Cestujete samy?

Asi dvakrát jsem si našla přes inzerát skupinu holek nebo holku se kterou jsem na dovču vyrazila...je to trochu risk, že si nemusíte sednout, ale týden se vydržet dal a většinou tam byla další skupina čechů...

maggggda
Muj kamarad jezdi běžně sam a řika že se tam vždy seznami z partou lidi zrovna přišti tyden vyraži do thajska a taky sam na měsic.Podle mě ale je rozdil když je to kluk a nebo holka,ja asi jako holka bych sama asi neletěla do Mexika a podobně je tam velka kriminalita

maggggda
Já tohle dřív vždycky řešila - neshodoval se čas, kamarádka neměla peníze atd....
Až jsem se naučila jezdit sama. Záleží na povaze člověka. Já si jezdila hlavně vyčistit hlavu, klidně by mi nevadilo trávit celé dny sama a relaxovat, užívat si moře.... Ale on člověk většinou pozná nějaké nové lidi, ať už Čechy nebo jakékoli jiné národnosti.
Poté co jsem zjistila, jaké jsou příplatky za pokoj na hotelu pro jednoho, tak jsem pak jezdila bez cestovek a taky to šlo (nebyla bych na pokoji s někým, koho neznám - přece jen dovolená něco stojí a strávit ji s někým, kdo mě nesedne, to je moje noční můra). Ale se stanem a to nemusí být pro každého. Mě to teda bavilo, protože jsem třeba přespala 3 dny na jednom místě a pak se přesunula jinam (do jiného kempu). Pořád něco nového. I když občas bych ve vedru odhodila batoh i stan, když jsem čekala na autobus, který měl "zaručeně" jet.... Ale dá se i zůstat na jednom místě a je to bez přesunů. Mě baví přesuny. A nejlepší, když už v dané oblasti jsou známí, kamarádi z minulých cest a ty se svezeš někam s nima.... případně i strávíš s nimi kus dovolené.
Ale každý má jinou představu o dovolené. Jo a jako sama žena bych se také přimlouvala nejezdit tam, kde je to trochu "divočejší". A vůbec dodržovat určité zásady bezpečnosti.

Cestování mě baví, ale sama bych nikam do ciziny nejela. Být kluk, tak to asi tak neřeším, ale jako holka mám v tomhle strach. Pokud se jedná o cestu po vlastní ose. Jinak s cestovkou bych problém neměla, tak se vždycky někdo najde, s kým se dá popovídat. Horší je to s focením, na to já jsem maniak, takže potřebuju neustále někoho druhého, kdo mě vyblejskne s památkama

ja milujem cestovanie, je to môj život...a bežne cestujem sama..
minulý rok som tak šla na Floridu, Miami, úplne sama na mesiac..nič na tom nevidím, som typ človeka, čo sa nestratí a vždy si nájde okolo seba ľudí, takže toto neriešim
ono dosť ťažko sa hľadá niekoho na podobné výlety, mám okolo seba priateľov, ktorí majú rodiny či iné záväzky..

a čo sa týka fotenia - to je moja choroba, neznesiem sa fotiť a ani nerada fotím...dokumentáciu mám dosť chabú, na to, že som pocestovala toho dosť..mám to všetko uložené v hlave ...sem tam sa donútim,ale to mám fotky hotové za hodinu

ducati
Já si občas zážitky ukládám také spíš do hlavy než do fotek. Pak mě to občas mrzí, že nemám dost fotek, ale ono se někdy fotografováním naruší atmosféra... například na malém tržišti, kde se člověk snaží zapadnout mezi místní a sledovat dění bez upozorňování na sebe. Jsou oblasti, kde vytažení foťáku vysloveně volá do světa: Já jsem turista!
Ale ráda se skrze fotky myšlenkami vracím na místa, kde jsem byla, takže bych měla víc fotit.

Jednou jsem se vydala sama na 3 týdny sama do Londýna..... jinak věčně lítám sama za přítelem různě po světě, ale jde většinou jen o tu cestu... ale ani na dovolenou bych asi neměla problém sama zajet k opalování nikoho nepotřebuju, ke sklence vína taky ne, i když je pravda, že mi stačí chvilka, stačí jen úsměv a člověk má kolem sebe hned nové lidi..

Mě by to asi samotnou nebavilo,prostě není to ono a neužila bych si to .Lepší je to s někým,nehledě na to že já se se svojí špatnou anglinou nedomluvím protože jsem se učila ve škole převážně něměcky,takže raději přivítám někoho kdo se i domluví lépe než já. Zatím ani moc nerozumím když někdo mluví rychle nebo dlouho. Snažím se učit sama podle knihy ale není to taky nic moc .Chtělo by to pobyt v zahraničí alespoň rok.

já byla sama na týden na Madeiře - s nikým jsem nechodila a kamarádovi cestu se mnou zatrhl přítel (že prý bych ho tahala do nočních podniků a tak
bylo to úžasný, jedna z nejlepších dovolených! půjčila sem si auto, objela celý ostrov, brala sem ohled akorát sama na sebe, pokukovala po Portugalcích a oni po mně . fotek mam dost, vždycky sem nastavila samospoušť
akorát ta cena za jednolůžák byla smutná.
ale já sem trochu sociofob, chápu, že když někdo nevydrží ani jeden večer sám, tak pro něj bude dovolená o samotě za trest

Ahoj,
já to mám tak různě. Pokuď chci jít někde dál, tak jdu někým, protože mně to baví a potřebuji se s někým podělit o zážitky. Minulý rok jsem byla v Bratislavě na jedný rodinní události a pak jsem si prodloužila pobyt a zůstala sama přes víkend, v malom penziónku v centru. A to mi nevadilo vůbec. Možná proto, že to bylo jen krátce a na Slovenku, když člověk rozumí tak si připadá méně stracený. Fotím vše a hodně a už se pomalu učím fotit samu seba s panorámou za zády, no když se nedaří, vždy se najde někdo ochotný.

Já jsem loni letěla sama do Řecka (šlo jen o cestu letadlem).V Řecku na letišti mě čekal přítel. Taky to byla moje úplně první cesta letadlem, ale zvládla jsem to bez problémů. Ale na dovču sama bych asi nejela.

Já bych cestovat sama nemohla, protože musím všechno, co vidím a prožívám, pořád s někým probírat a představa, že nemám komu říct: ty jo, diveeej, to je paráda atd. mě děsí

Já bych ráda jela sama, ale nemám odvahu. I sama v restauraci si připadám nepatřičně. Mám pocit, že si všichni říkají "ježiš chuderka ani nemá s kým být" ještě, že sportovat jsem se naučila sama

Já často jezdím sama ale je fakt, že jsem hodně upovídaná a chybí mi lidi kolem sebe takže pak volám a píšu a odráží se to na účtech