Zamilovaná do zadaného a co teď?

danza
Zkoušela jsem se vžít do pocitu dětí, ale to asi ani nejde...já sama jsem z rodiny, kdy naši kvůli nám dětem zůstali a můžu říct, že jsem se modlila a plakala aby se rozvedli.....oni si mysleli, že mi jako děti nevnímáme to, že mezi nimi je dusno, že to nefunguje tak jak má.....ale samozřejmě pak jsou tu děti, které žijí v spokojené rodině a netuší, jak to mezi rodiči je a ty to potom opravdu nesou těžce, když jim najednou tatínek ze dne na den zmizí ze života......tohle všechno chápu! Ale i tak si myslím, že pokud jsou oba rodiče rozumní dá se to řešit, otec nemusí zmizet navždy, existuje střídavá péče nebo pravidelné návštěvy, prázdniny.... já vím, že je to slabá útěcha a zas by mě tady mohl začít někdo napadat, ale přijde mi prostě škoda, že někdy bývalá manželka úplně utne svým chováním přístup otce k dětem....

psala jsem to kvůli reakcím na Hannah, protože ji tady spousta ženských odsoudila a odepsala....já se do role nebohého dítěte (tímto to rozhodně nezesměšňuji!) vžívat nemusím, já jsem zažila hrozné rodinné sváry, kdy jsem po nocích plakala, a hrozně si přála, aby naši šli už konečně od sebe...to co jsem si prožila bych tu vážně nerada popisovala...holt ne všichni rodiče dokáží kvůli dětem zatnout zuby a udržovat manželství, pak je opravdu lepší rozchod (a to už je vážně jedno jestli kvůli jiné ženské nebo něčemu jinému...)...Takže to není o tom, že bych necítila s maminkama nebo s dětma, naopak, já jsem hodně empatická...ale každý životní příběh je naprosto odlišný, takže není možné posuzovat, natož pak odsuzovat třeba tady Hannah (či kterékoliv jiné ženy, co se zamilovaly do zadaného...).
A přijde mi hloupé říkat, že toto je špatné a toto je dobré - je to prostě tak jak to je a my nemáme právo to soudit...vyjádřit svůj názor, to ano, ale někoho "nařknout" z toho, jak je hrozný, zlý a sobecký, to je hrozně jednoduché a stupidní...

Hannah, máme na věc podobný názor Mimochodem, jsi Hana? Pak Ti přeji vše nej k svátku

Kdo nezažil, nepochopi. Proto ja jsem pro rozvody (pokud to neklape samozřejmě) všemi deseti. I kvůli dětem. A zůstat kvůli dětem spolu a vychazet spolu slušně? Děti to stejně citi. Řika se tomu podvod. A život je přiliš kratky.

A TEĎ SI PŘEDSTAV,ŽE SE ROZHODNE PRO TEBE A ZA PÁR LET(TŘEBA AŽ BUDETE MANŽELÉ) TI TO NĚJAKÁ UDĚLÁ TAKY...............
Můj názor je,že zadaný muž je pro mě tabu právě z toho důvodu:
co nechci aby někdo dělal mě,nedělám já jemu

Hannah,

tak určitě jsou důvody, kdy je lepší rozvod rodičů. Jenže ono to často v manželství klape, dítě má fajn tátu i mámu, komunikace nevázne. Pak je smutný, když důvodem rozvodu je zamilovanost ať už tatínka nebo maminky. Mně to jako důvod zkrátka přijde hrozně chabý a sobecký v porovnání s tim, jak to ublíží dítěti. A ačkoliv jsem byla zamilovanou milenkou ženatého se závazkem a ne opuštěnou manželkou řešící střídavou péči se svým ex, tak mam daleko víc pochopení pro vzteklou opuštěnou manželku, která se snaží odříznout otce který "zradil" než pro tu milenku.
Musim říct, že ženy, který dokážou výcházet s takovým ex(který si třeba bere děti jen na víkend, všechno jim koupí a dovolí) jsou pro mě hrdinky. Já bych na jejich místě vraždila).

To jsem myslím psala já.

Lenička
AHOJ LENI
Můj názor je o stránku dozadu

Souhlasím s Tebou. Ona ta zamilovanost je krásná, ale nebezpečná. A je vědecky dokázáno, že chemie funguje max. 2 roky, pak přijde vystřízlivění a je na těch dvou, jak se s tím poperou. Ale ten Mr. Spock se mi líbí, je to milé chlapské zpestření (pokud to není bláznivá baba s několika nickama) a je věcný a nestranný.

Jinak sem už moc nepíšu, na začátku jsem se krapítek rozepsala a pak mi jedna holčina psala, že kecám, že to vypadá, jako kdybych si to všechno idealizovala a zakrývala nedostatky. Tak se krotím a nic nezakrývám, jsem opravdu šťastná.

Lucieno, neodsuzuji Hannah, jen prostě sitauci manželky nechápe a je zamilovaná. Jak řikám, sama jsem to zažila, zamilovaná jsem byla až po uší a rok jsem po nocích brečela, než se mi na toho chlapa podařilo trochu zapomenout. Stejně bych ho ale jako otce svých dětí nechtěla, kdyby opustil svoje děti kvůli mě, nedokázala bych si ho vážit(viz. třeba Libuška Hůlková, jak dopadla). A manželky mi bylo spíš tak trochu líto, i když on s ní měl výborný vztah(ostantě jako s většinou žen. Stejně se nakonec rozvedli, přišla mu na nevěru. Dost těžce to nesl, jak kvůli ní, tak kvůli dětem. Kupodivu to mrzí i mě, tak trochu jsem ztratila ideál, i když tedy on se rozvádět nechtěl a byl by jistě schopen uzavřít celibát.

Luciena
Děkuji, ano jsem Hana....aaaa a teď jsem se odhalila

danza
Zamilovaná sice jsem, ale věř, že už to není ta chemie co byla na začátku, i my se pohádáme, řešíme běžné životní situace....ale samozřejmě i já se na věc snažím dívat z pohledu jeho ženy, ale já jsem prostě jiná, já bych chlapa neprosila ať se mnou zůstane, já bych to nedokázala, nedokázala bych si vážit sama sebe a žít s pocitem, že to aby zůstal jsem si "vydupala". Já jsem prostě pro, že pokud vztah neklape, mají se lidé rozvést....asi na tom má lví podíl moje dětství, možná kdybych žila ve spokojené rodině tak mám jiné názory, ale....Já si prostě myslím, že ne každej chlap kterej odejde od ženy a dětí je zarputilej záletník a udělá to znovu a znovu...prostě to poprvé nevyšlo a může to vyjít napodruhé...nevidím důvod odsuzovat každého chlapa, který odejde od rodiny a chce začít jinde, znovu a spokojeněji......
Ale každá jsme jiná, každá to vidíme jinak, jinak by jsme to řešili.....a o tomto tahle debata je, jen mě trochu mrzelo když mě tady některé tak rychle odsoudili aniž by znaly celý příběh...

Danzo, to jsem nepsala já a ani bych nemohla, protože tak neuvažuji. Chápu to, ale osobně bych to nedokázala.

Sakra...já tam zase mám hrubek.....li a ly....omluvám se, ale prsty na klávesnici jsou občas rychlejší než myšlenky...

Hannah, já tě určitě neodsuzuju, přiznávám, že jsem to tu nečetla celé. Mě dokonce štve, když se ženský jak vosy sesypou na milenku nevěrnýho chlapa a jemu to tak trochu tolerujou. Přitom odsuzovat by dle mého názoru měly hlavně jeho-on je otec, on se má chovat zodpovědně, ne ta milenka.
Na tvém místě měla obavu, aby se třeba v budoucnu něco podboného nestalo tobě a vašim dětem, že jim odejde táta. Muj osobní názor je, že chlap by měl mít ke svýmu dítěti hodně silnej vztah, silnější, než ke svý ženě, a proto opustit společnou domácnost by pro něj mělo být hodně velkým problémem, kvůli tomu, že miluje dítě, ne manželku. Pokud by tomu tak nebylo, asi bych takovýho chlapa moc nechtěla. Na druhou stranu, jeho neshody s manželkou jsou třeba opravdu tak velké, že to tak dál nejde. Jenže... informace, který máš o jeho vztahu se ženou mohou zkreslené. Takže buď opatrná, ať se zbytečně neubližuje.
Mam třeba kamarádku, která něco takovýho řešila cca před pěti lety. Šéf, ona jeho podřízená, láska jak trám, dodnes je se svou rodinou. Ač jeho manželka byla prý příšerná, nesnesitelná. Naštěstí na něj kamarádka nečekala, dnes už má dvě děti s jiným.