Rozdělování věcí (například potravin) ve společné domácnosti na moje a tvoje

To je pro mě samozřejmost i u ohlášené návštěvy

kapající kohoutel snad zvládneš utáhnout i sama, na to zase nepotřebuješ manžela

tak vidíš

Reaguji na Jully:

No já na vaření taky ne

A můj názor je ten, že je úplně jedno, jestli je to muž nebo žena, protože jde hlavně o to, k jakým stravovacím návykům byli vychováni, jaké jsou jejich aktivity a jak uvažují (a to se právě u jednotlivých skupin dost výrazně liší)
Proč úplně odmítáte myšlenku, že se i někteří chlapi chtějí stravovat zdravě a večer dají přednost salátu před omáčkou?
I můj brácha to tak má, a to ani nespadá do té top manažerské kategorie (lékař) - chodí domů kolem páté, ale nic těžkého už by si stejně večer nedal.

Zkusila jsem trochu zapátrat a vyčmuchat něco od přítelova bratra. Řekl mi, že u nich doma se nikdy nic dlouho neohřálo, že jim rodiče pamlsky moc nekupovali protože se u toho nakonec stejně akorát pohádali. A do zásoby tak nikdy nenakupovali. Takže to bude asi i tím. Taky jsem se snažila nahodit na to řeč s přítelem ale "nemá náladu se teď bavit o tom, že snědl něco co leželo v šupleti"

To jsem taky netvrdila - akorát že ty vaříš denně (on zřejmě ne) a on utahuje kohoutek tak jednou za půl roku, navíc když bys to zvládla sama.
Já nemám nic proti ženám, které denně vaří, jak už tu padlo, jednomu partnerovi jsem to dělala taky tak, protože pracoval z domova. Vadí mi ale to zobecňování, že by to tak mělo fungovat všude bez ohledu na to, co lidi preferují, jakým způsobem života páry žijí a jaký je jejich denní rytmus.

to je ten začátek problému
Absťák na sladké už od dětství,nakonec stejně zvítězila chuť a on se teď dojídá za ty roky co strádal.

- budeš to fakt muset udělat tak jak jsem psala, prostě nakupovat velmi malé množství potravin - když bude mít chutě, ať si pro to dojde do obchodu sám
- v ledničce si odděl věci, u kterých mu jasně řekni, že jsou tvoje a že ti je jíst nemá (podle mě to ale stejně nezafunguje)
- a měli byste si vážně promluvit o rozdělení financí, není fér, abys platila polovinu, když sníš sotva čtvrtinu

Reaguji na Laky: Ale co teď s tím :/

u nás doma se taky pamlsky moc nekupovaly a zásoby jídla obecně taky ne, protože nebyly peníze - o to víc jsme byli vychováváni tak, že se vždycky máme napřed zeptat toho druhého a spravedlivě se rozdělit, aby se nestalo, že jeden něco sežere a na dalšího nezbyde

Jestli je to stále ten přítel co jsi o něm psala v tématu,že platí nějaké dluhy a peněz mu moc nezbývá,tak bych ho brala sebou na nákup,ať si do košíku nahází vše na co má chuť a upozornila bych ho na to,že u pokladny se jeho košík ze společných peněz platit nebude - ať to zaplatí sám a pak ať si to klidně sní za hodinu ......... společné peníze jsou na jídlo a ne na hromady dobrot.
Nemám ráda dělení financí,ale když zjistí,že dobroty lezou do peněz,tak to možná pomůže.

Reaguji na Jully: Nejspíš ano. Nic jiného mě nenapadá. Snad mu to konečně dojde.
Pro mě je to nepochopitelné, protože jsem vyrůstala jinak. Nikdo nikomu doma nic nesnědla když měl na něco chuť tak se slušně zeptal ale ne aby jsme se obžírali potajnu :/

Ne nadarmo se říká, že chlap musí mít plný žaludek a prázdný pytel....nebo tak něco

Láska prochází žaludkem a je myslím dobré chlapovi vařit či péct, spíš je otázka, jestli je na to ten čas a chuť...takže leda s láskou, ale nenutit se do toho

Spíš bych viděla problém ve financích, protože možná u maleho-jelita nejsou takové podmínky, aby byla dennodenně narvaná lednička, aby on nehladověl. Asi tím vařením myslím, že se i ušetří. Protože když si koupíš pizzu, tak zaplatíš třeba v restauraci tak stovku. Když si koupíš korpus za 20, tak tam natřeš kečup, salám, rajče a myslím, že to vyjde levněji. Stejně tam vařené brambory a nějaké maso - ono je toho víc, více to zasytí, takže to ve finále vychází levněji než se futrovat brambůrkama a jogurtama po kterých máš zase hlad

A asi bych moc nedoporučovala pít sladké limonády a kofoly - protože pak kolísá ten glykemický index a potřebuješ si po kofole zhruba za půl hoďky doplnit cukr v krvi a tak dostaneš hroznej hlad i když hlad ani nemáš...ale když se jí moc sladkého, tak je pořád hlad

Tak toho nakupte víc ne ? Pak se nebudete muset hádat kdo měl víc. A pokud Vám to finanční situace neumožňuje a musíte se omezit pak se tvůj přítel bude muset uskrovnit , ikdyž to co píšeš asi není o nedostatku , ale o prach obyčejném sobectví a to ho odnaučíš asi těžko.Nečetla jsem celou diskusi , ale nepochopím jak někdo ve vztahu může rozlišovat na mé nebo tvé

Reaguji na Laky: Ano je to ten stejný, díkybohu po tom co změnil práci je na tom finančně už lépe. S tím košíkem to vyzkouším, možná si pak uvědomí, že to není zadarmo a umírní se. Mohlo by to pomoci. Doufám.