Byla Vaše intuice ohledně nevěry správná?

Reaguji na Lipenka:
hm aha

Tak takovou situaci jsem ještě díky bohu nezažila a kéžbych ani nezažila. No ale můj názor je, že většina lidí aspoň jednou za život podvede, někteří to dělají často a nevadí jim to a jiní to udělají jednou a potom si to strašně vyčítají. No musím se přiznat, že já jsem už podvedla, lituji toho, ale zase když ten vztah je takový umírající, už jsem ho chtěla ukončit, pohádala jsem se s přítelem a vyčetla mu co mi vadí a řekla mu že každý má asi jiný představy o vztahu, tak že není co řešit, na to on reagoval tím že to ne a od té doby se začal chovat o hodně lípe, ale poslední dobou je to zase divný.

Ne, ne ne ne. Ať už by se stalo cokoliv, nejsem schopná podvést. To si prostě neumím představit, ani nechci. Příjde mi to hnusné. Jsem hodně zásadová a v tomto jakbysmet.

A jinak ano, moje intuice byla správná. Přítel mě sice tehdy nepodvedl, ale psal si s bejvalkou, já na to přišla a on se mi pak sám přiznal, že ji stále miluje. Bylo to odporný, hrozná bolest. Ale ve skutečnosti to bylo jen dobře, že se to stalo. Ten chlap byl neperspektivní, necílevědomý, lhář, hlupák a ještě k tomu vlastní vinou třel bídu s nouzí (musela jsem za sebe na rande sama platit - pokaždé), takže nakonec skončil úplně sám. Tehdy jsem byla mladá, hloupá a..no a poučilo mě to. Teď málokomu z chlapů věřím úplně.

1. Jak nakonec dopadlo Vaše podezření, že je Vám druhá polovička nevěrná? Byla Vaše intuice správná?
U mě asi už nešlo o nevěru. Býválek si 2 dny po rozchodu přitáhl nějakou holku z baru. Já v té době byla na návštěvě, spala jsem u kamarádky. Najednou jsem se v noci vzbudila a věděla, co se stalo. Druhý den jsem k němu šla pro nějaké věci a normálně jsem se zeptala, jestli už je sám. Celkem čuměl, pak řekl, že už naštěstí vypadla. Naprosto to nechápu, ale intuice nezklamala.
2.Jak jste přišly na nevěru ( nechci obecné řeči, ale pokud byste se byly schopny podělit o konkrétní příběhy, alespoň stručně byla bych ráda)
No, tak já se na základě intuice přímo zeptala...
3. Když si pročítám diskuze a povídám si s lidmi, mám dojem že už bych měla automaticky předpokládat, že všichni jsou nebo byli aspoň někdy nevěrní, máte taky ten dojem? Kolik procent lidí si myslíte, že bylo aspoň někdy nevěrných?
Myslím, že nevěrných bylo tak přibližně 80%, a to rovným dílem pro obě pohlaví. Většina mých kamarádek a kamarádů někdy zahnula, někteří opakovaně. Ti co jsou věrní, mají prostě takový charakter. Dobře znám vlastně jenom dva. Oba mimochodem velmi atraktivní, inteligentní a spolehliví, ale nevěru by nikdy nespáchali...

Reaguji na DanielaM:
No já jen musím souhlasit,Když mi bylo 19let,vždy jsem tvrdila,že bych to nikdy neudělala. Teď je mi jednou tolik a nikdy neříkej nikdy.Člověk to tak v životě jednou přehodnotí. Byla jsem16let v manželství světicí a tak nějak mně to přestalo bavit.Manžel notoricky žárlí,pořád mně z něčeho podezříval a neměl z čeho,tak jsem si řekla všeho do času a teď přetekl pohár jak se říká.Ať nad tím přemýšlím jak chci,může za "to" vlastně on sám,kdo mi dal důvod to udělat.Už se mi nechtělo pořád jen ho utvrzovat, že to není pravda,už na to nemám sílu.Bohužel je to tak.Miluji ho stále pořád stejně,ale.........nikdy neříkej nikdy!

Jsem taky zásadně proti nevěře, ale nejsem naivní, takže vím, že se to stát může. Nikdy mě zatím přítel nepodvedl - věřím mu na 100%!!. A co se týká procent lidí co je nevěrných?? No já bych to tak černě neviděla, když řeknu 70%, ale tam počítám i lidi co podvedli jako mladí a blbí a jenom jednou a pak už nikdy více - možná mám růžové brýle
Dámy, ale podívejme se na sebe, kolik je tu diskuzí, že žena/dívka prahne po muži/klukovi ale je tam "jeden háček" - má přítelkyni. A podívejte se tam na rady jak ho odlákat.... Kdybychom s těma zadanýma nic neměli, tak by nepodváděli, protože by nebylo s kým. Ono to chce trošku náhled do vlastních řad!

Víte co jsem tak trošku nepochopila?Vy holky,které tady píšete,že máte podezření(nebo třeba ho ani nemusíte mít)a že vám přítel "nedovoluje" nahlédnout do mobilu,tím myslím,že má heslo,tak by byl u mě absolutně bez důvěry.Prostě a jed noduše:teď atady mi ukážeš sms v mobilu,jinak se spolu nemáme o čem bavit.A šmitec.Co s chlapem,který má "tajemství"..

No, tohle kdyby mi řekl manžel, tak ho pošlu do pr..yč. A tajemství nemám..

Přesně tak.
Nesnesla bych, aby mi manžel lezl do věcí.
Myslím, že si jinak důvěřujeme, ale soukromí druhého se musí ctít...

tak ono jde spíš o to, že nepůsobí důvěryhodně, když požádáte o nahlédnutí do mobilu, když máte podezření a partner vám to odepře... to je podle mě dostačující důkaz o tom, že dělá něco, co by neměl....

Reaguji na acla: tak to myslím,že máš sakra růžové brýle.....podle mě, je v dnešní době nevěrný každý druhý,možná zkušenosti,ale co slýchám poslední dobou a vídám,mě to fakt v tom utvrzuje.A že je člověk zadaný?dnes to nikdo neřeší,doba opravdu hnusná A jestli žena prahne po muži,který má přítelkyni?tak to je jeho problém,že podlehne,no a pak její,že se s tím bude trápit..

Ahoj,
já měla podezření už asi půl roku ale v sms jsem nic nenašla jen jednou ale to je asi před 2 lety co mu jedna spolupracovnice napsala - tak kdy přijedeš zlatíčko?.
Nechala sem to být, ale v práci je pořád, pak chodí na kafíčko a na fotbal s kamarády, do hospody a my s dětma si ho moc neužijeme. Ale poslední týden byl fakt peklo, psychicky mě deptá, všechno mám zakázaný, doma musí být vygruntováno, mě si jako ženský nevšímá jen mi nadává a ponižuje mě. Ale tenhle týden to vyvrcholilo a já včera když přišel z práce a odešel za kamarády, jsem mu vlezla do saka, ani nevím co sem hledala, ale našla jsem mu tam tablety podobný Viagře.Takže mi to je jasný, jedna tam chyběla a kůli mě si je určitě nebere. Když sem mu to večer řekla, řekl mi na to že to bere kůli mě, protože at se na sebe podívám jakou mám postavu a samo od sebe by se mu to prý nepostavilo. Takže podezření se asi vyplnilo i když to nepřiznal..

Už bych byla na Ruzyni ve vazbě za zabití v afektu.

tak to máš doma impotentní ho.ado.
Jak píše Laky, zabít a pryč.

tak to je hrozný, to je mi moc líto...já bych na něj udeřila už tenkrát...je to můj přítel/manžel a nesouhlasím s tím, že mu někdo říká zlatíčko...přítel zas eměl ve zvyku některým vybraným slečnám říkat zlato a taky jsem mu to rychle zatrhla a celkem to dodržuje, takové oslovení patří jenom do vztahu...