Ahoj všem, zdědila jsem čtvrtinový podíl bytu po babičce a buď dnes, nebo v nejbližších dnech by se byt měl prodávat. Mám k němu silnou emocionální vazbu - vyrůstala jsem na patře v bytě naproti, babička potom svůj byt vyměnila za menší s jednou rodinou. Nějak je mi teskno, že se tam už nikdy nepodívám. Jsem obecně dost sentimentální Nějak mi asi vyhovoval stav, kdy byt je pořád náš, ač jsem se tam za poslední 4 roky byla podívat jen 1x a nedělalo mi to úplně nejlíp. Měly jste to podobně? Třeba při stěhování, prodávání bytu? Moc díky za příspěvky.