Přejídání 1x týdně

Reaguji na Mireia: Já!

Ahoj holky. Co tady čtu, je mi dokonale známé. A kdo nezažil, nepochopí.
Když to hodně zkrátím: skoro před 5 lety jsem se přejedla poprvé, nebylo to moc časté ani pravidelné... před 2 lety jsem držela 10 dní skoro hladovku a po ní to teprve přišlo - přejídání čím dál tím častěji a hůře...Před 1 rokem jsem zhubla opravdu úžasně, ale díky obrovskému hladovění. Pak opět šílené přejídání..díky čemuž jsem jenom vlastní vinou ztloustla 10kg.
V posledních pár měsících se přejídání pomalu zbavuju s menšími či většími výkyvy a dneska mám pocit, že už se k tomu nikdy nevrátím, ale nechci to zakřiknout!!
Co se nakonec stalo? Jednoho dne už jsem byla denifitivně psychicky i fyzicky unavená z toho kolotoče a neustálého sabotování sebe sama. To je všechno.
Celé to bylo vyvoláno psychikou a zoufalou tohou zhubnout.
Chtěla bych všem poradit, že je nutné si to vyřešit v hlavě. Vím, že je to nesmírně těžké.Sama jsem si prožila moc trápení a depresí.
Dost mi pomohlo se svěřit blízkým.I když běžné reakce byly : ale prosim tě, vždyť ty se nepřejídáš, takhle se přece přejídám taky,..vždyť jsi hubená, tak jakýpak přejídání..

Podle mě zaručený recept s tím přestat by byl to říct úplně všem..absolutně to přestat tajit.-Zkuste to .
Teď něco pro odlehčení- když to na mě přišlo jedla jsem i: sušené mléko po lžičkách, posypávala jsem si cokoli cukrem,1velká milka + 2malé = 5 čokolád, med po lžičkách, půl pekáče buchty, 1litr zmrzliny, skoro celou krabici mussli či cereálií...

Reaguji na moniiik: Ahojky, taky jsem měla dříve záchvaty přejídání, pomohla mi knížka Hubená Mrcha, tam je jasně vysvětleno, jak dokáže být člověk závislý na jídle. Nejhorší je ten pocit po tom, druhý den, není jednoduché se odpoutat od jídla, ale pokud si zamilujem ten pocit čistoty, když je žaludek prázdný, tak se to dá zakódovat do hlavy a po velkém množství jídla nesáhneš.....

Reaguji na TinaAn: mluvíš mi z duše!

Ahoj holky, sem ráda že takový problém nemám jen já. Přes letní prázdniny sem přibrala 5 kilo. Poslední dobou se pořád přejídám. Nevím proč..ale když jsem celý den doma tak pořád jím. Teď sem si na to zvykla a nemůžu s tím přestat Břicho mám nafouklé jako kdybych měla už skoro rodit. Je mi 17 let. Pořád si říkám, zítra už budu jíst normálně v malých porcích..ale stejně se pokaždé nacpu..

takže kdyz se jednou za 2 týdny totalně přejim,tak nestloustnu? samozřejmě když je moje strava vždy vyvážená a zdravá.

Já to nechápu. Já mám věčně lednici prázdnou, protože nemám čas, mám dvě práce a jakmile přijedu za rodinou nebo rodinou mýho přítele, tak je žaludek stažený a nemůžu se přejíst. Dělej nějakou činnost, která by tě nenutila myslet na jídlo. Přece neznamená, že když budu s rodinou, tak že do sebe kdynu kdesi cosi.

A jen dodám - kdybyste se poradily s odborníkem, sestavil by vám plán, po ktrerém byste neměly hlad. Pokud si ho neumíte (evidentně) sestavit, tak pak máte vlčí hlady střídaný s hladovkou. A prosím, tohle je no offense, já si taky prošla dost věcma (MA) než jsem se naladila na správnou vlnu.

Holky a jak tohle víte? (TinyAn to tu nepíše jako jediná)

Mě z tohohle spíš přijde, že tělo hladoví. Nebo definuj, co to je "jedla jsem zdravě", taky jsem byla v pubertě přesvědčená, že "jím zdravě", ale z odstupu podle mě tělo neskutečně hladovělo, a jakmile jsem se pak najedla normálně, projevilo se to. Myslím totiž, že 1 sladká tyčinka týdně není něco nenormálního (ale tehdy to třeba pro mě tak bylo taky)

Reaguji na VeronikaEma: troufám si tvrdit ,že o záchvatovitém přejídání víš velmi málo . Jinak bys takový nesmysl nikdy nemohla napsat . Osobně jsem dietní sestra , ovšem tuhle práci už pár let nejsem schopná dělat , z jednoho prostého důvodu , moje váha se vyšplhala přes 150kg , no uznej ,že někdo velikosti kaple prostě nemůže udávat rady jak a co jíst . A jak jsem se na tuhle váhu dopracovala ? Zcela jednoduše , jsem závislá na jídle a to doslova . Mám dny kdy dokážu fungovat jako každý jiný člověk a jídlo je pro mě jen palivo , ovšem mám dny kdy je pro mě jídlo droga a to doslova , jím všechno nač přijdu , ne z hladu ,ne z nudy ale protože si nemůžu pomoct . Ráno vstanu a myslím na jídlo , večer si jdu lehnout , totálně přežraná s pocitem , že se snad tlakem v žaludku roztrhnu ,ale stejně myslím na to co bych ještě snědla . Plácám se tom jak ryba v louži , vnitřně se modlím abych další den už měla klid a byla zase normální . A pak mám dny kdy jím jen jednou denně a to je protože se opravdu bojím najíst abych se náhodou zase nerozjela . U opravdového záchvatovitého přejídání je úplně *** platný ,že máš jídelníček ,který je spočítaný profíkem a dá tělu to co potřebuje ,tohle přežírání neřídí hladina cukru v krvi ,ale prý poškozené centrum v mozku . Kolikrát se sama sebe ptám proč s tím nedokážu přestat ,všichni říkají musíš si to srovnat v hlavě . V hlavě mám srovnáno ,vím že tenhle styl stravování je cesta peklem ,nejsem blbá a vím kolik mi to přináší problémů nejen zdravotních ,ale tohle je něco na co už je člověk krátký ,tady je marné hledat a burcovat vůli ,tady to chce psychologa ,psychiatra co má s tímhle zkušenost . Někdy si říkám ,že být závislá na chlastu , jsem na tom líp . To je totiž složka bez které se dá žít ,ale jak má člověk bojovat se závislostí ,když si musí pravidelně "šlehnout "

Já se taky přejídám. Hlavně teda po alkoholu, ne že bych pila denně, ale určitě jdu alespoň tak 1x za 10 dní, ale i mimo to myslím na jídlo téměř pořád. Obyčejně jím taky zdravě a pravidělně, ale skoro vždy mám chuť po jídle ještě pokračovat a musím se hoodně krotit. Začalo to u mě tak 2roky zpět a jsem z toho zoufalá. Přijde mi, že mi to prostě dělá dobře, když mě něco štve a vím, že asi nejsem psychicky v pohodě, když to řeším tímhle. Přibrala jsem od tě doby hodně a teď přemýšlím, co s tím. Je to fakt psychická nemoc, která chce asi odborníka, jde poznat, že to tady více lidí nechápe.

V tom je celý ten problém. Mnoho lidí si pod pojmem "jíst zdravě" představuje hladovění. Ale je to stejně špatné jako přejídání. Zdravý jídelníček znamená nutriční a energetickou vyváženost toho, co člověk za den nebo lépe za týden sní. A jak to poznat? Řídit se pouze intuicí je zavádějící. Z vlastní zkušenosti vím, že bez počítání se to neobejde, ale sama jsem se k tomu nikdy nepřinutila. Na netu se dají najít firmy, které zpracovávají tzv. Nutriční snímek týdenního jídelníčku. Stačí si nechat spočítat celkový denní Nutriční faktor nebo ještě lepší je týdenní Nutriční faktor a je jasno...