Nový začátek s bývalým přítelem

Já vedle něj nemůžu bejt jako kamarádka, nic mi to nedává...

A vy se teď k sobě chováte vážně jako kamarádi?

Jo, je to jako s jakýmkoliv jiným kamarádem/kamarádkou. Je to asi teď jeho maximum. A mě to prostě nedělá dobře...

Reaguji na Mado: A jak dlouho si tento stav představuje?

To se ti ani nedivim, taky jsem šíleně trpěla, když jsme se s ex vídali jako kamarádi. Vydržela jsem to měsíc, než jsem vybuchla a řekla, že takhle to fakt nejde.. Ale rozdíl byl v tom, že on nepřišel, že mě chce zpátky, takže ve tvém případě je to asi ještě víc ubíjející.. ).
Já mám teď šílené období, kdy se s ex vídáme jako kamarádi a on má pořád narážky, pořád se mnou chce někam chodit (ale přijde mi, že většinou nabízí časy, kdy ví, že já čas nemám, a když mu nabídnu alternativní variantu, to se zas nehodí jemu, protože jde radši s kamarádama nebo kamarádkou.. Takže mi to přijde spíš jako prázdný gesto než opravdovou snahu..). Vážně nevím, jak poznat, kdy má kluk opravdový zájem a nebo to dělá jenom kvůli svýmu egu, aby mě měl tak nějak pod kontrolou nebo udržoval v takové té polojistotě nejistotě, jestli tedy někdy bude víc nebo ne.. . Jde na mě zase depka.. Chlapi jsou někdy fakt píp..

To nevím... Nevím, na co čeká, ani na co vlastně čekám já...

Já už bych teď, po těch zkušenostech, nečekala...ale u tebe je to asi trochu něco jiného. Musíš si to vyhodnotit sama - buď si jsi tak moc jistá tím, že on je ten jediný pravý a dokážeš si s ním představit společnou budoucnost, tak se pak asi budeš dlouho takhle trápit a čekat, že on si třeba někdy taky bude tak jistý a vyjde vám to...nebo si dokážeš svoje životní štěstí představit i jinak a s někým jiným, v tom případě to ukonči co nejdříve, tohle trápení nemá smysl. Navíc jsi mladá, není ti 50, aby ses takhle musela upnout na jednoho člověka a čekat, jestli teda jo, nebo ne.

Teď jsi to napsala naprosto přesně

Mado, jak to vypadá?

O víkendu se uvidíme. Prý potřebujeme probrat, že takhle to dál nejde a že se těší. Takže vůbec nevím, co z něj vypadne... Tak nebo tak, nějako to se mnou nic nedělá a možná by se mi i ulevilo, kdyby přišel s tím, že to necháme bejt. Protože pro společný život, kdyby se pro něj rozhodnul, mi teď tak nějak chybí nadšení, přesvědčení. Jsem taková nějaká rezignovaná...

no není se čemu divit, taky bych byla po tom, co předvádí - teda vlastně nepředvádí...nechci být hnusná, ale myslím, že to mezi vámi vyhořelo a i kdyby jste to dali spolu zase dohromady, tak to nebude "začátek numero duo" plný zamilovanosti, lásky, a pak už to bude jen horší. Tot můj názor...

Ukončili jsme to. Bylo by to jen rozumové... Kéž už by se mi konečně ulevilo, je mi všelijak... Je mi hrozně líto, že to tam prostě už není. Asi mi umřela naděje, která umírá poslední Takže nový začátek s bývalým přítelem se nekoná.

Moc mě mrzí, že to takhle dopadlo.. Vím, že je to těžký, ale už je to za tebou a můžeš se konečně přestat trápit..
Upřímně, zažila jsem si to samý a řeknu ti, že jsem byla spíš naštvaná než zklamaná.. Už jenom z toho důvodu, že přišel on, on chtěl zpátky, že si uvědomil, co cítí.. A výsledek? Nic..

A můžu se zeptat, jestli jsi to navrhla ty nebo on? Nebo jste se na tom domluvili? Pokud to tedy chceš říct....

No tak nič.
Dúfam že napíšeš keď sa znovu do niekoho zaláskuješ
A keď to bude vzrušujúce a krásne.