Nervozita a strach ze školy

Přesně Taky to občas přeženu, ale já se za to na rozdíl od nich stydím.

Reaguji na Maky773: Já ti naprosto rozumím. Taky jsem to tak měla, nechtěla jsem už potkávat ty lidi. Mi na to nepomohlo teda absolutně nic. Opravdu mi stačilo potkat o prázdninách, klidně i na začátku, někoho ze třídy a už jsem měla stažený žaludek a hroznou náladu. Teď jdu na vysokou a těším se, protože jdu na svůj vysněný obor a poprvé mi koncem prázdnin není zle - ovšem uvidíme, co bude za rok.

Já měla na gymplu kolektiv moc fajn ... Když jsme skončili, tak mi ukápla i slza. Dodnes se s lidma vídáme

Jinak jak máte strach z maturity, já mám strach ze státnic nastupuju do posledního ročníku, sice jedny státnice už za sebou mám (bc), ale o to hůř - vím, co mne čeká

Ale maturity se vůbec nebojte - je to fraška!

Reaguji na Maky773:
měla jsem to samý. Ve třídě jsme se prostě nesešli a byl to docela malér.. samý podrazy, pomlouvání, kdo mohl, tak škodil.. Před maturou to bylo ještě o to horší - já jsem teda dokonce nervama i zvracela. Byla jsem tak ráda, když to všecko skončilo a já ze školy vypadla.. S lidma ze střední se vůbec nestýkám (až na malé výjimky - dva tři lidi). Teď na VŠ je to úplně o něčem jiném, a za to jsem neskonale ráda.

To jsi měla fajn, že to byla u vás fraška, u nás vyrazili hodně lidí a jsem ráda, že to mám za sebou, ale ještě teď se budím hrůzou .

Tak já jsem ze škoyl tento rok obzvlášť nervózní, hlavně kvůli tomu, že tento rok maturuju a mám pocit, že to uteklo strašně rychle a že to se svýma nervama nezvládnu Jsem ze všeho co se školy týče strašně vystresovaná. Mám pocit, že jsme během prázdnin všechno zapoměla a v cizím jazyce nedám dohromady ani jednu srozumitelnou větu a to máme tak depresivního učitele!

To se u nás řeší taky, to se řeší jako všude Neboj nejsi sama, taky nebudu mít jen tak pokoj, jdu do třeťáku...

Já jsem měla pár takových období na základce. Ale teďka na střední se do školy většinou i těším, obzvlášť po prázdninách vždycky Co se týče učení to rozhodně ne, ale oproti základce máme skvělý kolektiv. A o tom si myslím že to hlavně je

Já jsem zažila celej čtvrťák v úplný ignoraci od spolužáků.. První týden byl teda hroznej, ale pak jsem si prostě zvykla, bylo mě jedno, že mě všichni řešej a nikdo mě ani nepozdraví Ono teda v případě mý třídy nebylo o co stát, samý namyšlený dětičky, který jsou středem vesmíru a věčně mají u pusy brko nebo flašku.. Holt soukromá škola Prostě se obrň trpělivostí a půjde to

Reaguji na mmenie: To ti závidím, že jsi je neřešila. Mě to prostě jakoby trápí a jak už tu někdo psal, potkat někoho o rázdinách, hned mám sevřený žaludek.. Já se s takovýma lidma vůbec neptřebuji bavit.. potřebovala bych se naučit kašlat na ně a žít bez nervů

Tak když se s nima nepotřebuješ bavit, tak se s nimi prostě nebav Já jsem zjistila, že velká část spolužáků je prostě úplně jiná než já, má jiné zájmy a nejsou mi sympatičtí, takže o ně vlastně ani nemám zájem a myslím si o nich že jsou ***. Tak proč bych se měla kamarádit s někým takovým. Vezmi si do školy nějakou knížku, časopis, křížovky nebo mp3 a prostě si jich nevšímej. A zkus si tam najít nějakou zpřízněnou duši, někdo se určitě najde

Já jsem si vysnila střední , na kterou jsem chtěla už od 5. třídy. Sen se mi splnil. Bohužel na škole prožívám peklo, nejedná se to pouze mě, ale poloviny žáků této školy, možná i více...doufám, že ty 2 roky utečou, co nejrychleji.. už ted mám stres až zase škola začne na novo..a to se říká, že ze střední jsou ty nejlepší zážitky... vybrala jsem si dost těžkou školu, na kterou je potřeba se připravovat každý den, ale i tak jsem se tam hrozně těšila, protože jsem chtěla dělat něco, co mě baví.. první reakce naší třídní učitelky byla ta, že nás do druháků několik vyhází, aby nás nebylo tak moc.. a tím to všechno začlo.. neznám na této škole jediného spravedlivého profesora... o ředitelce školy raději nemluvím..urážky jsou u žáků na denním pořádku.. znala jsem i jednu slečnu, která se zde psychicky zhroutila a před každou hodinou chodila zvracet na záchod.. koktala a nemohla se pořádně vyjadřovat... já sama mám problémy v jedné hodině pořádně něco říct, jen abych neudělala něco špatně.. naschvály, podrazy.. o tom raději nemluvit.. tahle škola byla jedna velká chyba.... jediné zaco jsem vděčná jsou ty lidi, které jsem potkala, ty mě tam drží na nohou..

Naprosto tě chápu Já nastupuji tímto rokem opět na průmyslovku jako jedna z mála holek, co do této školy chodí. Někdo by si řekl, že to musí byt super mezi samýma klukama, ale je to celkem hrůza, jsou snad horší než holky. Mnohdy slyším zajímavé názory na mě, sem tam na mě někdo něco i pokřikne. Zezačátku mě to šokovalo, deptalo.. Ale postupem času jsem se naučila to ignorovat a čím byly narážky hrubější, tím víc mě docházelo, že mě ty lidi vůbec neznají. Nadávat někomu do k**** a znát ho tím způsobem, že projde vedle vás po chodbě, navíc, když ten člověk zrovna takový vůbec není...no tomu se můžu teď už jen smát Vždycky si říkám... vím, že jsem dobrý člověk a lidi, co mě znají to ví taky a na ty ostatní, co mě za mýma zádama nemístně pomlouvají, se můžu vykašlat To oni si dělají vizitku, ne já.

Reaguji na KatushXDC: To já jsem právě taky na průmyslovce - sama holka ve třídě, ale názor na to mám teda opačný. Fakt mám tu školu, a hlavně tu třídu, ráda. Je to trochu drsnější, ale vyhovuje mi to mnohem víc než na základce. Kluci mají tu výhodu, že ti řeknou všechno upřímně a natvrdo. To že jsi ***** ti řeknou do očí a ne jak holky co si to myslí a řeší to se všema jen ne s tebou. (ne že by mi to říkali) Ale tak asi jde o konkrétní lidi a nejen o pohlaví.

*to jsem netušila že i takové nesprosté slovo se tu cenzuruje

Ahoj. Já měla smůlu jak na základku, tak na střední... byl tam příšerný kolektiv. Na ničem jsme se nedohodli, nic jsme společně nedokázali řešit a ignorace mý osoby byla na denním pořádku a pomluvy také. Celou střední jsem vždy v lavici jediná seděla sama a s nikým nepromluvila. Ostatní měli pořád něco proti mě. Nezapadala jsem, protože jsem se neválela v lihu jako oni (to byl příklad). Byla jsem, jak vzduch. Tak chápu, jak se cítíš a že tě to trápí a máš nervy ze školy. Já to řešila, jak píše angeeel, že jsem si do školy nosila časopisy nebo knížku a četla jsem si a s nima jsem se nebavila.