Zdravím, vemu to ve zkratce, jsem sním skoro rok, bydlí u mě asi půl roku a zamilovala jsem se do něj pro to jak byl soběstačný, uměl se o sebe postarat, bydlel sám, uměl vidělat pěkné peníze, pořád se smál a byl nezávislí, uměl mě rozesmát..po tom co se ke mě přestěhoval se z něj stal počítačoví maniak, už 4 měsíce nemá práci a od ledna ho vlastně živím, za tu dobu co byl doma, nic neudělal nevytáhl paty z domu já neměla čas na sebe a začla jsem utíkat z domava s holkama na kafe a na nakupy dom jsem začla chodit jen večer. Začali jsme řešit problém, ale to jsem ho musela doslova kopnout a začít mu říkat o rozchodu, on otočil o 180 začal paracovat doma a pomáhat , ale já už jsem uplně vyhasla už jsem jinde prostě..Uvědomil si chyby, a vše začal řešit, a já řekla že se budu snažit, ale on nedokáže pochopit, že to už nejde..a snaží se to otočit proti mě, že jsem ta špatná já..že mě a méme tátovi dluží dohromady 10 tisíc, nemá práci já ho živím...prý nemá kam jít, má mámu a babičku nemá snima dobré vztahy, ale určitě by ho tam nechali.. Normálně mě citově vydírá a nemužu ho dostat vlastně pryč po dobrém...Citím se jakokdyž mám kouli na noze, asi mi nezbívá nic než mu stanovit hranici poslat ho do háje a říct mu že má týden na to se odstěhovat, nebo jak by ste to řeišli v mé situci, když víte že on vás miluje, ale já už k němu necítím vubec nic? Děkuji mockrát