arrow
profile_image
peta2011
od 25. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

a co děláte se svýma dítkama když je fakt zima(hnusně) ,všechny děti jsou stejné v,ydrží chvílku u všeho..co dělat s dítkem kolem druhého roku,poradte(hry atd.) ?

arrow
Neprodává v Bazaru

Jsem doma a s dcerkou 3měsíce, takže vstáváme okolo 5 ráno, Anička se nají a znovu usne a já začnu poklízet, peru, žehlím, umyju nádobí, okolo 6 vstává manžel, takže se najíme, on jede do práce...
Okolo 9ráno Anička znovu vstává, hrajeme si, povídáme si, chce pořád nosit, takže chodíme po bytě, nebo stojíme na balkoně a já jí všechno ukazuju a komentuju - to je její nejoblíbenější činnost
Okolo poledne jdeme nakoupit a na procházku - bud jdeme k našim a Anička spí celé odpoledne na zahradě nebo jedu z procházky domů a i s kočárkem jí šoupnu na balkon, aby byla co nejdýl venku. Když odpolko spí, tak se učím
Okolo 18hodiny připravím večeři, najíme se, v sedm koupeme Aničku a ona usíná.
Když usne, tak se znovu učím a do postele zahučím okolo desátý až 11 - podle únavy

arrow
profile_image
Trebi
od 16. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahoj, můj standartní den na mateřské s Ondrou (2 roky):
Okolo osmé hodiny ranní Ondra vstává, přemístíme se do ložnice, kde sledujeme ranní program pro děti. Potom se oblíkneme do tepláčků a jdemedo kuchyně na snídani, hrameje si. Kolem 11 začínám vařit oběd. Ve cca 13 obědváme, pak dám Ondru spát a já uklízím nebo dělám na zahradě,když počasí dovolí. Poslední dobou šmejdím dost na PC, a proto často nestihnu nic jiného Odpoledne jdeme buď ven sami nebo s kamarádkou z ulice,co má stejně staré dítě. Když je škaredě,sledujeme TV a hrajeme si. Nakupovat jezdím tak 2x do týdne,většinou dopo,když mám navařeno. Do delších výletů se pouštět nechci,abych neporušila polední spánek. Kolem 7 večerní večeríme, pak jdeme koupat. Spát chodí Ondra kolem deváté hodiny. Já většinou kolem půlnoci.

arrow
profile_image
roza
od 24. 4. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Cituji pehot: společně poklízíme (no,my uklízíme,dítko nám hned za zadkem kramaří další nepořádek)

taky tak, to je hlavní náplň dne

arrow
profile_image
pehot
od 27. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

roza
my už jsme v další fázi - v jedný ruce smeták (hadr,čistič...), v druhý pastelku a makám obouruč

arrow
profile_image
Lamaya
od 13. 6. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji pehot: my už jsme v další fázi - v jedný ruce smeták (hadr,čistič...), v druhý pastelku a makám obouruč

to jsi vystihla dokonale

arrow
Neprodává v Bazaru

Holky já mám občas pocit, že jsem nevytížená, že se tu jen tak poflakuju, přestože pořád něco dělám. Takové to sezení na hřišti zatímco si děti hrají mě občas dává prostor k zamyšlení, co bych všechno stihla udělat za tu dobu, co jen očima hlídám děti, protože samotné je tam nemůžu nechat. No zkrátka mám někdy ve všední den pocit, že se přes den tak nějak jen plácám okolo dětí, i když to vlastně ty děti potřebují, je to pro ně nejlepší si s nima hrát, mám pak depku, že dny utíkají a většina dní je stejných a roky ubíhají tak nějak rychle...
Mám dvě děti (4,5 a 2 roky) a doma jsem už 5 let.
Vstáváme v 7:30 (manžel už je v práci) a vozíme starší dceru do školky, přijedeme v 8:30, s malou snídáme a hrajeme si, většinou u pohádky. 1x týdně jezdíme nakoupit.
Po 10hod. jdeme ven s kamarádkou a jejími dětmi - přes léto na hřiště, teď to bude horší, asi budou jen vycházky po vsi.
V 11hod. jedeme pro oběd (vozíme z jídelny pro zaměstnance u nás v servisu a tak nemusím vařit obědy) a v 11:30 pro starší dítě do školky. Pak je oběd u našich, tam si děti ještě zase vyhrají se starou babičkou.
V 13:30 jde malá spát, starší kouká na TV nebo si prohlíží knížky, maluje. Já sedám v 14hod. k PC tak na hodinku. Pak si hrajeme se starší než se mladší vzbudí.
Když není psí počasí jdeme ještě okolo 16hod. ven, nebo jezdíme po kamarádkách (tak 1x do týdne). Venku dělám na zahradě a okolo baráku. Když jsme doma, děti si většinou vyhrají v pokojíčku a já buď poklízím nebo peču, nebo si jen tak čučím
Na 18hod. vařím večeři, přichází manžel, pak koupání, hraje si s nima, uklízím po večeři a pak okolo 20hod. je cpeme do postele..a čučíme na telku nebo máme večer jen tak pro sebe.

arrow
Neprodává v Bazaru

Jinak teď přes zimu jsem zase začala s programem otužování a léčení rýmy v bazénu takže se snažíme ob víkend jezdit na plavání, což mají děti uplně nejradši. A ob druhý víkend do solné jeskyně, je to takové zpestření. Vůbec se snažím ty víkendy nějak zpestřit, protože přes týden je to pořád stejné. Takže přes léto samé výlety, teď aspoň návštěvy babiček, kamarádů, bazén, solná, bowling...

arrow
Neprodává v Bazaru

Ahoj holky všechny Vás moc obdivuju...já děti nemám (29let)a když tohle čtu ...Myslim si, že bych to nezvládla. Neumím si Představit že už nebudu mít svůj čas jen pro sebe, nekdo jiný a ne já mi bude plánovat muj program, potřebuji svych 8hod spánku jinak jsem nevrlá a po čase se rozvíjí i nějaká forma (asi) deprese... mám taky strach abych pak ještě měla chut na sex - už ted to není žádná sláva. Bojím se aby si chlap (kterého ted nemám) nenašel pak třeba milenku protože už mu nebudu připadat atraktivní-nebudu mít čas se o sebe starat,cvicit....
Proto Vás všechny obdivuju fakt!

arrow
profile_image
pehot
od 27. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji jaromira: . Takové to sezení na hřišti zatímco si děti hrají mě občas dává prostor k zamyšlení, co bych všechno stihla udělat za tu dobu, co jen očima hlídám děti, protože samotné je tam nemůžu nechat.

ježiš,tak to mě taky deptá. Když sedim na lavičce a přemýšlím,co jsem za tu dobu mohla stihnout. Takže já musím stavět bábovky,běhat okolo houpaček....prostě se tam nějak zabavit,abych nemyslela na resty

Cituji Janice28: Neumím si Představit že už nebudu mít svůj čas jen pro sebe, nekdo jiný a ne já mi bude plánovat muj program, potřebuji svych 8hod spánku

neboj,taky to zvládneš! Já za sebe můžu říct,že první rok po narození dcery byl šílenej. Já jsem dost sebestředná, všechno se točilo kolem mě,tak jak jsem něco naplánovala,tak to bylo (a nejlépe na vteřinu přesně).Pak bylo najednou VŠECHNO jinak. No, musela jsem se dost přizpůsobit (a to já nerada),ale cca od roku už je to pohodička. Zavedla jsem režim,na kterém trvám,dcera ví,co bude po které situaci následovat a už se s ní dá domluvit. Zatím spíš teda převažuje komunikace nonverbální,ale je to fakt vysvobození mít se s dítětem jak domluvit.

arrow
profile_image
Helin
od 7. 1. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

pehot
Janice28
Jj holky, to asi napadlo každou z nás. Mám dva kluky - skoro 8 a 2 roky. U prvního jsem šílela a ještě neměl 3 roky a já prostě musela do práce... Stíhala jsem to všechno z vypětím sil, až později jsem pochopila, jaký jsem byla trdlo ! Tohle všechno okolo dětí ženská absolvuje 2x, 3x za život, od tří let většinou chodí děti do školky, až pak si člověk uvědomí, jak to bylo krásný, když byly prcci malí...
Tak si to užívejte a buďte rády, že je vůbec máte, letí to a za chvilku budete vzpomínat na to, jak jste ty klacky pubertální přebalovali

arrow
Neprodává v Bazaru

Pehot

110073486.jpg

arrow
profile_image
Makyna9
od 10. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahojky, já mám desetiměsíčního broučka a program tak nějak neplánujeme. Ráno uklízíme, hrajeme si atd. S manželem podnikáme, takže mu ve dne přijdu s broučkem pomoct a přinést co jsme mu ukuchtily k obědu. Pak jedeme ny výlet na nákup nebo za kamarádkama také na mateřské nebo jdeme za babičkou. Snažím se mít program s ním hodně mimo domov, protože je malej hodně uplakanej a venku nebo mezi lidmi nebo na návštěvě (nebo když je návštěva u nás) je jak vyměněnej prostě uplně zlatej.

arrow
profile_image
Trebi
od 16. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahoj, je fakt, že dny na mateřské nebo rodičovské jsou desně stereotypní. Zvlášť pokud nemáte babičky v dosahu, třeba jako my. Jsme odkázáni jen sami na sebe. Manžel je do večera v práci. Měla jsem tu "kámošku" se skoro stejně starými dětmi, proživaly jsme spolu těhotenství a dělaly plány na výlety...Ale pak se to nějak zvrtlo, nevím, prostě po porodu. Mně se narodil kluk a jí holka, to byl asi ten kámen úrazu,páč kluka chtěla taky. Já kojila ona ne, protože se na to vykašlala. Já vydržela, přestože prsa bolely jak hrom. Nemáme tu žádné babičky, ani tetičky jak jsem psala, takže jsem už byl nepoužitelná na kávičky, protože jsem neměla komu strčit malýho. Jejich malá byla každý den někde strčená. Ale já ani nějak nechtěla - samo, někdy přišly chvilky, kdy jsem brečela, že si nemůžu bez děcka ani vyčistit zuby, vykoupat se. Ze začátku měl malý koliku,tak přes den plakal a nesnášel kočárek.Tak jsem si vyslechla, že mateřský mlíko není dobrý, proto pláče, přitom měl váhu dobrou a prospíval. Zkrátka, to co jsem dělala já a ne ona bylo špatně. Docela mi to začátek mateřské dost psychicky otrávilo. Utnula jsem kontakt poté, co jsem se dozvěděla, že o mě po vsi šíří jaká jsem hrozná matka.
Teď tu mám jiný kámošky, přímo z ulice, co jsme se potkaly na procházkách nebo hřišti a je to pohoda. Respektují, že je každého věc, jak si zařídí své dny na mateřské, do ničeho nikoho nemanipulují.

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené