Poraďte jak to mám přežít s pubertálním dítkem

pokud řádně chodí na střední nebo nějakou jinou školu, tak samozřejmě ne, ale když do školy chodit nechce a raději jde do práce, /nebo nerad, ale přece nemůže být jen tak doma a nedělat nic/ tak určitě ano.

Camilla
Co by měl dělat, pokud do školy nechodí a vydělává si?

vyjadřuji svou účast.Tomu mému puberťákovi táhne 17, na střední zatím chodí, kouří potajmu zatím jen cigarety, neustále musí mít poslední slovo.Zatím...Mám ho z prvního manželství, takže mám zmáknutou roli hnusné matky, co mu nic nedopřeje a milovaného tatínka, co pustí občas nějakou kačku. Zatím nějaké pokusy a vysvětlení situace a nastínění reality selhávají...takže zkusím být trpělivá, on na to chlapeček časem přijde. Ale i tak mám občas sto chutí chytit ho pod krkem a jednu mu natáhnout.
přeji pevné nervy všem , kdo toto prožívají v daleko horším vydání než já.
Pěkné odpoledne všem.

Vy myslíte že člověk by měl v 17 už přispívat na domácnost?

Naprosto bez diskuze: ano. V případě kdy školu pohřbil.
Jinak se naučí akorát být vyžírka...

tak to tady tak čtu už od začátku a snažím se pochytit co se dá. Zatím to nepotřebuji, mám 16,5 letou dceru, s tou to je v pohodě, nekouří, učí se a ještě k tomu dělá vrcholově sport. Pak mám ještě 11 syna a s tím to bude asi hodně těžké. Už teď si jezdí sám kupovat oblečení, snažil se zařídit sponzorink na on-line brusle, prostě samsotatná jednotka. Takhle to vypadá dobře, ale už v 10 letech nám několikrát utekl z domu, taky v 9 letech když jsem po něm něco chtěla, tak mi řekl že si raději podřeže žíly. To bylo na mě už dost a tak jsmě šli navštívit psychologa. Trošku se to srovnalo, ale určitě mě ještě čekají pekelné chvíle. Doma máme pohodové manželství, ani nějaké hádky nejsou, ale s ním to není vůbec jednoduché. Řekl mi, že mu kouření smrdí, ale že stejně bude kouřit, že to je frajeřina. Já byla vychovávaná hodně přísně a nebude mi dělat problém, pokud to s ním jednou nepůjde ho vyhodit z domu. Podle mě je důležité, aby věděl, že když bude nejhůř, že se má kam vrátit.
Jak to tak čtu, tak bych si měla užívat ještě pár relativně pohodových let a nebo že by v pubertě nastala opačná změna? Nechci ani psát co mi řekl psycholog, doufám, že mě chtěl jenom postrašit. Není to s dětmi jednoduché a velice dobře si vzpomínám, jak si čkověk maluje budoucnost když se mu děti narodí. Nechtěla bych tuhle situaci řešit někdy po 50 a tak jsem ráda, že jsem si děti pořídila relativně brzo.

Jasně=D já to nějak nedočetla...už jsem se vyděsila kdy na mě rodiče vytasej at si zaplatím net=D

Tak to máme národ plnej slabochů. A nejen my. Ještě jsi zapomněla na kuřáky, kafaře a čajíkáře

Ahoj,taky mám doma puberťáka (syn 15) a skoropuberťáka (dcera 11).Občas je to docela výživný.Synek již má "vážnou známost"-trochu mě to zneklidňuje,ale jsem v tomto oboru zřejmě značně opožděná-já jsem randila až od 17.Neustále jsou s dcerou v sobě-někdy mám nutkavou potřebu zalepit jim pusy a někam je zavřít (každýho zvlášť).

Kaya-já jsem silný kuřák marihuany a chodím do práce a studuji naprosto bez problémů, prosila bych negeneralizovat!