Rande s neznámým člověkem - bezpečnost

Já jsem taky ve svých pubertálních létech měla 2 rande z netu..ale tehdy to celkem frčelo..dnes už si jen klepu na hlavu..
nicméně jsem si s těma klukama psala třebas 3-5 měsíců než jsem se s nima setkala...takže pochybuju, že by byl nějakej úchyl takhle vytrvalý..jinak je dobrý na něj mít kontakt z vícero serverů, kde má komenty od přátel či přímo se kouknout na FB...tak nikdo lhát nemůže a i z jeho kamarádů se dá dost vyčíst...
jinak já měla první rande v čajovně a druhé bylo jako procházka vánoční Prahou...
myslím,že dneska už tě nikdo do auta tahat nebude...podle mě je pro úchyla lepší příležitost v noci v parku, pustit si porno, nebo zaplatit prostitutku....
tohle mi přijde opravdu paranoidní...určitě by sis nedávala schůzku s někým o kterém bys měla i malilinkaté pochybnosti

Já bych v tomhle byla taky obezřetná. Jak holky psaly, tak bych se s ním sešla někdě kde je hodně lidí a radši někdy ve dne . A někomu bych o tom řekla. Já osobně jsem hodně podezřívavá, takže bych se radši malinko pojistila

Reaguji na LuUcy:
Moje sestřenka a kámoška mi nabídly trik, když jsem se měla sejít s jedním úchylem, protože se mi nezdál hned od začátku, ale říkala jsem si, třeba se mi to jenom po těch mailech zdá. Tak mi řekly, že kdyby náhodou, ať je prozvoním, ony mi zavolají zpátky a jako že se děje něco důležitého a já tak budu mít výmluvu, jak se rychle a elegantně zdejchnout A taky mi sestřenka poradila, ať mu hned na začátku řeknu, že třeba mám jen hodinku a pak zas musím jít Prodloužit se to může vždycky, no ne?

Promiň, ale tohle mi přijde celkem naivní. Úchyl je úchyl právě proto, že porno mu nestačí a prostitutka také ne. U nich je to prostě o něčem jiném. Jsou různé úchylky a deviace, ale to by bylo na jiné téma.

No oni to na čele napsané nemají a také ti nenapíšou rovnou "Já jsem úchyl". Většinou v tom umí dost dobře chodit, právě proto, aby měli šanci se s dotyčnou vůbec sejít. Nevidím nic špatného na tom, když si bude dávat pozor. Lepší než být lehkomyslná a pak si to vyčítat.

já se scházela vždycky v baru, kde to znám, kam chodí známí a barman je kamarád...svého času jsem se scházela docela často, měla jsem profil na seznamce a už tři roky mám přítele z lidé.cz a čekáme rodinu nikdy jsem se naštěstí s žádným úchylem nesetkala a když už jsem šla někam mimo bar, tak jsem sebou brala svého stafordšírského teriéra. Hned se ukázalo, jaký mají pánové vztah ke zvířatům a navíc si nikdo nedovoloval

Vlastně už holky vše podstatné napsaly... tak snad jen napíšu svou zkušenost. Byla jsem takto asi na 4 schůzkách a vše byli v pohodě a se všema se už několik let kamarádím. Šla jsem vždy do kavárny do centra města, řekla jsem to ještě třeba kamarádce nebo někomu. Já mám tedy zkušenost dobrou.

Kamarádka jednou nalítla, ale byla to její blbost, že po fajn odpoledni sedla k pánovi do auta, že jí odveze domů... hm, neodvezl. Pak profil z internetu zmizel a ona neměla uloženou ani jeho fotku, nic. Takže se i těžko něco oznamovalo. Takže pokud má nějaké fotky (i když nemusí být pravé), tak si je aspoň pro jistotu ulož.

Reaguji na Erinka:
tak se omlouvám za svůj dementní příspěvek, slečně doporučuji pistoli do kabelky a nejlíp si najmout detektiva za zády...

Taky mám pár takových rande za sebou - jednou, to snad ještě v patnácti, jsem fakt narazila na hroznýho blbce - poslal mi tenkrát mms fotku - kdybych nebyla pitomá, rovnou mi mělo dojít, že když je to fotka z daleka, je to divný - nicméně, znala ho jedna kámoška povrchově, tak jsem si řekla proč ne.. No sraz jsme měli v kavárně, když jsme odcházeli, tak mi hned řekl proč ho nevezmu za ruku (zrovna v té chvíly jsme musely potkat mé pubertální spolužačky) a pořád ji žmoulal - nicméně kluk byl hnusnej jak noc - divně mluvil, že mu nešlo rozumnět a ještě blábolil nesmysly - hodinu jsem s ním vydržela, pak jsem zahrála, že mi jede autobus a valila na zastávku - v autobuse jsem mu napsala hned, že teda nee a on mi odpověděl že jsem pěkná ku..a..
Jo ještě na jednoho jsem si vzpomněla - ten mi zase na prvním rande ukazoval fotky v compu a najednou tam měl porno a tvrdil, že je to jeho táty .. ale to byl takovej mladej kluk samozřejmě nic dalšího nebylo.
Jinak k těm radám výše bych zmínila: Neříkat mu svou adresu, ani přibližnou - úchylové jsou vytrvalí, říct jen třeba, že jsi z toho města, neříkat na prvním rande nějaké extra podrobnosti o tvém životě (zvlášť klukovi z netu - ale já zase třeba normálně klukům FB dala - chtěla jsem se o nich vědět víc a krom fotek, tam zase nemám žádné extra soukromé informace, sociálním sítím nevěřím), dát si rande ideálně v odpoledních hodinách a ještě za světla jít domů a co je celkem důležité a doufám, že to tu nebylo zmíněno - nikdy neodcházej přímo domů - stav se cestou někde na návštěvě, či jeď aspoň jednu zastávku, tramvají či metrem či autobusem - neříkej ani cíl své cesty - to dokonce bylo i někde psané na netu - protože lidi v dopravním prostředku si můžeš prohlédnout a kdyby tě pak ten dotyčný sledoval, můžeš požádat o pomoc či doprovod

Já měla celkem divoký období, kdy jsem na nějaký pravidla moc nehleděla, ale dneska jsem jak rys.

Ano, tohle by byla ideální kombinace

Reaguji na LuUcy: JJ, holky dávají dobré rady,těch se drž Jinak historky z natáčení? Byla jsem hodněkrát na "rande na slepo". Většinou mi po 5 minutách bylo jasné,že z toho nic nebude.Stalo se mi také, že můj "protějšek" prakticky hodinu v kuse blábolil o sobě,házel vtípky a rádoby humorné historky o tom, jaký je kabrňák,kolik toho kde vypil a kolikrát se vyzvracel . Nenechal mě většinou ani reaggovat, což je vlastně dobře, jelikož nevím co bych mu na to řekla Jakmile to byl takový tragéd, poslala jsem kámošce zprávu,aby mi zavolala jakože je doma a má astmatický záchvat, že musím za ní Sice průhledné,ale takový "gurmán" to stejně asi zbaštil i s navijákem často taky přišel o dost šerednější člověk než na fotce,která byla většinou pár let stará a jaksi upravená či co

Já se takhle sešla několikrát. Když jsem se s někým prakticky neznala, tak jsme si dali sraz v centru města.
Za jedním klukem jsem jela na víkend dokonce až 150 km daleko Ale to bylo po psaní si 2 roky a bylo mu 18, takže tam jsem se nebála. Byla jsem odvážná, vím Ale chodili jsme spolu rok (že to byl omyl nepočítám)
S dalším jsem do auta sedla, ale to už jsem se trošku bála, řekla jsem dvoum kamoškám, kam a s kým jedu a poslala SPZ auta SMSkou No ale kluka jsem znala zhruba 4 roky přes net, byl to takovej nej, i když virtuální, kamarád. Vždycky poradil se vším od PC po vztahy apod. Věděla jsem o něm spoustu věcí, vč. kde bydlí, kde pracuje... no zkrátka taky pohoda. Bavíme se spolu pořád.
No mohla bych pokračovat. Zkušenosti mám takhle jen dobrý. Teda vlastně až na jednoho. Nebyl nijak škodnej, jen uplně jinej než po netu. Jednalo se jen o kamarádskou schůzku, takže nešlo mi o vzhled nebo tak, ale psalo se s ním krásně hodiny, ale ve skutečnosti pořád mlčel atd. Utekla jsem rychle, řekla jsem, že se musím učit ještě...
Toť moje nějaké zkušenosti a pokud se třeba trošku bojíš, řekni taky někomu kam a s kým jdeš

Taky sem měla mít rande s jedním klukem, nebyl z daleka, jen ze sousedního města, poznali sme se na lidech. No, pokec s ním teda nic moc, ale to bych ještě překousla, třeba by byl ve skutečnosti jinej, ale že se mě začal vyptávat, co mám ráda v sexu a začal mě říkat, že bude sám doma anebo že můžem sedět u něj v autě, to byl vrchol, ale největší vrchol už teda byl, když se mě zeptal, jestli nosím tanga Jako s někým takovým se sejít, to by bylo dost nebezpečný

Já se začala scházet s lidmi z netu v 15 letech. V té době jsem na žádná pravidla bezpečnosti nehleděla (byla jsem opravdu pitomá), ale naštěstí jsem měla pokaždé kliku, že jsem narazila na fajn lidi. Většinou jsem nikomu neřekla kam jdu a s kým, normálně jsem s nimi jezdila autem, po Praze metrem, aniž bych věděla kam (Prahu jsem vůbec neznala) nebo jsem šla k nim domů, prostě praštěná puberťačka. Jednou jsem narazila na fajn kluka, jezdil za mnou asi půl roku, byl docela zazobenej (ne, že by mi o to šlo) a trávil hodně času v práci. Bohužel jsem pak zjistila, že mi tají nějaké věci - měl malinkou dceru, ale nežil s nimi, protože jsem byla u něho doma a potkala se i s jeho dědou. Pak jsem to utla. Z jednoho netového "kamaráda" mám opravdového kamaráda, známe se už 3,5 roku a je to strašně milý člověk, který mi vždy pomohl. S mým ex jsem se seznámila také nna netu, vydrželi jsme spolu sice jen půl roku, ale to co jsem zažila s ním za tak krátkou dobu bylo úžasný a ráda na něj vzpomínám. A můj současný přítel, jsme spolu 2,5 roku, je také z netu. Psali jsme si asi 14 dní a já mu schůzku pořád odkládala a nakonec jsem se ze dne na den rozhodla a jela jsem s ním na výlet na motorce , ale vůbec toho nelituju. Snad je to už napořád . No a od té doby jsem se už s nikým nesetkala.

Nedávno jsem se sešla s jedním z netu. Jak už psaly holky, za bílého dne, kde je plno lidí, nesedat do auta. Nechtěla jsem, aby mě doprovodil domů, tak jsem řekla, že ještě musím jít nakoupit a pak za kámoškou.
A kdyby se mi dotyčný už od začátku nezdál, tak bych mu dala najevo, že jsem o něm mluvila s kamarádkou.