První pracovní den

To bude dobré časem se všecko "vcucne" a bude líp. Já jsem první den v práci bulela na WC, bylo toho na mně moc, myslela jsem si, že se to nenaučím. Pak jsem si řekla - no, přinejhorším mně vyhodí, nebudu první ani poslední... A už jsem v té firmě 15 let, i když ne na tom samém místě. Ze začátku byli kolegové také "v mezích" ale postupem času a hlavně po prvním večírku začali být přátelštější.

No já doufám, že se to vcucne Musí Za týden jdeme do divadla a na večeři, tak se trochu spřátelim s lidma a hlavně si je snad zapamatuju, protože je jich tu docela dost a já nevim kdo to prošel, třeba nějaký vysoce postavený tu projdou a já ani nevim jak se jmenujou...sice je tu databáze s fotkama, ale stejně nemam pamatováka. Hlavně bych se potřebovala pořádně vyspat, achjo.

Mayci
To jsem ráda, že jsem na to téma narazila. Zlatuško, takže zatím dobrý? To jsem ráda. Poddá se to, jen tomu dej čas. Je mi jasné, že je toho najednou moc, kor s tím bydlením a vůbec, ale jsi machr, všecko to zmákneš. Pusinu na čelíčko.

Moc doporučuju si psát poznámky, to je to nejdůležitější, ať jsi na začátku, nebo děláš měsíc, vyplatí se to . A hlavně moc nedat na první dojem, já to ze začátku v práci měla děsný, pár lidí na mě super zapůsobilo a po roce jsem si uvědomila, že je to právě naopak.. Teď jsem v práci necelé 3 roky a vyjít se tu dá se všemi, jen chtít

dnes, 20:36:27 - Připojeno během spojování:
První dny/týdny v novém zaměstnání

Chtěla bych se zeptat jaké máte zkušenosti a jaké si hl. vybavujete pocity, které jste měli ve Vaší nové práci. Nastoupila jsem jako asistentka resp. sekretářka v jedné kanceláři. Před tím jsem pracovala jen brigádně v jiných typech práce. A i když se nejedná o nic složitého, mám pocit, že vlastně nic neumím. Je pravda, že jsem trochu ctižádostivý typ a absolutně nerada dělám chyby a nerada se ptám na stejnou věc 2x. Také jste si ze začátku připadali jako "nemotorové", co se musejí ptát na hodně věcí (ptž jste neměli předchozí zkušenost)? Podařilo se Vám ve zkušební době udělat nějaké chyby (samozřejmě ne závažné)? Ps. v práci budu 5tý den (a pokaždé se setkávám s něčím pro mě novým)

Tak já dělám asistentku již několik let a samozřejmě, že když jsem nastoupila, tak jsem se taky ptala. Na tom vůbec nic není a naopak je lepší se zeptat 2x, než pak udělat chybu. Žádný učený z nebe nespadl a i když jsem v nynější práci už dlouho, tak sem tam taky udělám chybu. Nejedná se o nic vážného, ale jsme prostě jenom lidi a každý dělá chyby. Takže buď úplně v klidu, vše se naučíš

Já teď začínám na brigádě za kasou a je to děs Ale byla to jediná dostupná práce tady (MS kraj) a penízky jsou třeba... tak se snažím. Ale je to fakt hrůza, ty první dny, zákazníci nepříjemní, protože jsem pomalejší... snad se to zlepší. A taky se furt na něco ptám.

Reaguji na AnnaE: Řeším to samé. Dnes první den. Zatím jsem však pořádně nezačala pracovat, tak uvidím zítra. Raději se ptát dvacetkrát než něco pokazit Pro mě jsou nejhorší jména ze začátku.

Zdravím, připadala jsem si teď jako bych četla svůj příspěvek. Také jsem doteď pracovala jen brigádně a před měsícem jsem nastoupila do nové práce nastalo jako asistentka/sekretářka. Také jsem narážela na nové a nové úkoly, ale já jsem se vždy na férovku šla zeptat svého nadřízeného. Vždy mi vše bez problémů vysvětlil. Je to lepší než udělat chybu. A těch jsem také pár udelala. To je normální;) Ale jak mi sám řekl, vše se dá opravit, přepsat. Takže žádný stres. Teď už v tom lítám jako doma. A s tím ptaním, založila jsem si sešit, takovou kuchařku, do které jsem si psala vše, a když si ešte nejsem v nečem jistá, koukám do ní. Tak hodně úspěchu v nové práci.:)

Já jsem zas ze Severních Čech (tj. nabídka práce stejně špatná jako na Moravě), tuhle práci jsem získala s velkým štěstím a právě i proto se chci, co nejrychleji zaučit, aby si mě tam nechali i po zkušebce. Rychlost u mě taky trochu vázne (i když mě čas až zas tak netlačí, jako když je člověk na kase s frontou nervních lidí)

Já se radši zeptám dvakrát než udělat chybu. A co, nnikdo mě hlavu neutrhl. cca za 3 týdny jsem se už nemusela ptát na nic.

Já jsem v malé soukromé kanceláři (není to úřad, firma apod.), tak že všechny kolegy si jménem pamatuji, ale mám zas problém "zachytit" jména po telefonu když se někdo představuje

Reaguji na White_lily: Děkuji
Já si také snažím vše zapisovat, ale někdy mi toho řeknou víc najednou a pak při plnění toho úkolu najednou zjistím, že mám v paměti pro daný úkon mezeru Ale většinou, když určitý úkol dělám už po 2hé, tak jsem si jistější Pro mě je asi nejhorší telefonování resp. vyjádřit se stručně, jasně srozumitelně. Mám radši osobní vyřizování, ale snad to také bude jen o cviku

Dělám mzdovou specialistku přes rok a věř mi, že každý den také objevím něco nového Jinak nastupovala jsem úplně bez praxe (v tomto oboru) a bylo to pro mě hodně těžké, první týdny jen samá školení a musela jsem se pořád na něco ptát (klidně i víckrát), protože jsem se bála, že udělám něco špatně, přece jenom mám na starosti výplaty 2500 lidí a navíc v zahraničí (nedělám české). Mně hodně pomohlo si třeba některé věci zapisovat, abych vždy věděla, co a jak. Určitě nic nevzdávej a vydrž, za chvilku bude všechno ok a jak se říká, jako "ryba ve vodě"

Reaguji na AnnaE: Všechno je o cviku je normální, že máš mezeru a vůbec se neboj jít a znovu si ujasnit co přesně máš udělat. A s telefonáty je to úplně to samé

Také mám na starosti administrativu české i naší německé mateřské firmy, o to to bylo ze začátku težší a myslela jsem, že si to snad všechno nezapamatuju. Ted´ je to všechno v pohodě. Chce to čas