Jak zapadnout do kolektivu, kde se všichni znají a já jsem ta nová?

Tohle jsem taky vždycky řešila, hlavně ve škole, seděla jsem v rohu a spíš jsem se držela těch tichých nemluvných než těch " třídních hvězd", ale to je spíš tím, že vím že od nich hrozí šikana, tak se radši držet dál. Záleží jak člověk působí a na sympatičnosti.

Tak tohle vůbec neznám Musíš působit sebejistě, neměj strach Vem si oblečení, v kterým se cítíš dobře, to je hodně důležitý, klidně se na to připravuj 2 hodiny. Hlavně aby to bylo super, tuším že už jsi starší, a v tvým věku už by to mělo bejt v klidu. Hodně štěstí

No údajně působím sympaticky... jenže to asi nestačí s holkama jsem se VŽDYCKY musela začít bavit já... a pak už v pohodě...jenže to byly často situace, kdy nikdo neznal nikoho nebo šlo jen o jednu holku,tak jsem s tím neměla problém. Pokud jde o kluky, tak ti už mě alespoň občas osloví první...Těžko říct čím to je.

ono to asi záleží od toho o aký kolektív ide. Ide o prácu, alebo kolektívny šport, kamarati od priateľa, kamaratky, alebo na nejakej oslave?

Buď v pohodě. Toto podle mě řeší každý, kdo je nový v zaběhlém kolektivu. Ono to zapadnutí vždycky přijde tak nějak samo. A čím víc na to budeš myslet, tím to půjde hůř. Buď milá a usměvavá a všechno půjde jak po másle, uvidíš. Hodně štěstí!

jde o práci

Cokoliv, i kdybych říkala blbosti:

Mám se fajn, teď mě čeká zkouškové, tak to zase bude záhul, letos budu mít 6 zkoušek....Co ty? Studuješ, pracuješ?

Mám se fajn, i když už jsou prázdniny pryč, tak je to ve škole zase blázinec. Hned bych zase někam vyrazila, byla jsem v Itálii, tak jsem ráda, že jsem na chvilku někam vypadla. Co ty bylas někde v létě?

Ale jo, jde to, i když teď hledám práci, nejsou moc nabídky, tak uvidím jestli něco seženu. Co ty?

Atd. atd. Prostě říct něco aktuálního a zeptat se. Vděčný téma je práce, škola, cestování.

odepsala jsi dřív, než jsem to poslala...jak to, že jsi vetřelec? To o nich nevíš nic z práce?

Tak můžeš dát téma děti, psi, dovča, Vánoce... cokoliv. Takový přiblbý témata jsou dobrý začátek, pak už se to někam vyvine.

A vůbec není špatný lichotit - máš hezký tričko, hezký vlasy (hledám teď kadeřnici, kam chodíš?)... prostě cokoliv.

Hlavně se nebát . Teď k nám do třídy přišla nová slečna, ale nějak se vůbec nezapojuje. Já vím, že je to určitě zprvu těžké, ale ber to tak, že ty tam už patříš. Nejsi žádný vetřelec. Problém je, když se někdo tak bojí a nedokáže se zapojit vůbec. Ráda někoho vezmu k sobě, ráda poznávám lidi, ale když jsem s tou holčinou zkoušela navázat kontakt, tak jsem se dočkala jednoslovných odpovědí a už nějak nemám snahu za ní sama od sebe přijít a zeptat se jí, jak se má. Třeba se rozkouká, nebo třeba taky ne. Byla by to škoda, ale jak se říká, každý to má takové, jaké si to udělá.

my to v práci robíme tak, že toho nového človeka vtiahneme same od seba medzi nás. Napr. sa spýtame, či nechce s nami na obed, alebo sa ho len tak pýtame, čo nás zaujíma a ten nový človek sa už potom priradí k tomu, kto mu je najviac sympatickejší. A keď sa už toho nového človeka niečo pýtame, tak on sa nás na oplátku tiež pýta vlastne to iste a tak sa o sebe aspoň niečo málo dozvieme.
Keby sa ma začal nový človek niečo vypytovať, asi by mi to nebolo moc po chuti. Nič proti, keby šlo o malý kolektív, ale nás je veľa krát v kanclu aj 8-9. V takomto počte si myslím, že je lepšie, keď ten nový neťahá rozumy, nedrbe hneď ako vojde a nevyzvedá (ako jedna naša kolegyňa)

Aha...takže když si mě nebudou všímát,tak to mám prostě respektovat jo? Jinak to je teda od Vás pěkný, že když dojde někdo nový, tak se mu věnujete... No uvidíme... třeba tu jen zbytečně plaším

Mám jeden tip Také jsem teď nová v zavedeném kolektivu a celkem se mi vyplatí, když s někým mluvím, mluvit o něm. Pokud se zeptá na mě, odpovím, ale příliš se do témat, co se týkají pouze mě nepouštím. Ideální je, když máte společné téma. Musíš taky vycítit hranici, na co je a není vhodné se ptát. Pokud se dotyčný rozpovídá sám, třeba o rodině, máš vyhráno Pro začátek to funguje jistě. V kolektivu jsou také různé typy lidí(vypozorováno ). Pokud zapředeš rozhovor s někým, kdo je uzavřený, ale v kolektivu oblíbený, těžko se dostaneš dál. Hledala bych někoho komunikativního, s kým mám něco společného, ale rozhodně ne outsidera, to tě předurčí k tomu, být také outsider(až na vyjímky). Oťukala bych si nejdřív lidi(ale ne moc vtíravě) a ze začátku hlavně poslouchala.

no, možno tak nejako. Nemožeš vedieť akí ľudia to sú.
Presne ako píše darig

Nevravím, že to má trvať mesiac, ale myslím, že bude lepšie, keď budeš na začiatku trošku zdržanlivejšia. Asi zo začiatku nebudeš vedieť koľko práce má ten človek, dajme tomu, že by sa ti aj chcel venovať, ale musí si urobiť svoju prácu, ktorá je na prvom mieste a až potom je kolega, ktorý zrovna nastúpil. To hovorím z vlastnej skúsenosti. Niekedy sa proste tomu novému nedá hneď venovať, ale treba pracovať. Práca niekedy ozaj nepočká a keby si sa začala moc pýtať, asi by kolegovia nemuseli byť úplne nadšení.

Inak plne súhlasím s darig. Treba vycítiť tu hranicu a radšej na začiatku počúvať a keď sa ti niekto začne venovať, potom sa možeš prejaviť.

Je to pár mesiacov, čo k nám nastúpila nová kolegyna, sebavedomie až neviem pokiaľ a bola tam asi len prvý deň a hneď začala drbať naše šefstvo, ako to prebiehalo na pohovore. Sme na ňu všetky vyvalili oči, že čo si to vlastne dovoluje . Hlavne, ona nepoznala nás a nemohla vedieť, či to niekto neroztrúbi ďalej. Síce sme s ňou všetky súhlasili, ale ona to nemohla vedieť, lebo sme jej to nepovedali. A po tomto prejave ju veru nikto na obed nevolal . Sme si ešte museli dávať pozor, čo pred ňou zo svojho sukromia povieme, aby to nevedela celá firma. Na to si treba tiež dávať pozor. Dobré kolegiálne vzťahy sú síce dobrá vec, ale povedala by som, že odtiaľ-potiaľ.

jej asi jsem měla upřesnit, že jde o jakousi firemní akci ...mou první