Jsem pořád dítě?

Podle mě na tom není nic špatného. Já jsem dostala loni k Vánocům od přítele plyšáka a taky s ním spím v posteli. Dokonce když někam jedu, tak si toho plyšáka beru s sebou, takže nevím, co je na tom špatného.

Mám velkého plyšového osla z medvídka pú sice se s ním netulím, ale mám ho a jsem na to pyšná

Reaguji na vicky: Podle mě se hodnej chlap pozná právě z detailů a z toho jak se zachová v citlivé situaci, tohle by pro mě bylo hodně velké zklamání a to se snažím být k chlapům vždy spravedlivá a objektivní, vzhledem k tomu že to jsou prostě chlapy

Pár plyšáků u postele mám dostala jsem je jako dárek a nechci je šoupnout do sklepa je mi to líto. Přítel má doma na poličce zase autíčka a je mu 21 let a taky si nemyslím že by to bylo že je ještě dítě. Prostě k těm věcem máš určitej vztah.

Tvůj přítel je trouba, je prostě buď nevychovaný nebo hodně netaktní. Mě je 21 a plyšáky mám. Mluvím s nima, jakože mluví oni a přítel dělá to samé. Máme 2 Ijáčky z Medvídka Pú, ty zbožňuju. Pak máme Ovečku, ta u nás v posteli nesmí chybět, když jdeme spát, přítel se po ní shání skoro víc než já. A další a další plyšáky Ty jsi teď prožila smutnou událost, dítě určitě nejsi.

Bud v klidu, mě je 31 a taky si občas koupim něco tak ujetýho plyšovýho ) pejsky miluju a mám pejska ale do postele? nikdy! venku olizuje bobky a chcíplý myši a ještě pouští chlupy. toto nechápu víc než plyšáky. a co říkal přítel na psa v posteli? chlapi k tomu mají zpravidla ještě větší averzi co vím.

No hele, se mnou spí tento krasavec a pod postelí mám další várku. Mě je jen líto je prostě vyhodit, jsou to vzpomínky a mám je ráda. Ale většinu už jsem taky povyhazovala, ale ty s kterými jsem si hrála nejvíc, tam jsou. Třeba takoví Bobík, kterého jsem měl už když mi byly 2 roky, takový metrový bílý méďa/pes.

já byla medvídková. Ještě v 23 letech jsme spala s méďou když jsem měla depku, pěkně jsem ho objala a bylo mi líp.
V 22 letech jsem chodila na pařby s culíkama a na nich měla gumičky s hlavama a nožičkama medvídků. A byla jsem aspoň jiná než ostatní
Medvídky jsem nechala doma, když jsem se přestěhovala.

vzhledem k tomu, že jsi přišla o pejsana, mi to příjde adekvátní si ho nahradit plyšáčkem.
Mě je 31 a mám kočičky, ani nedomýšlím, co budu dělat až jednou nebudou, jsou to moje dětičky....

Bych tvému příteli odpověděla, že se nemá tedy ptát, když mu tvé přání přijde dětské. Mě je 30 let a mám pár plyšáků pověšených na zdi - přítel mi je kupoval a někdy i tak koupí. Dětské mi to nepřijde.
Copak je divného na tom, že se i dospělým lidem nemůžou líbit plyšová zvířatka. Však se dělá spousty animovaných filmů, co jsou i pro dospělé?

Pche! Mě je taky 21, mám plnou palandu plyšáků, a to jsem se už 3/4 zbavila, v posteli se mnou spí 2 plyšáci a k Vánocům dostanu od přítele velkého plyšáka Westíka, což je můj nejmilovanější pes, kterého ale bohužel zatím nemohu mít, a přijde mi to zcela normální. Jemu naštěstí taky, takže je to v tomhle směru v pohodě A můj 55 letý strýc má stále v posteli taky svého jednoho věrného plyšáka.

Zítra mi bude 25.. Mám sbírku 13 medvědů Me To You (mám všechny velikosti krom toho největšího asi za 6tis.).. S jedním další jiným plyšákem spím, dalšího velkého mám vedle postele (na postel už se nevejde, neměla bych kde spát já).. Sem tam si připadám trochu ujetě, v tolika letech tolik plyšáků, ale je to moje letitá vášeň, ráda se k nim tulím a hladím je, když jsou takoví hebouncí, že bych je za nic nedala Takže mu s klidem můžeš říct, že přát si plyšáka není nic zvláštního a jestli to nechápe, tak je trouba Kor když jsi přišla o svého pejska.. Jo a ještě jedna perlička, miluju surikaty, tak jsem jednu plyšovou dostala letos od přítele k svátku

Za mě taky nic na tom není špatného. Je mi 30, přítel 33 a každý máme na ležení u gauče a u televize svojeho televizního plyšáka. On má lva (je znamení lev) a já pejska. Dá se sepnout suchýp zipem jako hračka a pak rozepnout na polštář. A necháváme je na gauči i když přijde návštěva a nikdo teda neříká nic špatného....

Já taky spinkám s plyšovým hrochem a říkám mu Kájo Bez něj bych neusla,už jsem na něj zvyklá. Přítelovi to nevadí,když spíme,z jedný ruky objímám Káju a druhou přítele.

já jsem kdysi dostala velkého plyšáka od přítele a každou noc jsem ho objala, řekla ,,hrozně tě miluju´´ a dala mu pusu samozřejmě jsem při tomhle rituálu myslela na přítele, když jsme se rozešli, odstěhovala jsem se pryč a plyšáka jsem poslala do háje i s přítelem
pak jsem si našla budoucího manžu a tenhle rituál každou noc praktikuju na něm

To je ale kus neomaleného vo.la. Asi dřív mluví, než myslí. Možná ho to zpětně mrzí, co my víme... (nebo taky ne). Chtěla bych asi omluvu.

Jinak já plyšáky nějak nevedu, mám jich tedy pár u rodičů, ale po přestěhování jsem si nevzala ani jednoho

Reaguji na veronika8815: Rozchod mi přijde přehnaný, pokud to byla první podobná situace.