Labioplastika v 15ti, 16ti letech

No ten můj zákrok prý trval přes 45 minut, jako nevím, co tam se mnou tak dlouho dělali... No mamce řekni, že ti to prostě vadí, třeba má taky takovej problém a jestli ne, tak jí můžeš zase říct, že neví, jaký to je, a že s tím můsíš žít ty, ne ona a nemíníš se s tím smířit... To výjde, uvidíš

pinky
o celkové/lokální anestezii si rozhodně nerozhoduje pacient!, ale lékař
sám pozná, jak rozsáhlý zákrok to bude
já osobně byla pod celkovou anestezií a neumím si představit, jak bych to přežila jen s lokální
jinak - šla jsem domů druhý den, ale spíš na svou vlastní žádost - bylo to před víkendem a kdybych zůstala, tak bych tam trčela až do pondělí - nemohla jsem moc chodit, sedět už vůbec ne , takže cesta autem byla fakt super dobrodružství

No to jistě, ale pro pacienta je rozhodně lepší jen lokální anestezie, pokud to jen trochu jde a u této operace to určitě jde a odstranění kousku nadbytečné kůže snad není nijak rozsáhlým zákrokem. No já sice byla v nemocnici skoro týden, ale kvůli komplikací spojených s jinou operací, kterou mi dělali společně s labioplastikou. Na nohy jsem mohla až 2dny po operaci a necítila jsem bolest žádnou (tedy alespoň ne v oné oblasti)

Aha já jsem si myslela že se to dělá jen v celkovim uspání.. Myslim že než to bude..tak uběhne dlouhá doba..Ona je jiná než já..řekne že ne než aby sme si o tim popovídaly a pořešily to...To bude ještě těžké, ale tak třaba kdybych se o tom zmínila cca na Jaře nebo v Létě, tak by to vyšlo třeba na zimu-co jsem tak četla tak je to prej leší..(?) A nebo si netroufnu a a vyjde to třeba za rok..a nebo taky až budu plnoletá..Ale zase se mi to nezdá jako dobrý nápad nechávat to až na tak dlouho..No tak hlavně co by řekl doktor....ještě ke všemu mě má za malou holčičku.. to sice chápu ale časy se mění nchce abych měla kluka..pod tim by si určitě představovala bůh ví co.. )

No pokud by sis to přála, tak ti CA určitě udělají. Ale proč zbytečně podstupovat rizika CA, také ty stavy po CA nejsou častokrát nic příjemného a navíc by se to prodražilo o takových 2000-4500tisíc.

V chladnějším období se prý lépe hojí

Lylinka
Držím palce, já z toho měla taky úplně stejné mindráky, ale jak už jsem psala... na operaci jsem šla až relativně pozdě. Dokonce jsem už měla kluka, takže jsem si byla 100% jistá, že to není jen strachem z toho, že jsem jiná, prostě to vadilo mně osobně.
Zákrok jsem podstoupila taky ještě s jedním, ale to bylo laparoskopicky, takže by šlo udělat obojí v lokální anestezii, ale nakonec se doktor rozhodl pro celkovou a dobře udělal, ptz jsem byla na sále přes hodinu. Ale jak píšepinky, určitě je mnohem šetrnější lokální anestezie, já po té celkové hodně zvracela.
Každopádně ten zákrok není jen obyčejné odstranění kůže, je strašně důležité, aby doktor nijak neporušil klitoridální oblast, která může zasahovat až k pyskům - takže je to mravenčí práce a je potom také nutné opravdu precizní šití.
Mě operoval můj gynekolog a jsem ráda, protože chirurg - byť i plastický, by se nezajímal tak moc o tu "funkčnost".
Jinak cena za ten můj zákro byla 5000, ale asi byla CA započítaná k tomu druhému, pojišťovnou hrazenému zákroku.
Pokud bys byla z Ostravy, tak zkus určitě zajít za MUDr. Buchtou.

Fajn ale nevim jak bych si dala lokální an..ty brdo na to jsem srababa. ale mozna bych to pro to udala..)teda kdyzby se nedali jinak tak urcite...Nn ostarava je daleko....nevíte jestli je tu něco kolem Vysočiny? Na interntu jsem nasla neco v Jihlave ale nevim jestli to je jistý Nevo kolem vysočiny aby to nebylo z ruky.. ale hlavně aby měl zkusenosti

ahoj, já byla u gynekologa a pověděla jsem mu, že se mi s tím blbě spít, jezdí na kole, špatná hygiena (prostě si pořádně postěžovala) a pak jsem se optala jestli se to dá nějáko řešit... a on mě vypsal papír, že to uhradí pojišťovna...bylo mi 17 - takže v 15 budeš potřebovat rodiče... máma mě první poslala do *** ale nesmíš to vzdát... rozumně jí vysvětlit a říct třeba že se i moc stydíš... jo a navíc ono je to dost dědičné (máma to má taky-nevěděla jsem to) takže máš možnost že bude vědět o čem mluvíš (ale taky je fakt že dřív to taky neřešili) ...
jo a nakonec jsem na operaci nešla... ono to hrazený pojišťovnou je formou "klínku" a to prej nic moc... a navíc je v nemocnici drbárna takže ať to tajíš věděj to pak všichni... :/ takže si asi počkám nebo se na to vykašlu a smířím se s tím...
s prominutím kluk ti hrábne mezi nohy a je mu jedno co tam máš

Lylinka
Ráda bych tě tímto příspěvkem podpořila v myšlence jít na labioplastiku. I já jsem ve tvém věku na sobě pozorovala značnou odlišnost, která kromě estetiky působila občas potíže. Přestože jsem ze strany opačného pohlaví nezažila žádnou stížnost nebo údiv, sama jsem se intimnímu životu docela stranila,hlavně kvůli mému blbému pocitu. Je to krátce, co jsem na labioplastiku šla a teď už mě mrzí jen jedna věc, že jsem nešla dříve! Tolik dřívějšího trápení, se kterým se dalo něco dělat. A s tou tvojí mamkou. Je to přeci jen ženská a když ji vysvětlíš a nejlíp i ukážeš v čem je tvůj problém, jistě to pochopí. I ta má konzervativní mamina, kterou jsem musela požádat o peníze na operaci to pochopila a podpořila mě....držím ti palce!

Ach jo ja vám tak závidím, všem co jste na tom byli. Tak to vypadá tak, že jsem se svěřila své kámošce, ale mámě ne....nevim jak, prostě to nejde... Ona mě pošle do háje stim, že nic takovýho nepotřebuju.. Asi se pomalu smiřuju s tim, že si prostě budu muset počkat do 18, todle prostě neklapne...Mám hozný deprese (ne jen kvůli tomu) mamina to neviidí a tim jak kolem sebe kopu tak říkaj tady doma že jsem namyšlená a zlá. Mě to ničí, je mi 15 a jsem tak zdeptaná že už chci bejt stará i když vim že mám všechno před sebou! Já snad ani to pochopení nečekám ona mě v tom nechá...

Ahojky holky, já jsem labioplastiku podstoupila v 16 letech a můžu říct, že ničeho nelituju. Trápilo mě to už hodně dlouho a nechtěla sem dál čekat. Mám skvělou mamku, která mě podržela Souhlas rodiču budeš rozhodně potřebovat. Se mnou musela mamka jít i na konzultaci k chirurgovi.......

Mě mamka bohužel nepodrží...počkám do 18....

Vz se aspoň máte že to můžete probrat s mamkou, ale já mam jeno tátu a jak to mam říct jemu? Zdá se mi že na to myslim každou minutu ve svym životě a je mi jasný že když z toho mam takovej mindrák měla bych s tim něco dělat ale vážně nemam odvahu mu to říct, moc si spolu nepovídáme ani tak normálně a najednou bych na něj vybafla s něčim takovym? achjoo....

Achjo Gedzidko...škoda že se to nedá řešit normálně..s mámou se t taky řešit nedá. Radši jsem jí to neřekla..užž jsem se smířila s tim, že se před někym svléknu až budu plnoletá a po operaci.. jeto hrůza ale... A co třeba u tebe náká teta?

ahoj, tak já mám stejný problém, vadí mi to tak nějak od té doby, co jsem zjistila, že to tak asi být nemá a strašně mě to štve(cca 15let), ale dá se s tím žít.Většinou to neřešim, ale někdy je to otrava.Každopádně jsem s chlapem nikdy problém neměla.Naopak.Spíš je to o pocitu ze sebe samé.Chlapi tohle, naštěstí, neřeší.a většině se to kupodivu i líbilo.až budou korunky, snad budou, tak na operaci půjdu, ale spíš až po dětech.Zatím finance nejsou a i jsem si docela zvykla.Ale pokud jsi rozhodnutá a finance máš, určitě bych šla.Ale jen kvůli sobě.