Vyčerpání a stres ze strachu o dosažení vzdělání a uplatnění se v životě

Reaguji na e.eviiik: co třeba zkusit stejnou fakultu ale jiný město? nepomohlo by změnit prostředí, třeb amají i jiný nároky atd,..v kolikáťáku jsi?

Jsem na tom stejně jak ty, vlastně ještě hůř Školu už jsem měla mít dodělanou, ale tím, jak mě to hrozně nebaví a vlastně už ani nezajímá, mi to nejde. Roky se stresuju, přemáhám a kolikrát si říkám, že jsem se na to měla hned v prváku vykašlat. To mi ale bylo líto kvůli rodině, která si hrozně přeje, abych vystudovala a prožívá to víc než já. Někdy si řeknu, že na to časem zapomenu a budu ráda, že jsem dostudovala, ale teď mám zas strašné období, kdy se mi nepovedla zkouška a jsem z toho už fakt vysílená (a to si myslím, že jsem jinak psychicky odolná).
Moje rada zní, jestli doděláváš prvák a rodiče by byli ochotní tě živit, vykašli se na to, udělej si třeba nějakou jazykovku a dej si přihlášku na něco jednoduššího, kde budeš mít víc toho klidu

Zajímavé, já mám ve svém okolí většinou středoškoláky, kteří vydělávají peníze, které většina VŠ neviděla ani z vlaku, kamarád se základkou má vlastní firmu, ti ostatní vydělávají taky dost slušně a nikoho z nich netrápí, že VŠ nemá.
Já ze školy odešla, mám jen střední a nikdy jsem neměla problém najít práci (a nestála jsem za pultem a nevidím na této práci nic špatného, naopak tyto lidi obdivuju, přestože jsou v očích některých jako ti podřadní.)
Pokud se na VŠ neudržíš, není to konec světa. Jenom je potřeba to přestat brát jako příšernou katastrofu, mohlo by ti to přitížit při hledání zaměstnání (když jsem přišla na první pohovor vyjukaná, vycítili to na mě a neozvali se už). Na druhém už jsem byla sebejistá, personální byl nadšený a hned říkal, že mě bere.
Takže hlavu vzhůru, pokusit se školu dokončit ale ne za cenu vlastního zdraví.

Reaguji na panda08: souhlas, taky bych doporučila přerušit nebo zkusit dálkový. já sama nad tím totiž uvažuju

Reaguji na Lucineni: Právě končím teprve prvák...myslím, že možná ty nároky mají jiný někde, že by to mohl byt malinko rozdil, ale u mě je to celkově o tom, že už se prostě vidím pryč ze školy :/ opravdu jedine co mě tam drží je strach

Reaguji na e.eviiik: tak pokud jsi v prváku tak bych asi odešla, ztratíš byť rok ale jen rok, nechci strašit ale co když se to nezlepší a budeš psychicky v háji tak že tě vyrazí třeba v pulce třetaku a těch let co ztratíš. nebo zkus dálkový to by nešlo?

Reaguji na Lucineni: Jj, dálkový, o tom uvažuju, šlo by to. Akorát, že pak už platím socialni, zdravotni a chvili potrvá, než práci najdu.....

Promiň, ale to tedy opravdu ne. Asi tedy záleží na pozici, ale obecně říct, že z práce je čistá hlava podle mne platí tak pro manuální práci, ale tam tě za pár týdnů začne ubíjet stereotyp.
Já jsem si VŠ dodělávala dálkově, když už jsem pár let pracovala. A musím říct, že dálkové studium není taková pohodička jak se prezentuje.

Nemluvím samozřejmě o lidech, co nutně VŠ potřebují. V mém okolí mám jen jednu učitelku, jinak jsou to různí majitelé firem, jedna dělá v E.ONu, další v bance atd..

To taky neříkám, ale pokud to nezvládá psychicky, že musí každej den do školy a do druhýho dne to a to udělat je to lepší volba než to vzdát uplně.

To je fakt, prý je teď nedostatek pracovníků šikovných "na ruce" - na rozdíl třeba od IT odborníků, těch je hooodně.

Reaguji na Monus: no ono do 26 studuješ zadarmo, pak už platíš nebo platíš nad rámec běžnýho studia jedný fakulty. Aspoň myslím, možná to je co fakulta tak jinak, ale třeba u nás celkově na škole můžeš rok rozvolnit zadarmo, další platíš. Takže podle mě, když by přešla jinam, třeba ji uznaj některý předměty, další si zapíše a třeba rok rozvolní tak by neměla platit.

Reaguji na Monus: S těma rokama, já už nějaký ztratila, není to první škola, předtím jsem dělala vošku, která mě extrémně nebavila a šla jsem tam proto, že mě nepřijali na vš, pak mě přijali, tak jsem šla na vš, ale už tehdy jsem věděla, že školy mám plný zuby. Takže u mě to celkově je ještě už omezený věkem, bude mi 22.

Reaguji na panda08: byla jsi rychlejší