Je to asi dva měsíce, co můj přítel přešel na syrovou stravu - jí pouze čerstvou zeleninu, ovoce, ořechy, někdy to doplňuje plnotučným tvarohem, smetanou nebo šlehačkou, pije jen vodu (někdy s citrónem nebo si vyluhuje zázvor). Já se snažím jíst zdravě, skoro nejím maso (pouze na návštěvě u rodičů, sama ho nedělám), pečivo jím minimálně a to pouze žitný nebo celozrnný chleba, taky miluju ovoce a zeleninu, ale nedovedu si představit den bez vařeného jídla (např. luštěninové polívky, rýži, sójové maso apod.). Přítel si ale myslí, že se stravuju děsně nezdravě. Pořád mi to vyčítá a říká, že on bude žít zdravý do 100 let a až bude mně 60 tak mě bude všechno bolet. Včera se do mě zase pustil, nakonec jsem mu řekla, že z toho jeho řvaní mám takový nervy, že mě kvůli stresu odvezou v rakvi už v 50, takže nemusí mít strach, že bych si v 60 na něco stěžovala. Od té doby se spolu nebavíme. Chtěla bych se zeptat, co si o tom myslíte. Já třeba do jeho způsobů stravování vůbec nemluvím, chystám mu obědy do práce, dokonce ho obhajuju před jeho rodičema, když mu to vyčítají, ale on jakoby nedokázal pochopit, že to, co je vhodný pro něj, není vhodný pro každýho (teda pro mě). A svoje chování obhajuje tím, že má o mě starost a nechce, abych byla nemocná. (jsme spolu 5 let a je nám 30).