Ahoj, nejspíš to bude vypadat dost divně, ale ani vlastně nevím, jestli se na něco ptám, spíš bych si potřebovala uvědomit, co vlastně dělám špatně... potřebuju to ze sebe nějak dostat.
Půjdu k určité věci - na internetovém bazaru jsem pro mamku hledala mobilní telefon, a když jsem našla takový, který by pro ni byl dobrý a za slušnou cenu, byla u toho inzerátu pouze fotka stažená z internetu, originální, a napsáno u toho, že stav je jako nový. Slušně jsem e-mailem prodávajícího poprosila, jestli by mi nemohl mobil vyfotit reálně, abych věděla, co chci koupit. Odepsal mi, že pokud chci vidět, jak vypadá, mám se sbalit a jet se podívat k němu do Zdíkova do paneláku, že mi ho ukáže, protože mu foťák ty škrábance nevyfotí...
To jsem se fakt vytočila, nejenom, že uvádí, že jako nový, tudíž jsem pochopila, že bez škrábanců, a ještě odepíše takovým "vulgárním" stylem. Já si dávám záležet na tom, abych psala spisovně a slušně, se vším, jak se patří... opravdu jsem se naštvala, ale mamka mě uklidňovala, tak jsem mu napsala pouze to, že po tomto jednání už nemám o telefon zájem a do závorky k tomu, že všechno se dá vyfotit, když se chce... Ten vztek na toho idiota jsem vstřebávala celý den, než mi odepsal znovu... napsal mi "co si treba polibit prdel"...
Já byla znovu tak nesmírně naštvaná, že jsem najela na tu stránku a chtěla mu dát záporné hodnocení s tím, že si u toho vybiju nervy, že většího idiota neznám... když jsem to dopsala, rozbrečela jsem se a hodnocení neposlala... Znovu nebudu mít odvahu ho napsat, ale přitom budu ještě nejmíň pár měsíců myslet na to, co za člověka to bylo a že to všechno zničil (znám se, takže vím, že opravdu z toho mimo ještě hodně dlouho)...
Co mám dělat? Nedokážu ani přátelům nebo někomu z rodiny něco vysvětlovat, protože když to nepochopí na poprvé, hned začnu být vzteklá a začnu křičet, i když to tak nechci... pak toho lituju, protože se úplně zbytečně s někým pohádám, a potom brečím a brečím, nadávám sama sobě za to, že jsem taková, jaká jsem...
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Psychicky labilní - jednou pláč, podruhé strašně vzteklá
Poslat SZ
Galerie obrázkůReaguji na Clarrkys: Taky taková někdy jsem,když mě něco naštve a chci to ze sebe dostat tak nejdřív začnu křičet a pak brečím,a pak si říkám že mě to štve
Reaguji na Clarrkys:
Ono stačí, že máš, třeba jen momentálně, rozhozenou chemii v těle a už to jede.
Jde spíš o to, jestli máš tyhle stavy jen někdy, nebo často.
Může to být opravdu cokoli. Můžou to být hormony štítné žlázy, může to být kafe po kterém klesne hladina cukru v krvi a člověk je pak vystreslý, léky, které případně bereš, jestli máš před menstruací...
Reaguji na True: Já jsem taková pořád, kdyby to bylo jen občas, asi bych si to tolik nebrala...
Aby to ale nevypadalo tak strašně, mám i nálady, kdy jsem veselá a směju se... jenže stačí jediný sebemenší podnět a já zase dokážu vyvádět. Vždycky udělám něco, co nechci, a potom si to vyčítám ještě dlouhou dobu... Doprovází mě to celým životem, běžně si už ze mě rodina a známí dělají legraci: "Nerozčiluj ji radši, je to nervák."
Já bych neřekla, že je to hormony. Mně se zdá, že taková prostě seš. Že je to projev Tvé osobnosti.
Mám taky vlastnosti, které mít nechci. Ale některých se zbavit nedá a tak se učím s nimi žít.
Reaguji na True: to může být i kvůli štítné žláze?Já mám právě sníženou funkci
Reaguji na terinek: Já mám štítnou žlázu v pořádku, podle posledních testů asi před dvěma lety...
Reaguji na Luiza: Vím, že to není řešení... pokud taková mám být, tak to ani nevyřeším... To "že se mám ovládat" se lehko řekne.
Jsem na tom podobně, ale az teď v poslední době. Bylo období, kdy jsem byla hodně ve stresu-to to začalo. Myslela jsem, ze to potom odezní bohuzel se mě to stále drží. Jsou maličkosti, které mě dokážou rozpálit úplně doběla a pak mě to mrzí. Okolí si taky docela zacalo pořádně všímat, jaký jsem nervák a to jsem byla spíš dřív klidná, nic mě nerozhodilo.
