Jak se omluvit a neshodit se při tom?

Normálně bych napsala, že jsem to přehnala a omlouvám se. Nebo ještě lépe - řekla bych mu to osobně. Krátce bych mu vysvětlila své důvody (stres, obavy...apod) a smazali by jsme to

Je správné mít hrdost - taky to tak praktikuju, ale toto je něco jiného. Omluvit a ozvat se první má ten z dvojice, který udělal chybu - což podle vlastních slov jsi ty

Jinak je taky možné, že když to necháš "vyšumět", tak se ozve on a ty můžeš dělat, že se nic nestalo...Ale já bych se omluvila, alepson uvidí, že taková nejsi, žes jen "ujela" a uvědomuješ si, žes udělala chybu.

myslím, že jsi přesně napsala v úvodu co bys mu měla napsat nebo zatelefonovat: Hrozně mě mrzí, jak jsem se chovala.., něco k tomu ještě přidej a je vyřešeno, pokud není hňup tak to přijme, pokud si bude chtít hrát na uraženýho, tak stejně nic nenaděláš. Každopádně ozvat se musíš ty, když sis to zkazila.

Na omluvě je nejhorší boj sám se sebou. Taky jsem se to kdysi učil. Ale jde to. Omluva není prohra ve vztahu, kde se dva mají rádi. Nejlepší je si potom upřímně říct, bez emocí, co s problémem udělat, aby se už nikdy nestal. Vždyť (zamilovaný) pár musí být jako jeden muž.

To je přece normální, že se člověk omluví, když si uvědomí, že udělal chybu. Není na tom nic zoufalého, trapného ani ponižujícího. Pokud ten člověk není *****, tak to pro něj bude důvod si tě vážit.

Jasně, okamžitě ho bombardovat omluvnýma smskama není nic moc, radši bych počkala pár dní až trochu vychladne, jinak by totiž nemusel tvojí omluvu přijmout, a taky bych radši zavolala, je to pořád o něco osobnější než zprávy. (Teda to je moje zkušenost, možná, že tvůj přítel takovouhle povahu nemá, a pak to nemusíš řešit...) Ale zase nečekej moc dlouho, mohl by vzít vážně, cos řekla, a už si začít zvykat na to, že spolu nejste a pak by bylo těžší vzít to zpět.

Ok holky, díky za rady...kdyby to tu napsal někdo stejně jak já...radím úplně to stejné-"na omluvě není nic špatného,omluv se..co řešíš..".jen jsem z toho byla trochu v rozpacíchm, protože přítel si nekdy nic nebere, pořád je free a nic neřeší...tak jsem se asi bála to zase rozebírat, aby si nemylsel..ta s tim fakt nedá pokoj.. j...ale díky

Reaguji na frooomenka: tak ať ti to dobře dopadne, uvidíš, že z toho vědu dělat nebude. Každej občas řekne nějakou blbost

No nevím,dřív jsem měla problém s přiznáváním chyb a s omlouváním, ale zjistila jsem, že to bylo tím, že jsem nebyla smířená sama se sebou, že můžu mít i chyby a slabiny, kterýma ostatním ubližuju. Hrála jsem si na supermanku sama před sebou a musela jsem mít vždycky pravdu. Taky v tom bylo trochu pohrdání jinýma lidma...

Dneska už vím kdo jsem a jaký mám chyby. Vím, že se občas chovám hrozně, ale dokážu si to připustit. Líp se mi žije a hlavně nejsem pořád napnutá z toho, jak musím být dokonalá, hlavně sama před sebou. Miluju se za to jaká sem a ostatní taky miluju i s jejich chybama.

Myslím, že by ses nad tím měla zamyslet a podle toho jednat.

Taky jsem provedla hloupou věc, znám se s jedným klukem zhruba dva měsíce, skvělě si rozumíme , jednou se dlouho neozval a já mu napsala dva vzkazy, na které neodpovědel, byla jsem uražená že neodpovídá a můj třetí vzkaz byl takovej protivnej. Pak jsem si uvědomila že jsem to neměla dělat, ale nedalo se to už vrátit. Dlouho nic , a najednou po pár dnech mi zanechal vzkaz že co to má znamenat, že byl pracovně pryč a neměl čas vůbec na nic, že mě nechápe jak se chovám, a dopsal měj se. Samozřejmě v tu chvíli jsem se styděla a nejraději zahrabala do země, snažila jsem se omluvit, ale na moji omluvu nereagoval. Ted si zřejmě myslí že, se ve svych letech neumím chovat , což potvrdil můj vzkaz , ale taková nejsem. V mé omluvě jsem se snažila vysvětlit mé konaní a že si to plně uvědomuju , že mě to mrzí, že někdy dřív konám než myslím. Mám mu dopřát prostor at vychladne , nebo to mám brát jako konec, že moji omluvu nepřijal?

Počkej, třeba opravdu vychladne. Ale některé muže takové chování odradí, především na začátku vztahu...Uvidíš. Hlavně už to nerozmazávej a počkej.

Počkala bych, může to být jen výmluva jak se tě zbavit, aby se nemusel rozcházet on, tak to hodil na tebe. Omluvila ses, teď už to nech na něm, jak se s tím popere.

Pokud jel pryč, mohl ti to dopředu říct, takové věci se přeci říkají, ne? I když s někým začínám, tak řeknu, že jedu na pár dní pryč, tak se asi nebudu ozývat. Spíš to na mě působí tak, že to chtěl ukončit a nechal to na tobě

Už bych nic nepsala a počkala.

připadá mi to stejně ..
a když mi třeba na někom záleží, tak mu dopředu říkám, že někam jedu aby s tím počítal že třeba nebudu odepisovat.. plus teda, když někam jedu, vždycky si najdu chvíli skočit si někde na net a napsat z fb nebo napsat krátkou sms, což trvá tak půl minuty..

Já si taky myslím, že kdyby chtěl tak dá vědet. Zřejmě je to v tahu vše, trápi mě to , ale asi se budu muset smířit s tím , že zřejmě ztratil zájem se už se mnou bavit. Záleželo mi na něm. Počkám tedy jěšte, ale myslím že to je asi zbytečný. Zřejmě ani nestál o vysvětlení.

Zřejmě se to už opakovalo, jinak by byl dostupný. My chlapi radši pohodářky, afektovaný uječený hysterky - bože chraň. Bohužel pro tebe - game over.

Reaguji na Greg: Neopakovalo, nikdy. A já nejsem hysterka. On se z ničeho nic odmlčel, bezdůvodu. Já jen chtěla vědet na čem jsem a jak se věci mají, když se dlouho neozýval. Chlap nemusí ženskou odsoudit když jednou udělá chybu, nikdo není dokonalej predce a kor když mě nezná tak dobře, ale celou dobu jsme si skvěle rozuměli. Omluvila jsem se. No ale souhlasím s tebou, myslím že je game over. Dík za upřimnost.