Jak přinutit mamku zhubnout?

Nechci tvoji mamku nějak špinit, ale když to sem píšeš, tak asi chceš znát radu a názor. Z tvého popisu tvoje matka vypadá jako člověk, který se rád polituje a ještě víc zbožňuje, když ho polituje okolí. Být tlustá jí vlastně vyhovuje, zatím je to pro ni pouze neestetické, ale za oplatků má na co si stěžovat a ty kolem ní tancuješ, zajímaš se, jak jí pomoct a ona se cítí opečovávaná. Když se jí zdá, že je kome ní málo pozornosti, tak na hlas znímí, jak to ty výrobci šíjí malé, když kolem jsou samé "pořádné" ženy a čeká, že se na ni začneš soustředit, řekneš něco útěšného, něco jí pochválíš a nabídneš se, že jí uděláš večeři... Svoje ženství už pravděpodobně vzdla, co by ně, když svoji úlohu ženy a matky již odvedla a nyní kapituje a za pár let se transformuje do reptající důchodkyně ve frontě na léky, která se s průkazem ZTP dožaduj v tramvaji místa pro invalidy... Jsem možná přísná a moje vize jsou katastrofické, ale metoda cukru na ni očividně nefunguje, takže je na čase vyzkoušet bič. V tomto případě bych udělal důkladné obeznámení s následky obezity a vysvětlila, jak fungují prášky na hubnutí, obrazovou přílohou bych poukázala na nechutnost nadměrného oblečení. Poté bych motivovala něčím pěkným, třeba pěkným oblečením a jako dárek věnovala publikaci polopaticky vysvětlujíí základy zdravého stavování a permantku do bazénu. Tím bych svoje snahy ukončila, na její pozdější poznámky bych nereagovala, případně bych jí upozornila, že výrobci šíjí pěkné oblečení ve velikosti 34-46, ne 50-xxx s čím, že nutné se smířit. Hotovo, nelitovat, nevšímat si neúspěchů, naopak věnovat pozornost pouze úspěchů, pokud se jí bude dařit, tak jí přehnaně chváli a kupovat motivační dárky... Lídé kvůli pozornosti dokáží divy.

Reaguji na mle: neskáču kolem ní.nabídla jsem jí to,řekla vlastně ne,a víc jsem to neřešila.já to řešim hlavně s tátou,snažíme se spolu něco vymyslet a pak aby jí to táta řekl.ona se na něj sice urazí,ale za pár dní jí to dojde a začne hubnout (práškama).a zas narovinu jí neřeknu že je tlustá nebo tak,pořád jsem vychovaná tak,abych věděla co si k rodičům můžu dovolit..už jsem koukala kdy má v tejdnu volno,nejde pak na noční a tak a prostě jí řeknu konkrétní den jestli bychom šly spolu plavat.ale bojim se,že ona se půjde válet spíš do výřivky než hodinu plavat bazény..

Reaguji na neonka: Z toho co píšeš chce Tvoje maminka zázraky za nic. Je pro ní mnohem jednodušší a pohodlnější si stěžovat než změnit svůj životní styl. Tyhle "dietní" anabáze vedou pouze k tomu, že si ještě víc rozhodí metabolismus než má nyní. Osobně bych mamince bez skrupulí řekla, že takto se hubnout nedá a buď s tím něco začne skutečně dělat tak jak má nebo ať je zticha, že už jí nehodlám poslouchat a litovat už jí také nebudu.

Reaguji na Veselka10: já jí říkam tuprvní část,že takhle nic nzhubne,jojo efekt atd..a táta jí říká tu druhou část že at si nestěžuje nebo at s tim něco dělá ...zkusim jí to dneska ještě nadhodit, znovu jí řeknu že jí se všim pomůžu a uvidim co na to řekne..dyžtak dám sem pak vědět,třeba jí odchytnu v dobrym rozpoložení a bude chtít

Bohužel mám s mamkou stejný problém. Liší se to pouze v tom, že si nestěžuje jak je tlustá, ale stěžuje si na zdravotní problémy, tedy jak ji bolí kyčle, záda, jak ji od problémů s krční páteří otíkají ruce, atd, atd. ... Když jí řeknu, aby zhubla, že by se jí ulevilo, tak je oheň na střeše a přesně jak říkáš - jsem vychovávaná, tak abych věděla co si můžu k rodičům dovolit, takže to pěkně slíznu za to jak ji kritizuji a že k ní nemám úctu, tak jak by správné dítko mělo mít, urazí se a nemluví se mnou. Po letech zkoušení ji přesvědčit a spoustě hádek, jsem dneska už radši ticho, i když mi to pořád nění jedno.

Reaguji na Voděnka: uff,už jsem se lekla že jsem sama

Nejsi sama, to se neboj. Moje máti má taková životní témata dvě: potřebuju zhubnout" a "mám zaražený prdy". Už jsem to vzdala.

Sama v tom určitě nejsi. Já tohle poslouchám celý život a taky spíš ze strany zdravotních problémů. Za ty roky už jsem rezignovala. Je dospělá, tak ať si dělá co chce, ale musí počítat s tím, že podle toho se s ní bude jednat.

tak jsem se před chvílí zeptala, jeslti by si se mnou nešla zaplavat..a prej že ne,že chce být doma (má dva dny volna)..říkam tak ne no,jenom jsem ti to nabídla.ona že at jdu sama,tak říkam že nemam s kym jít a že říkala že chce zhubnout a ona hned že se všichni zajímaji o její hubnutí atd,tak říkam že nic teda no,že jsem jí chtěla jenom pomoc..a už se zavřela v ložnici takže celej večer nevyleze..to jsem to zase dopracovala..

Reaguji na neonka:
Ale jseš moc hodná, že se o maminku takhle zajímáš a chceš jí pomoct Škoda, že to neocení... Třeba si to později uvědomí a nechá si pomoci.

Ahojky, mojí mamku taky trápí příbývající kila a není sice tak tvrdohlavá, jako tvoje maminka, ale pořád nám doma fňuká, jak nemůže zhubnout, přitom se vůbec nehýbe. Je sice pravda, že jídelníček v rámci možností dodržuje (tedy její jídelníček, žadný specialista na výživu by s tím nesouhlasil) ale prostě nejí večer a vyhýbá se sladkému. Jenže v jejím věku je třeba i pohyb a to si mamka jaksi nechce připustit. Chtěla jsem jí pomoct, že jsem jí dala k vánocům poukaz na konzultaci a cvičení s trenérem, ale velkou radost z toho neměla a pořád hledá výmluvy, proč tam nejít.
V poslední době mi ale přijde, že šla trošku do sebe a to díky tomu, že jsem zhubla já. Cvičím každý den (krom 1 dne v týdnu) nehledě na brigády, učení a školu a tím jsem jí chtěla ukázat, že není v ničem překážka (ty její výmluvy) a chytla ode mě můj manýr nejíst pečivo.
Jinak ještě já si myslím, že prášky jsou absolutně neúčinné, vyvolávají akorát trávící potíže, pokud se nekombinují se cvičením a stravou, tak je to jako jíst hroznový cukr, ať maminka radši investije do podpory spalování tuků (třeba l-karnitin) který jí při cvičení určitě pomůže daleko víc.

To je ta potíž. Doposud se nikomu nepodařilo dotlačit k hubnutí někoho, kdo sám hubnout nechce. Na webu Reduna jsem objevila Test motivace k hubnutí a sama jsem se divila, jak jsem dopadla...