Zničení vztahu

Pokud byl váš vztah šedý, tak si udělala dobře, že si našla odvahu vše změnit. Každému se může stát chyba jako je nevěra apod. ale ne každý dokáže situaci řešit správně, jak si to podle mě udělala ty.

Snažit se slepovat vztah po nevěře podle mě nemá smysl. (Možná v ojedinělých případech). Ale pokud k tomu přibydou ještě další věci, tak určitě ne.

V životě tě čeká ještě spousta zajímavých věcí, o které by si po boku líného nekačního přítele přišla.

Chlapi nejsou všechno

jinak to s tim soužitím s jeho rodičema naprosto chápu, už to tak mám asi rok a půl a nervy my ujíždějí čím dál častěji..

Reaguji na Givenchy:
Víš, já si nemyslím, že jsi ten vztah zničila a pokud bych to i připustila, tak jsi na to rozhodně nebyla sama.
Váš vztah se změnil, protože jste se změnili vy dva. Ty jsi v určitou chvíli pocítila, že takhle to nechceš. Možná jsi byla nevěrná, ale ty už jsi s přítelem stejně neměla pevné pouto, a tohle byla ta pomyslná kapka...
...Nelituj, že to tak dopadlo. Tvá představa o životě byla stejně dost odlišná od pohledu tvého přítele.
Možná je na čase jít dál...

Pokud byl váš vztah už předtím nějakým způsobem nalomený, tak docela i chápu, že se to takhle vystupňovalo.

Myslím, že sama cítíš, že by ses ke svému předchozímu životu nechtěla vrátit, i kdyby ti přítel odpustil... Takže za mě - jdi dál a do minulosti se neohlížej, zřejmě jsi nebyla šťastná.

A kdy se to stalo? Pokud je to pár dní nebo týdnů, tak vydrž, bude líp. Pokud i po delší době zjistíš, že ti přítel chybí, zkuste to znovu, ale sami, bez rodičů. A hlavně mu neříkej o nevěře. Spíš si ale myslím, že brzy přijde pocit, že ten vztah zpátky nechceš, protože tě prostě neuspokojoval. Pocit viny je normální, ale znovu budovat vztah na pocitu viny je nefér k tobě i k tvému příteli.

Reaguji na Givenchy: Myslím,že váš vztah už přestal fungovat. Možná si vyčítáš to,žes ho uzavřela nevěrou,ale není to to,co by váš vztah zničilo.Ten už byl narušený. Takže jdi dál a nic neslepuj. Si myslím

Z vlastní zkušenosti radím - pokud jsi sebrala veškerou odvahu a opustila ho pro všechny důvody, které jsi zde napsala, buď ráda! Zřejmě jsi nebyla šťastná na 100%, tak toho teď využij. Podvedla jsi ho jako důsledek toho všeho (předpokládám), jsi mladá, byla to chyba, ale stává se to dnes a denně (to není omluva, je to smutná statistika). Je samozřejmé, že pokud vztah trval delší dobu, musí přijít po rozchodu lítost a myšlenky, zda jsi udělala správně. Ale nelituj toho, máš teď před sebou celý svět, můžeš dělat, co se ti zamane, objevovat nové věci a nové lidi, tak do toho!

Taky jsem měla ke konci "šedý" vztah a vygradovalo to taky nevěrou..přítel nikam nechtěl chodit..výmluvy typu, že nemá peníze apod. přitom procházka stála maximálně jeho čas..Jsem za ten rozchod ráda, i když musím přiznat, že jsem se cítila provinile a říkala jsem si, že to vlastně nebylo tak špatný a že už asi nikoho lepšího nenajdu..a ejhle po 2 letech on má přítelkyni a je šťastný a já taky tak..jen to chtělo čas.

moc Vám děkuji za podporu. Je to velice čerstvé. Vlastně tento týden. Tak uvidím, jaké to bude pak... Nějaké vazby jsme si už na sebe vytvořili, ale to, co jsem s nim prožívala ty poslední měsíce, to opravdu nebylo to, co jsem si od života přála. Takže mé rozhodnutí bylo asi správné, ačkoli jsem mu ublížila..

ublížila... no, to je otázka.
Prostě lidé se rozcházejí a pokud nemáte rodinu, tak není důvod setrvávat ve vztahu, který ti nevyhovuje-.

Reaguji na Givenchy:

Pokud byl váš vztah jak sama popisuješ šedý bez jiskry nějak se ani nedivím, že vyvrcholil nevěrou. Takové to přehodnocování všeho a výčitky cítí asi každý člověk po ukončení vztahu. To ale přejde, určitě se nevracej jen z důvodu viny či zvyku. Myslím, že je zbytečné mít pocit, že jsi mu ublížila, určitě na tom má svůj podíl i tvůj partner nikdy to není jednostranné.

Jsi silná ženská. Kolem sebe jen poslouchám plačící bytosti, které nedokáží nic změnit. Hlavně už se k příteli nevracej, tuhle chybu už jsem taky udělala a litovala jsem. Tyhle sra čky tě přejdou, jen to chce čas. Začni žít nový život, ten starý už lepší nebude

Já mam za sebou naprosto šílenej vztah, zažila sem si psychický týrání, fyzicky mě napadl také, jenže já se sebou bohužel nechala takhle vytírat. A čim víc sem mu to dovolila, tim víc to dělal. On když přišel z práce tak dal nohy na stůl a prostě nedělal absolutně NIC! Jeho matka mu podstrojovala, a ještě se na mě hrubě dívala, když sem po něm chtěla, abychom spolu po práci něco podnikli... dokonce mi jednou řekla, že práce dělníka je náročná a synáček proto musí odpočívat Já jí to neberu, nikdy jsem nebyla u pásu, ale to, že mají fyzicky náročnou práci neznamená, že se bude doma válet jak vorvaň Když jsem letos delegatila, taky jsem se toho nachodila a nalítala a stejně sem si ráno šla zaběhat k moři, a co! Takže po třech letech, kdy jsme se asi po stopětaosmdesátý rozešli jsem to prostě utnula přesně tim, že jsem si našla někoho jinýho. Sice na chvíli, ale utnula jsem to. A to víte, že jsem byla hned dě.ka, ku.va apod a že sem ho nikdy nemilovala a celou dobu jsem ho vlastně jen podváděla. Tohle bylo před rokem, teď mam kluka, kterej mě dělá velice šťastnou, jsem vyrovnaná, v klidu a můžu říct, že to, že jsem to ukončila bylo to nejlepší, co se mi za poslední rok povedlo! (Krom toho, že jsem při rozchodu teda shodila pár kilo ))) A proč to píšu: Když není holka ve vztahu šťastná, tak nemá cenu v něm setrvávat, protože život je krátký na to, trávit čas s někým, kdo nám za to nestojí ))) Udělala jsi dobře, že ses s ním rozešla, dřív nebo později bys to stejně udělala, takže já sem na tvý straně a rozhodně se nevracet, lidi se nemění. Měli byste děti a on by se jen válel.... to by se ti líbilo být na vše sama? Pochybuji...