Smazat

Rodiče mě nenávidí kvůli škole

Co se týče studia byla jsem vždy spíš smolařka. Nastoupila jsem o rok později (narodila jsem se na konci června 1985), celé moje dětství se se mnou táhly nemoci at už fyzického či psychického rázu.Vychodit základní školu jsem zvládla více méně průměrně mívala jsem jedničky,dvojky. Jako střední školu jsem si zvolila vysněný obor všeobecná sestra. Už od malička jsem ležela v nejrůznějších anatomiích pro děti, zajímalo mě cokoliv spojené se stavbou lidského těla a chtěla jsem pomáhat lidem Snila jsem o tom,že až vystuduji budu jezdit na mise s lékaři bez hranic do rozvojových zemí. Už tehdy se mi rodičesmály, že to nikdy nezvládnu a přestanu fantazírovat. Na střední zdravotnické škole mě bohužel zradila páteř jakmile došlo na těžší fyzické práce měla jsem šílené bolesti tudiž jsem musela školu ukončit. To byl podnět pro naše že jsem opravdu neschopná,nic nedokážu tak mi vybrali další SŠ. Vystudovala jsem management obchodu, kolektiv byl postupem času perfektní ale nápln studia mě vůbec nebavila bylo to totálně mimo oblast mých zájmů ale zdárně jsem 4 roky přežila v roce 2006 odmaturovala. Mým velkým snem bylo zkusit se dostat na lékařskou fakultu. Zapsala jsem se kvůli tomu i do přípravného kurzu, půjčila materiály od kamarádky co studovala na gymnáziu. Doma mi ale naši říkali, že na to nemám bez vysokoškolského vzdělání a vůbec nikdo mě nepodpořil. Což jsem věděla ale přesto jsem to chtěla zkusit protože by se mi splnil největší sen. Bohužel jsem se nechala tak zvyklat i díky výživné masáži na snížení ega v kurzu (neustále nám dokazovali jak jako absolventi ze středních odborných na to nemáme, schválně nás vyvolávali k tabuli na látku,kterou jsme v životě nebrali a kterou jsme potřebovali spíše nejdřív vysvětlit, gymnazisté námi otevřeně opovrhovali). Nejsem silná osobnost přihlášku na VŠ jsem podala ale na zkoušky jsem nešla. Rok jsem vyplnila studiem anglického jazyka kde jsem si udělala Cambridgeské zkouškky. Příští rok jsem si musela dát přihlášku na "lehké" obory kde mě určitě vezmou, bylo to archivnictví. Studoval ho bratránek tak jsem musela i já k radosti všech jak to bude skvělé až to budu studovat taky a jak to musí být jednoduché když to tak zvládá. Já ale historii neměla celou střední školu, tudíž mi chyběl tolik potřebný základ. Tímto oborem samozřejmě nepohrdám mám svá oblíbená témata ale taky ho nemiluji na tolik,že bych od rána do večera musela ležet v odborné literatuře, jak se to u tohoto studia vyžadovalo. Každý rok byl nějaký problém ale podařilo se ho zvládnout za cenu obrovských nervů a vypětí celé prázdniny jak to vlastně dopadne jestli postoupím nebo mě vyhodí. Ted jsem ve 4. ročníku k dokončení studia mi zbývají 4 zkoušky,které jsou pro mě nepřeklenutelné. Nedokážu se naučit všechny události v raném novověku, 19 a 20 století. Ač se snažím připravit a učím se u zkoušky vždy zjistím že oproti vědomostem ostatních je to málo a na zvládnutí zkoušky nemám. Vždycky si sednu na potítko vzpomenu si tak na 4-5 řádků textu a konec. Moji rodiče to přičítají lajdáctví,nedokáží přenest přes srdce že mě zřejmě vyhodí po 4 letech bez titulu. Tatka už mi kolikrát v hádce i fyzicky ublížil. Mamka mi vykládá jaký jsem neschopný bl...c, že všichni už to mají jen já jsem parazit co saje peníze a podobně. V poslední době už to graduje opravdu do monstrozních rozměrů už prý tím terorem co jim způsobuju můžu i za opakovaný zánět a podobně. Opravdu někdy přemýšlím, že to všechno ukončím jen se strašně bojím co bude po životě následovat. Koncem června mi bud 26 let a můj život je absolutně nenaplněný, nemám kluka, nemám vzdělání skoro žádné přátele nic jsem nedokázala. Rodiče na mě každý den křičí, vyčítají a obviňují i z toho co jsem neudělala. Za týden mám poslední zkoušky ale už nemám vůbec sílu v tom pokračovat. Je mi stydno tam jít když už samotní přednášející se ptají co tady ještě dělám.
Když říkám našim že až si vydělám chci založit nadaci pro děti z válkou postižených zemí jen se mi vysmějí že jsem blázen, stejné je to s mojí dobrovolnickou prací pro útulek. Strašně ráda bych byla nějak prospěšná Stejně tak bych vám chtěla poděkovat, za čas věnovaný mému příběhu a poprosit vás o radu co dělat.




 
1. . .567891011. . .1516

Cituji Laky: Dost lidí rodinu ani nemá,takže čekat na podporu a bez ní neumět žít je trochu zcestné

Podle mě je něco jiného nemít rodinu a nebo zažívat od své rodiny teror a ponižování...

Cituji Bedla: člověku s depresí

Neschopnost produkovat endorfiny jsi diagnostikovala jak (depka nerovná se deprese)? A i kdyby byla, tak psychiatr za nikoho ve čtvrtek zkoušku dělat nebude.

A ty rady na odstěhování se jsou na místě. Nevím kolik je Vám komu let..ale z mé vlastní zkušenosti a co vidím v okolí je každodenní bydlení s rodiči po nějakých 20 letech deprimující samo o sobě. I když jsou ti rodiče zlatí. Prostě člověk má zvláštní pocit méněcennosti, těžko se to popisuje...teda asi to neplatí u chlapů - mamánků. Ale většina lidí, co bydlí na VŠ s rodičema 7/24 je s tou situací nespokojených.

Cituji Bedla: Projevit pochopení a soucit není mazání medu kolem pusy.

ale to tady proběhlo... sama jsem napsala, že vím jak hnu*sní někteří rodiče umí být... jenže slečna na to neslyšela... odpovídala jen na některé dotazy (spíše ty příjemnější)...
Nejsem prostě zastánce toho, že by se mělo litovat ... nikdo mě nikdy nelitoval a jsem trošku háklivá na holky "ufňukané citlivky co nic nedělají" protože vždy se dá něco dělat

Cituji Zuziik: z mé vlastní zkušenosti a co vidím v okolí je každodenní bydlení s rodiči po nějakých 20 letech deprimující samo o sobě.

ono je to občas deprimující i pro ty rodiče

Reaguji na Bedla:
Navíc "rodiče mě nenávidí kvůli škole"... to jsou silná slova... zvláště když pak slečna napíše, že se s ní tatík někdy učí... o tom se mi snad jen zdá

Reaguji na Laky:
To nepochybuju a jen co jsem vypadla, tak za chvíli je bude deprimovat brácha...
Ale spíš jsem chtěla říct, že když si člověk, co po 20 bydlí s rodičema stěžuje, tak je to víc než přirozené a nemusí to být hned známka deprese.

arrow
profile_image
Clementine
od 2. 6. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahoj, no mám to doma v něčem podobné, mám velké cíle a sny ale moje mamka ve mě nevěří, vidím to naní a kolikrát mi to i dala najevo. Na mě to má ale asi opačný efekt, učím se o to víc ( od té doby co jsem si uvědomila že mě vlastně nepodporuje), jdu si za cílem!

Ale taky jsem občas na tom byla jako ty a je mi líto jakej má na tebe dopad to že v tebe nevěří rodina. Myslím že by jsi měla začít v samu sebe věřit, zkus jít na procházku a vyčistit si hlavu popřemýšlet o tom co chceš dokázat a jak chceš pomáhat lidem, určitě pak budeš hned optimističtější než teď. Hodně štěstí přeju.

arrow
profile_image
Bedla
od 8. 9. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Zuziik: Ale spíš jsem chtěla říct, že když si člověk, co po 20 bydlí s rodičema stěžuje, tak je to víc než přirozené a nemusí to být hned známka deprese.

Ne, ale to jsi z Elsina příběhu vytrhla jen jeden fakt.

Radím ti ať se teď před zkouškou nestresuješ a snažíš se toho ještě co nejvíc naučit (i když nechápu proč jsi to nechala zajít tak daleko- jít po10 na zkoušku- možná na vysněné škole, kdyby na ní bylo možné tolikrát opakovat, jinak za to ty nervy nestojí!! a i přes přání rodičů bych prostě skončila!)

pár důvodů proč hodit případný neúspěch za hlavu:
1) představ si, že tě ještě čekají státnice- máš chuť se na ně učit, dál stresovat s něčím co tě nebaví a čím se pravděpodobně nebudeš živit?
2) předpokládám, že do práce kam máš jít, titul z archivnictví nepotřebuješ (a ani v budoucnu takovou práci asi dělat nechceš)
3) sice 4 roky v háji, ale zase budeš mít možnost konečně dělat co chceš

jdi se tam podívat, něco si vytáhneš- když si nevzpomeneš tak to polož a hurá do nového života- práce, bydlení bez rodičů, případně nová škola

arrow
profile_image
dalin
od 26. 9. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Při čtení příspěvků některých uživatelek jsem si vzpomněla na začátek románu The Great Gatsby, dovolím si ho citovat:

In my younger and more vulnerable years my father gave me some advice that I’ve been turning over in my mind ever since.

“Whenever you feel like criticizing any one,” he told me, “just remember that all the people in this world haven’t had the advantages that you’ve had.”

Zkuste si, milé dámy, někdy vzpomenout na to, že ne každý má stejné "výchozí podmínky" jako vy. Ať už jde o povahu, rodinné zázemí, psychickou odolnost, vůli nebo o cokoliv jiného

Cituji Bedla: vytrhla jen jeden fakt

To máš pravdu, něco mi uniklo, ale ani myšlenky na sebevraždu nemusí znamenat chemickou poruchu. Ale jestli to pomůže, zkusím to napsat jinak:

Pro ElsuHussein: až nad tím zas budeš příště přemýšlet, tak si uvědom, že vědět odmalička co chceš dělat je velký dar. Spousta lidí to neví nebo už to zapomněla a pak to třeba dlouho hledají. Kdyby nic jiného, tak už kvůli tomuhle by Tě byla velká škoda a to myslím úplně maximálně vážně. Taky mysli na ty lidi, kterým třeba budeš jednou pomáhat. Překážky v životě tu mohou být od toho, aby tě postupně připravily na větší psychickou zátěž, která je s tím Tvým snem spojená (co tě nezabije, to tě posílí). Ty ještě evidentně moc silná nejsi, ale to se může změnit, není tak důležité, co se Ti všecno stane, důležitější je, jak se k tomu všemu Ty postavíš.
A za mě je sebevražda strašně sobecký čin, možná si ani teď neuvědomuješ, jak strašně moc bys svému okolí ublížila.

Ty jo, tady se ale kecaj blbosti Zvláště od nějaký tý slečny, že se učí na VŠ na zkoušku od osmi do rána do šesti večer a pak ještě do pěti do rána, neob jak to bylo Pokud nestuduje medinu, tak tu akorát dělá ramena

Reaguji na Lisa:
myslíš, že medina je jediná VŠ kde se učí?
Oni se někteří lidi i učí protože se nespokojí s průměrem a šli na VŠ aby se něco naučili a ne jen sbírali kredity a Éčka a tak tak prolezli ale to asi neznáš...

Reaguji na Nympha: no sorry, ale honíš si tu jen ramena. Pokud nestuduješ medinu nebo nejsi extrémně hloupá, tak se na lehčí zkoušky (40 stran výpisků) dá naučit i za jediný den.

To, cos tady popisovala - že se učíš na zkoušku týden od rána do večera, to pro mě není snaha o to, něco se naučit. Ale snaha za co nejmenší čas si toho co nejvíc hodit do hlavy.

Pokud někdo nejde na VŠ jen kvůli kreditům, tak takový lidi pro mě choděj na zajímaou stáž a praxi, čtou odborné knihy během semestru...a ne tohle.

Nepsala bych to sem, ale ty jsi záměrně psala do tématu, kde se nějaká holka trápí a stresuje se školou a ty jí napíšeš takovou kravinu? Nevím,o co ti jde...

Reaguji na Lisa:
Na lehčí zkoušku jsem schopna se naučit třeba za večer...

Cituji Lisa: snaha o to, něco se naučit. Ale snaha za co nejmenší čas si toho co nejvíc hodit do hlavy

Cituji Lisa: tak takový lidi pro mě choděj na zajímaou stáž a praxi, čtou odborní knihy během semestru

Všechno souvisí se vším... na praxi tě nepustí bez teoretických znalostí... odborné knížky jsou v mém případě stejné jako moje skripta, které se teda učím takže v tom smysl nevidím...
ale nemá smysl se tady dohadovat s někým kdo si přečte diskuzi o dívce, která má problémy a jediné na co se vzmůže je kritizovat ty co se snažili pomoci (třeba blbě ale snaha tam je) místo toho aby teda když je tak chytrá pomohla té nebohé dívce

1. . .567891011. . .1516
 

Váš příspěvek

Rodiče mě nenávidí kvůli škole

:-) ;) ;) ;) :-( :-)   text tučně text kurzívou podtržený text pěkný odkaz YouTube video   Přidat obrázky 

Nápověda 

Jak vložit obrázek Vkládání obrázků do příspěvku Klikněte na tlačítko Přidat obrázky a v dialogovém okně si ve svém počítači vyberte obrázek, který chcete poslat. Neměl by být příliš velký, neupravený obrázek z digitálního fotoaparátu se vám odeslat nepodaří. Do jednoho příspěvku můžete najednou odeslat až tři obrázky. Ke každému obrázku připište popis. Nezapomeňte také něco napsat do samotného příspěvku, jenom obrázky bez textu příspěvku odeslat nelze.

Jak vložit video Vkládání videa do příspěvku 1. Nejprve si zjistěte adresu videa 2. Tvar adresy videa pro YouTube je tento:https://www.youtube.com/watch?v=1aVLdeIKZuM 2. Adresu si zkopírujte např. pomocí Ctrl-C a vraťte se do Omlazení.cz 3. Nad formulářem (tím velkým bílým obdélníkem) pro psaní příspěvku klikněte na ikonu YouTube YouTube video a adresu videa vložte do okénka. 4. Kliknutím na OK se vám video vloží do příspěvku.

Jak vytvořit pěkný odkaz Vkládání pěkných odkazů 1. Zatím neklikejte na žádné tlačítko 2. Napište větu, která má obsahovat pěkný odkaz 3. Jděte na cílovou stránku a z adresního řádku prohlížeče si naberte (Ctrl-C) její adresu. 4. Vraťte se ke svému rozepsanému příspěvku a část věty, ze které se má stát odkaz, označte myší. 5. Teprve nyní klikněte na tlačítko pro vkládání pěkných odkazů: pěkný odkaz 6. Otevře se dialogové okénko - vložte do něj adresu cílové stránky (Ctrl-V). 7. Okénko zavřete a je to. 8. Nelekněte se toho dlouhého kódu, který se vám vložil do příspěvku. Poznámka Odkazy můžete také jednoduše napsat (stačí začít www…) a budou funkční (jen nebudu tak "pěkné"…)

Závazná pravidla Omlazení.cz

Pravidla Bazaru

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené