Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Reaguji na Janicek: Chlapi jsou hééérečky . Když se rozchází, tak se snaži vyvodit dojem, že je to ničí, atd. Kdyby to byla pravda, tak proč by tě pouštěl po tak krátky době.

Taky bych tomu nedávala moc šanci. Dost mi přijde divný, že po tak krátky době se rozejde a pak byste se vrátili k sobě po týdnu..
Ale uvidíš

Dobře ti rozumím... Taky jsem nikdy netoužila po ničem jiném a tomu, abych toho dosáhla jsem obětovala úplně všechno. Teď, měsíc a půl po rozchodu, mám život vzhůru nohama a nechce se mi věřit, že zase jednou bude dobře. Nepomáhá prostě nic, asi si to musím "vypapat" až do dna.

Dobře ti rozumím... Taky jsem nikdy netoužila po ničem jiném a tomu, abych toho dosáhla jsem obětovala úplně všechno. Teď, měsíc a půl po rozchodu, mám život vzhůru nohama a nechce se mi věřit, že zase jednou bude dobře. Nepomáhá prostě nic, asi si to musím "vypapat" až do dna.

Reaguji na Maciki: Jo... mě to taky vždycky položí až na dno Nevím jak to udělat a být na sebe tvrdá a nemyslet na to, jít dál.... jak se co nejrychleji odmilovat? Mám si ho vymazat z facebooku? Mám vymazat všechny fotky? Hrozně se mi stýská a kdykoliv na něho pomyslím, sevře se mi žaludek. Vím to, že mám takovýhle stavy, nechtělo se mi do tohohle vztahu ani jít, zezačátku jsem to brala jako srandu, ale bohužel nebo bohudík jsem se zamilovala....fakt by mě zajímalo, kde najít muže, který by mě nejen neměl rád, ale který by mě miloval.......
Reaguji na tyweee: Já vím, je to všechno blbost dokonce mě opouští ten chtíč ho vidět, aby to nebylo horší, ale k mýmu opuštění jeho bytu, kdy jsem hystericky brečela, mi půjčil na sbalení svou tašku a přijela jsem v jeho tričku, takže mu to aspoň můžu vrátit.....

Včera jsem za ním byla, chtěla jsem vidět pejsky, které jsme měli spolu, chyběli mi. Za celou dobu se mě na nic nezeptal (jak se mám, co dělám, co můj zdravotní stav, kde teď bydlím). Většinu času stál ke mně zády, aby se na mě asi nemusel dívat. Když jsem se na něco zeptala já, tak odpověděl 2 slovy a to bylo všechno. Jenom o věcech, které se týkali psů řekl i větu rozvitou, ale moc jich taky nebylo. Byl nervózní a studený, odtažitý. Já jsem nic necítila. Neměla jsem pocit, že ho musím obejmout, vrhnout se na něj, že ho chci zpátky nebo tak. Pejskové mě vítali jako blázni, tlačili se ke mně, až mě povalili na zem, olizovali mě a malá dokonce kňučela. Jsem ráda, že jsem je viděla, ale jeho chování mě prostě zase zarazilo. Pak se mě zeptal, jestli se chci jít povídat dovnitř - asi upadl - co bych měla z toho, kdybych se šla podívat do domečku, na jehož rekonstrukci jsem s ním makala do úmoru a dala mu do toho veškeré svoje peníze a nakonec tam nikdy s ním nebudu bydlet? Nechtěla jsem vidět, jak vypadá smontovaná kuchyň, kterou jsem si vybrala a vyladila podle svých představ, jak vypadá ložnice s naší postelí, jak vypadá koupelna, kterou jsme spolu navrhovali. Je vůbec možné, aby byl někdo takhle bezcitný a studený po 5 letech vztahu? Kamarádovi vykládá, jak je divné být sám, jak je to jeho vina, že jsme tam měli být spolu - a pak se chová takhle? Tak co je pravda a co lež? Na koho hraje divadlo?

Reaguji na Janicek:
Tak vzhledem k tomu, ze jste spolu nebyli tak dlouho, abys na něj jednou vzpominala jako na něco zásadního, tak bych asi ty fotky smazala a z facebooku ho vymazala. Neschazela se s nim a nekontaktovala. Ono opravdu plati "sejde z očí, sejde z mysli". A uplně zásadní je nedělat si naděje, že byste se k sobě měli vrátit.
A jinak do budoucna bych ti asi poradila, aby ses naučila mít ráda a uměla žít sama. Tím nemyslím, abys byla programově sama a muže odmítala. Ale abys zkrátka nevysílala signál, že máš neštěstí v lásce.

Reaguji na Maciki: zmetek,ale fakt... A to od něj nebudeš nic chtít, myslím finance? Však proč bys mu měla dělat sponzora. On si tam časem doveze nějakou jinou. Jen ta představa by me štvala a řekla bych mu, ať ti tedy čast peněz dá.

Reaguji na Janicek: tasku, triko zabal a pošli mu to. Buď hrdá - on tě zavrhl, tak mu ukaž, že ty s ním už taky nepočítaš.

Mě by udělalo jen to dobře na duší, kdybych odešla s hlavou nahoru, aby byl ten, co prohrál
Uvidiš to a budeš v tom zpátky - tak si to promysli, jestli ti za to stojí

Reaguji na tyweee: No ono to je tak, že jsme si spolu koupili auto. On dal něco přes půlku hotově ze svého a já si zbytek vzala na úvěr, který teď splácím. Takže mi řekl, že si mám nechat auto, prodat si ho a peníze z toho že jsou moje a tím, že jsme vyrovnaní. Jenže problém je v tom, že to auto nemůžu prodat, a když tak totálně pod cenou, takže by mi po zaplacení úvěru nezbylo skoro nic a neměla bych ani auto, ani peníze. Takže takhle mám auto, které v podstatě nepotřebuju, je to velké rychlé auto, takže taky hodně žere a budu do něj cpát akorát peníze. Ale zase to auto je super, občas ho vezmu a jenom tak se v něm projedu, líbí se mi ten pocit z jízdy. Takže proto od něj ani nemůžu chtít žádné peníze za domek - stejně žádné nemá, všechno jsme dali do domku. A já se s ním nebudu hádat o peníze a věci, to nechci. To naopak on stále řeší, že mám jeho sluneční brýle...

To jsou, ten můj taky přede mnou brečel, a 2 dny po rozchodu už mu bylo tak dobře, že jel pařit s nějakýma p*zdama...a ještě když jsme spolu chodili, tak si dopisoval s jinýma a hledal na libku a lide.cz jiné holky...

mně se z nich chce fakt někdy zvracet

Reaguji na Maciki: Teď je zlá doba, co se týče jakéhokoliv prodeje Zkus jen tak dát inzerát, buď se někdo chytne, či ne.

Se tedy projevil jak fakt gentleman((

Tak to dopadá,když lidé nejsou sezdaní,žijí spolu na dobré slovo.
Holt jsi investovala čas,finance a lásku do toho nepravého.Škoda.Ale ponaučení do života.

chtěla jsem se zeptat, necháváte si po rozchodu věci od ex? Je to normální, že přítel pořád nosí věci ode mě? nebo to prostě bere jinak, když on ten rozchod chtěl?

Reaguji na sereina:
Já myslím, že oni to zas tak neprožívají. Jako já se zbavila věcí, které mi ex dal, protože když jsem tu věc viděla, připomělo mi ho to... Ale oni to asi berou prostě jako věc.