Ženy které se rozhodly být doma - nepracovat a starat se o rodinu

Ahoj, taky jsem si to chvilku zkusila (sice bez dítěte), ale už bych to nechtěla.

Zaprvý jsem fakt neměla nic moc na práci - úklid - v pohodě, pak jsem si třeba četla, nebo šla ven, nějaké aktivity...ale prostě mi chybělo mít nějaké povinnosti, dělat nějakou práci, co má trochu smysl.....sice je to v práci někdy o nervy, ale ty povinnosti mě nutí něco dělat...taky má člověk jakýs takýs pocit, že je nějak užitečný...být doma, uklízet, dělat zázemí...to mě prostě nebavilo dělat to na plný úvazek
A pak taky je mnohem lepší pocit si peníze vydělat, svobodně je utrácet....
On mi sice peníze dával, ale jaksi to nebylo ono...člověk si toho tolik neváží
Ale říkám - zkus si to a uvidíš, někomu to může vyhovovat...přece není problém si pak něco najít, třeba jen na půl úvazku....
A pak taky v práci je větší kontakt s lidmi, pořád se něco řeší...to mi vyhovuje, není to stereotyp a rutina jako doma, kde de fakto moc problémů není
Přišla jsem si tak nějak neužitečná no...

to bych zase měla stres z důchodu... (málo odpracovaných let)

No jen aby to za 10 let někoho zajímalo, že si kdysi dělala recepční ...

Taky nerýpu, jen to jsou věci, nad kterými přemýšlím a s kterými bych měla problém

Reaguji na petraparis: tak nevěř

Jo, tak teď jsi mě pobavila

By mě zajímalo, co bys dělala, kdyby po tobě chtěli reference od bývalého zaměstnavatele... no nic, nebudu už rýpat, nebo se tady zabijeme.

No věř mi ,že v zahraničí si i jako recepční s nějakou praxí vyděláš o mnoho víc než tady jako manažerka.A za deset let? Kdo ví co bude.

z jakého?
Stejně žádný důchod brzo nebude,lidé od pracovních stolů půjdou rovnou do rakve vzhledem k neustálému zvedání věku pro nárok na důchod.

Takže šetřit a šetřit na horší časy.

Reaguji na pulspuls:
Záleží na každém, ale pro mne osobně by to bylo dost málo. Studuji, abych se mohla v budoucnu věnovat pomáhající profesi a v tom vidím smysl..chci sama něco dokázat a ne se pouze vézt na úspěchu partnera, to by si mne přece nemohl vážit a já sama sebe také ne..

a neměla bys na to právě myslet? Že se může stát cokoliv a připravit se na to? Pak tě všichni vrstevníci předeženou a ty budeš pořád na startovní pozici.

Reaguji na petraparis: No To je lehké.Tak zavolají mému příteli a on jim referece ochotně dá.I jeho kamarádi.Tady se každej zaměstnavatel může po... z toho ,že byl někdo v zahraničí sice nevím proč ,ale reference ze zahraničí tu fungují jak magnety.Tak já nejsem ta co rýpe.

Tak ono taky záleží kde v zahraničí...

tak reference sežene přítel, ne...no problemo

tak to zkus a uvidíš...třeba tě to bude bavit a pak tě to omrzí, mě to taky chvíli bavilo....a pak si něco najdeš....jestli umíš jazyky, tak se neztratíš ani za 10 let

A to já ti klidně věřím, o to se nepřu....jen po 10 letech doma, si nemyslím, že by někoho až tak zajímalo, že si kdysi byla recepční...

Tak já mám na tohle vyhraněný názor - nikdy bych doma nebyla, ani za nic. Z neustálé péče o děti a domácnost by mi asi hráblo. Prostě chci mít svoji práci, svoje peníze a chci být samostatná, rozhodně na nikom nechci být existenčně závislá, pro mě by to byl hrozný pocit. A taky chci něco umět, v něčem se realizovat. Žena v domácnosti a seberealizace - to mi k sobě nějak nepasuje.
Navíc kdyby mě manžel opustil, nic bych neuměla a byla bych v háji. Člověk musí myslet taky trochu dopředu.

no...dost možné, pravda.