Rozdělování věcí (například potravin) ve společné domácnosti na moje a tvoje

S tímhle souhlasím. A kdyby to nezabralo, asi bych šla od něj. Může se to zdát jako trivialita, ale to sobectví z toho bohužel čiší, s takovým chlapem se nebude žít dobře

Vůbec ne, já sama starou českou kuchyni můžu, určitě ne denně, ale jednou za týden/dva proč ne - jde o to, že mi vadí, jak se Laky už poněkolikáté nesmyslně naváží do někoho v tom smyslu, že se dostatečně nestará o svého partnera, a to aniž by měla dostatek informací (navíc z její pozice, kdy její manžel je řidič náklaďáku a většinu času doma není). Takže říkám, že spousta dnešních mladých mužů jí podobně, jako jí třeba řada žen, tzn. hodně zeleniny, minimum příloh atd., prostě zdravě - a to aniž by je k tomu někdo nebo něco nutilo. Takže tak jako kuskus chutná některým ženám, chutnám i některým mužům - nevím, co je na tom až tak k nepochopení.

já nevim, já bych to asi moc nehrotila...něco sní, ok, tak se zejtra koupí znova. jako je fakt, že my to máme tak nějak automaticky rozdělený, že já nejim jeho paštiku a on nejí můj hermelín třeba. ale věci jako šunka, jogurty, "nátěry" na chleba atd. neřeším. nejsem na to háklivá, když mám na něco chuť a zjistím, že to přítel snědl, tak si vezmu něco jinýho. a taky si teda myslím, že kvůli jídlu se fakt hádat nechci (mě by to teda asi ani nenapadlo) - takže prostě bych toho koupila víc. můj přítel je taky žrout, tak se s tím holt počítá a kupuje se toho víc.

Přesně tak!

teda pokud by mi snědl mojí uvařenou porci oběda na další den, to by mě naštvalo, to zase jo...ale to je tak všechno, když má chuť na jogurt, tak ať si ho vezme.

Já to tak taky dělám, když nakupuju, koupím jakoby pro přítele víc, taky bych nekoupila 1 jogurt sobě a 1 jemu, ale spíš tak jeden sobě (kdybych je jedla) a tak 3-4 jemu Ale on se mě i tak vždycky zeptá, když nám něco dochází, jestli si to může vzít, jestli jsem na to neměla chuť já. A o to právě jde - že ten její se nezeptá a prostě to sežere a nenechá jí nic - mě by takový přístup od partnera mrzel, přijde mi to hnusný.

chápu, jak to myslíš a jestli dotyčný ví, že to partnerce vadí, tak by se asi zeptat měl no. jak říkám, já v tomhle nejsem úplně takovej hrotič, tak by mi to asi bylo i tak jedno no, takže nemůžu soudit.

mám takovej pocit, že právě tohle u nich nejde. pochopila jsem to tam, že se koupí jogurty, přítel sní všechno hned po příchodu domu, holka si chce nechat večer k seriálu..jenže on se jí nezeptá a sní i ten její poslední. holka mávne rukou, řekne si, že zítra koupí. jenže zítra se situace opakuje..přece si nekupuju věci abych je snědla hned jak přijdu domu, ale je normální, že si nechám i na druhý den třeba. jeho chování by mi teda nesedělo. navíc já jsem člověk, který se o jídlo neumí dělit. nenávidim se za to, ale prostě to tak je. pro přítele bych se rozdala, když by šlo o život, tak bych mu dala i moje jídlo, jako to jo. ale když jde o každodenní život, tak mi na jídlo nemůže sáhnout, to se pak neovládám..fakt se za to nenávidim, ale když přijdu domů a neni tam zrovna to na co mam chut, tak jsem celej večer nepříjemná, i když je to prkotina a nikdo za to nemůže..je to prostě moej špatná vlastnost

já teda nechci nějak přehnaně stranit tomu klukovi...ale pokud by to opravdu mělo být tak, jak píšeš, tak si myslím, že prostě nemá dost jídla. nechce se mi věřit, že by to byl fakt takovej k.kot, kterej by plánovitě všechno snědl, aby na ní nic nezbylo...spíš, že nemá pořádnej základ v podobě hlavních jídel, tak pak zfutruje všechno, co mu příjde pod ruku? jak říkám, nestavím se na ničí stranu ale je mi to divný...no na místě zakladatelky bych se s ním prostě zkusila domluvit a zjistit, proč to dělá. 1) jestli je spokojenej s hlavníma jídlama (a teď se toho nechytněte ve smyslu, že by okolo něj měla holka skákat a navařovat mu, to fakt nemyslím) 2) jestli toho hlavního jídla má dost. taky záleží na tom, jestli třeba nepracuje fyzicky, to je potom úplně jiná spotřeba jídla. taky je možný, že z domova není zvyklej na takovej ten režim hlavní jídlo a pak teprve dobroty (jogurty atd.), tak potom bych tenhle režim nastolila, vždyt to ani pro něj není zdravý.

Já nevím, ale přece vůbec nejde o ty jogurty. Mně by prostě rvalo žíly, kdybych přítele tisíckrát o něco poprosila, byť by to mohlo být uhozený a on by to po tisícprvý udělal po svým a ještě se hádal, že já jsem ta špatná.
Jo, na jídlo jsem echt háklivá, ale na nulovej respekt k partnerovi mnohem víc.

proto říkám, že z toho do budoucna pro ten vztah nekouká nic dobrého

Reaguji na Jully:

3. stránku už jsem moc nečetla, přišlo mi uhozený řešit počet jogurtů, když problém je zjevně v přístupu a komunikaci

Máte toho koupit víc. Chlapi jsou prostě studny, do nich to padá ani nevíš jak. Když na něco mám opravdu zálusk, pak to oznámím "ne aby ses mi do toho pustil", ale to je zřídka. Většinou nakoupíme ve větším množství tyhle "mlsačky" (jogurty, jogurtové nápoje, ovoce atp.) a nehrozí, že na mě nezbyde

Jééé, to je hezký

slečna dala jogurty jako příklad, proto jsem s tím příkladem pracovala - kdybys četla mé příspěvky pořádně, viděla bys, že o jogurty jako takové opravdu nejde, psala jsem opakovaně, že jde o jeho sobecký přístup, a že bych od takového chlapa dala ruce pryč

Off topic, ale všimly jste si vy, které chodíte na omlazení pravidelně nejméně rok, že v téměř každém tématu, kde se řeší problém s partnerem (finance, chování k partnerce, zvyky, facebook/mobil...), se nakonec dojde k závěru, že nejlepší je rozchod? Jako by všechny ženy řešily problémy výměnou partnera... nebo je to jen můj postřeh? Někdy se vyplatí vydržet!