně vím, jak se cítíš. Kdybys chtěla, ozvi se, sdílená starost..., znáš to.
Zvládneš to. Každý to nakonec zvládne!

jsem docela dobrej magor co ...

Reaguji na BlackCoffee: Díky moc jsi hodná...to bych ani nečekala, že tady budou lidé v našich starších letech je to fajn se takhle vypovídat ale jak píšeš každý si to musí vyžrat sám

Po přečtení, letem světem, tvých založených diskuzí. Smím se zeptat, když píšeš Netrávíme spoustu skoro žádný čas cítím se hrozně sama, jak ste dříve trávili společný čas?

Klid, to jsem i já Hlavní je se před chlapem NIKDY neponižovat