Rozdělování věcí (například potravin) ve společné domácnosti na moje a tvoje

Celou diskusi jsem nepročítala, takže nevím, jak se dospělo k vaření/nevaření večeří, neb já si i po sebelepším obědě nebo večeři ráda dám něco dobrého, a tak reaguji jen na téma zakladatelky:
Podle mě je to jen o domluvě, prostě mu řekni, že si nějaké konkrétní jídlo necháš na později, že se na něj těšíš a tak.
My si jídlo nijak striktně nedělíme, ale tak nějak u nás funguje to, že víme, co má druhý rád a např. když už zbývají poslední oříšky a předpokládám, že by si manžel rád dal třeba večer u knížky, tak je nesním sama celé, ale nějaké mu nechám. A podobně je to i opačně, nebo se manžel zeptá, jestli má můj oblíbený jogurt sníst, anebo ho chci. Tenhle systém se u nás vyvinul tak nějak přirozeně, ale když to u vás (zatím) nefunguje, tak bych o tom normálně mluvila, podle mě stačí, když občas proneseš výše napsané. Však to není nic dramatického, jen se učíte žít spolu.

Reaguji na Jully: S celým tvým příspěvkem souhlasím, ne že ne Chápu, co tím myslíš, každý to má jinak a sama jsem psala, že nevíme, jak je to s tím jídlem u zakladatelčina partnera (ptala se na to i hradecanda) - bez toho nic nevymyslíme.
Stejně tak jsem už projevila souhlas s tebou v tom, že je třeba se ptát, zda "můžu sníst poslední kousek" a odůvodnila jsem i proč je to pro mě důležité.

Co se té večeře týče, moje myšlenka byla jiná - nejde o teplou večeři, ale o to, zda partner jí pořádná jídla během dne. To, zda je pak večeře "teplá" nebo v podobě obložených chlebů či salátu už je vedlejší, ale pokud by celý den jedl jídla, která by mu nic nedala (k obědu čtyři bílé rohlíky s pomazánkovým máslem...), nedivila bych se, že pak sní na co přijde. Stejně tak pokud je "prázdná lednička" a chlap má hlad, tak se holt nelze divit, že sní i to, co nemá. Ale to už jsem zde psala a napsala jsem i jak bych to řešila já, každopádně jsem se na tím sobeckým principem zamyslela i z trochu jiné stránky - ale třeba zjistíme, že je to opravdu způsobeno jen jeho nevychova(tel)ností...

Z celé diskuze mi tedy vyplynulo (netuším už, kdo začal pohádku o vaření), že dobře tak zakladatelce, páč nevaří (což nevíme) a její milý je jen chudinka, který se musí dodlábnout jejíma ňámkama, páč má hlad Ať žijí konspirační teorie na Omlázku

alebo si to schovaj inde...aj ked schovavat jogurty inde nez v chladnicke nejde...
ale sladkosti a slane veci si par odloz mimo tak to robila nasa mama ked sme bol mensi ale iba do vtredy, kym som nenasla jej skrysu a tak ich vzdy menila
a inak pride mi divne toto je moje a toto tvoje

Nejde přímo o jídlo časově určené,spíš o fakt,že v lednici je hrnec či pekáč s něčím uvařeným a je naprosto jedno jestli to člověk sní ve dvě ráno nebo v poledne.Prostě má možnost sníst i normální jídlo a ne jen rajče případně mrkev.

Tady se diskuzí opakuje stále stejné "proč neuvaří chlap a nemám čas vařit,chodím do práce" děvčátka,kdyby si měl chlap sám vařit,uklízet a prát,tak vás nepotřebuje mít,protože na sex si vždy někoho sežene a nebude ho nikdo doma prudit ,ano chlap si může uvařit,ale šikovná žena vařit umí a stíhá i když chodí do práce,tam totiž žen chodí většina a nejste v tom samotné.Jde jen čistě o to,že ohánět se zdravým životním stylem a ve finále zvládnout tak maximálně kydnout jogurt na salátovou okurku není umění.

Podívejte na Red_fire,ta opravdu zdravě vaří a taky pracuje.

I mně, pokud se rozhodnu (po zralé úvaze) s někým sdílet život a společnou domácnost, tak nedělím na moje-tvoje, ale máme naše.Předpokládám, že se člověk nesestěhuje s prvním joudou a tudíž nebydlí s vyžírkou či sobcem.Od těch bych dala ruce pryč.
Dělit si v ledničce jogurty mi přijde stejně trhlé, jako počítat, kolikrát kdo spláchne na wc a podle toho si podělit vyúčtování za vodu.Toaletní papír máte každý také svůj?
Uvařit partnerovi mi problém nedělá, stejně tak jako udělat pro něj cokoliv jiného, protože i on pro mě dělá spoustu jiných věcí.Jsme partneři a fungujeme společně (já uvařím, ty mi pomůžeš s něčím jiným) a rozhodně nikdo z nás nepřemýšlí, jestli náhodou pro toho druhého neudělal něco navíc.
Podobný model soužití mi spíše než partnerský pár evokuje spolubydlící.A to je sakra rozdíl.

tak si najdu chlapa, který se o sebe sám umí postarat a nebude mne prudit s tím, že chce napapat, a když nedostane do korýtka bez vlastního přičinění, tak dělá naschvály

na sex bez ostatních závazků se vždycky někdo najde, když už to nejde vydržet...i takhle se na to dá koukat, vařím a vařit budu, ale neuznávám rozdělení na ženské a mužské práce stylem, chlap umí vyvrtat díru, což je potřeba jednou do roka a ženská dělá všechno ostatní, na to nepotřebuju mít doma chlapa, abych dělala všechno sama, prostě jednou já, jednou on, nákup, úklid, vaření, prostě společná a nerozdílná starost o provoz domácnosti

to ani já ne,chlap není neschopný omyl přírody a umí úplně všechno když chce.Jen mi připadá,že slečny z principu odmítající si stoupnout ke sporáku asi zemřou hlady ve chvíli,kdy bude doma nějaké dítě a muž neuvaří,protože nebude doma zrovna v poledne kdy žena s dítětem doma je.

Já třeba rozdělení na mužské a ženské práce relativně uznávám, souhlasím s Laky v tom, že vařit by měla spíše žena, ale - vážně si nemyslím, že když přijdeme oba domů v devět večer, měla by se jíst teplá večeře - to je už z podstaty hloupost. A nic jiného nemá smysl vařit, porotože od rána do večera jsme v práci a jíme v restauracích.
Navíc tyhle zvyky velmi často souvisí s druhem vzdělání a povolání - je mi jasné, že chlap, který ve čtyři odpoledne přijde z továrny ze šichty, nebo nějaký řidič, nebo prostě kdokoli, kdo buď pracuje manuálně, nebo chodí relativně brzo domů, asi potřebuje zasednout v šest/sedm/osm večer ke kastrolu s jídlem a je na tomhle způsobu fungování závislý - já bych třeba třeba takového chlapa doma nechtěla, mám raději akčnější typy, ale je to samozřejmě jen otázka preferencí.

Na druhou stranu je spousta mužů (manažeři, právníci, šéfové větších firem, vlastně mám pocit že většina mužů, kteří se živí hlavou a žijí ve větším městě), kteří v době večeře doma nebývají (buď jsou ještě v práci, nebo na squashi, na golfu, nebo jinde), anebo i doma jsou, ale večer už nic velkého jíst nechtějí, a to zcela vědomě a úmyslně - a znovu opakuji, že jsou celý den v práci, proto hovořím zrovna o večeři.

Je to jen o tom, jakého chlapa máte doma - je nesmysl předhazovat typ zrovna vašeho partnera jako obecný typ muže.

Určitě ne,pokud za půl hodiny jdete spát ale pokud někdo chodí spát po půlnoci,tak teplé jídlo v devět je v podstatě OK.
manuálně nedřu a přesto klidně o půlnoci sním řízek a bramborovou kaši,sto kilo nemám.

Jasně ale chápu,že pokud se partneři doma sejdou pouze na spaní,když celý den od rána do večera pracují,tak je nějaké vaření o ničem,ti lidé spolu pouze spí a podílí se na placení nájmu,takže řeší asi jiné věci.

Co se toho dělení potravin týká,tak pokud má muž vyšší potřebu jídla než žena,což je skoro běžné,tak je opravdu potřeba,aby v lednici bylo co jíst,jinak právě dochází k tomu,že hned potom,co se nákup vyndá na stůl se na něj hladový muž vrhne a do půl hodiny sní vše co se doneslo.
Když tomuhle chceme předejít,tak je dobré ještě před vznikem vztahu zjistit,zda muži stačí jeden jogurt k večeři a zda se spokojí s tím,že se nebude vařit - případně pokud bude chtít mít uvařeno,tak zda umí uvařit sám.

Tak jako šikovný chlap zase umí spoustu jiných věcí- zvelebit nebo postavit dům, opravit něco na autě...
to spousta slečen asi ani nezná a asi ani nepozná- s takovým přístupem.
No, hlavně se mi zdá, že takový nározy mají zrovna ty, které pořádně ani s nikým nebydlí a pořádně nefungují.

chodíme spát kolem půlnoci, i tak už bychom v devět večer klasickou večeři nejedli

já neříkám že je to špatně, ale my tohle prostě neděláme

nescházíme se jen na spaní, obykle tak 3 hodinky večer na sebe máme, ale hlavně máme celkově jiný režim: nemusíme být ráno v práci na konkrétní hodinu, takže ráno můžeme klidně 2 hodiny snídat, nebo se milovat, cokoliv,a do práce můžeme vyrazit třeba v 9 nebo i později (pokud tam nemáme naplánovaná na ráno nějaká jednání), a taky se docela často scházíme na oběd nebo na svačinku - takže se celkově vidíme dost, jen je to v úplně jiném denním režimu - a takhle to más spousta lidí kolem mě. Proto právě říkám, že vařit hrnec teplého jídla denně není univerzální řešení.

Omlouvám se, dříve jsem se sem nedostala.
Příteli vařím denně teplé obědy a i večeře jsou vesměs teplé. O víkendu jsou snídaně. DO práce nosí svačinu - podle toho na co má chuť plus si zajde sem tam na oběd i v práci. Nemyslím si, že má málo jídla. U oběda nechává zbytky u večeře taky. Nemám nic proti tomu, že si vezme přes den něco dalšího ale to že sní i to co je pro mě. Nakupujeme normálně ani ne málo ani ne přehnaně moc. Ale když si snad koupíme 2ks monte drink, 4ks jogurtový drink, 6x jogurt, 2x snickers, 4x tatranku, zeleninu, ovoce, makový závin atd a za den to už není a já z toho stihnu max sníst jedno jablko je trochu síla.

Reaguji na Jully:

O tom tady ale mluvíš pořád ty

No a takový asi doma neseže.rou na co přijdou, tak nevím o čem je řeč.

To nám ale úplně rozhodilo naši konspirační teorii!