Asi před půl rokem jsem si s někým začla. Nejdřív jsem neměla zájem, nebyl to vyloženě můj typ a tak dál, ale svým chováním a vším dohromady mě nakonec dostal, nakonec mě začal i šíleně přitahovat a asi 2 měsíce jsme spolu spávali. Mimo jiné chodili na kafe, večeře, do kina, na výlety... ze začátku třeba každý den, později míň. Časem to vypadalo, že se mu víc než jen líbím. I kamarádky, kterým jsem o tom řekla, to viděly podobně, naši někteří společní známí si mysleli, že spolu nakonec budeme, prý jsme vypadali jako pár. On mě vozil ze školy, já u něj i několikrát spala, dělal mi snídaně... Bylo to skvělý období a já se do něj šíleně zamilovala.
Časem jsme se ale vídali míň a míň, kontakt upadal. Pak se to všechno zvrátilo a začali jsme se vídat jen na kamarádské úrovni. Jsme moc dobří "kamarádi", rozumíme si, chodíme znovu po kavárnách a kinech. Ale už spolu nic nemáme. Prý kamarádi spolu přece nespí. S tím souhlasím a už bych se s ním nevyspala (né že bych nechtěla). Na druhou stranu když jsme například někde večer byli, nechoval se zrovna kamarádsky. Nic nezkoušel, to ne, ale například když spíte v jedné posteli, pod jednou peřinou, hlavou na jeho hrudníku a rukou kolem jeho pasu na jeho popud, tak... podobně se přece kamarádi nedělají nebo se pletu? A podobných situací bylo víc...
Problém je, že možná zamilovanost přešla ještě v něco víc. Nejhorší je, když mi vypráví o svých nových objevech, popřípadě když ho s některou z nich vidím. Říkám si, že to byla dřív já, která seděla na sedadle spolujezdce v jeho autě, já byla ta, kterou zval na večeře a které psal smsky na dobrou noc.
Nechápu ten zvrat, nechápu, proč jsme to nedotáhli trochu dál. Co si o tom myslíte? Říkala jsem si, jestli mu se mnou prostě bývalo jen hezky a nic víc, nebo se bál, že kdyby nám to nevyšlo, ztratil by i kamarádku, nebo se jen bavil nebo co? A jak se odmilovat? Na facebooku nebo tak ho nemám, ale když máme plno společných přátel a vídat se prostě budeme...
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Když se kamarád chová víc než kamarádsky
Poslat SZReaguji na xTery:
Taky bych to chtěla umět nechat být. Když se nějakou dobu nevidíme, nějak to neřeším, ale pak se zase sejdeme a je to v háji.
Myslím si, že ti řekl pravdu, to znamená, že tě má rád pouze jako kamarádku. Nic víc, nic míň. To, že se tebou leží v posteli a objímá vůbec nic neznamená.
Reaguji na Nicole.w: úplně to chápu, pro mě to taky není lehké, bydlíme kousek od sebe, takže se vidíme často i máme nějaké společné aktivity...ale já si to prostě racionálně zdůvodnila, že už se kvůli němu nebudu nikdy ponižovat a asnažit a vyvíjet jakoukoli iniciativu, když mě nechce, tak to tak má být, čeká mě někde lepší
už ho sama od sebe nekontaktuju, on mě tedy ano, čas od času, jednou mi přinese kytku, pak zase najednou nic, ale já už to beru, že je to jeho způsob, že už jiný nebude a už se snažím nepřipouštět si a neuvažovat co by bylo kdyby, jestli náhodou...máme hrdost ne?.))
taky je to horší tím, že do mě byl dříve zamilovaný, takže jsem si dlouho nechtěla připustit že už není...navíc má holku, a to mě taky utvrdilo v tom, že bychom se k sobě nehodili, když jsem ji trochu poznala)
Ahoj Nicole.w
Hmm, ... Promluvit si s ním fakt nemáš moc o čem. Jakmile se vytasíš s tím, že jsi zamilovaná, tak tě leda "setře" a stáhne se. Jen proto se držíš zpátky. Cítíš že jsi ho "nezískala". Když to ale v sobě tutláš, a mlčíš, cítíš se nenaplněná a to vytvoří leda deprimující pocit marnosti.
Máš na výběr ze dvou možností z nichž ani jedna tě neuspokojí. Aspoň ne v tuto chvíli.
Tenhle člověk ještě neobjevil sám sebe. S tebou si pouze testoval / testuje kdo vlastně je a co chce, což od něj není moc ohleduplné nejspíš si to ani naplno neuvědomuje. Ale můžeš si za to i sama. Dovolil si jen tolik kolik tys mu dovolila. Budoucnost v tom těžko vidět. A pokud, pak ne příliš světlou.
Řekl ti pravdu. Je nevhodné abyste spolu spali. Chodit spolu začnete těžko a pokud ano, nebude to stát za to. S tímhle člověkem tě čeká jenom trápení. Ten pravý se takto nechová. Dokud to nepřekonáš, což nebude lehké a chce to čas, těžko se budeš v jeho přítomnosti cítit úplně dobře. Že (si o něj) ubližuješ sama sobě asi sama i cítíš, ale zatím ti nic jiného nezbývá. Chce to čas. Bude zas dobře.
Spousta lidí by ti řekla "nech to plavat". Jenže ono to nejde. Nebuď na sebe naštvaná. Zamilovat se, to je to nejlepší a nejkrásnější co můžeš pro sebe udělat.
A hlavně se zbytečně nesnaž v sobě tutlat to krásné co cítíš. To nejde (násilím) vymazat. To co cítíš, je správné. Představ si že už to možná takhle zůstane celý tvůj následující život a pokus se s tou myšlenkou smířit. Zařiď se podle toho. Zkus tu nádhernou energii k něčemu využít. Musí to z tebe ven. Nauč se nový jazyk, něco vytvoř. Vlož do toho všechnu tu lásku, kterou k tomu člověku cítíš. Pracuj na sobě. Udělej něco na co budeš moci být hrdá. Nečekej od toho člověka, že "ti něco dá". V tuto chvíli ti může nejvíce pomoci sportování. Vyrovnává hladinu endorfinů v těle. Regeneruje mysl a harmonizuje změny emocí a nálad. Sport pomůže abyses z toho nezbláznila. Není nutné sportovat nijak extrémně, důležitá je spíše pravidelnost. Ta energie, která v tobě vyklíčila se potřebuje projevit. Je třeba to respektovat, ať není s tebou zle. Podobnou situaci někdy v životě řeší většina lidí.
Reaguji na Nicole.w:
Ahoj. Když jsem četla tvoje téma, jako bych to psala já. 
Taky mám jedno takový "kamarádství" za sebou a byla jsem z toho stejně vydeptaná a zmatená jako ty.
Bohužel pravda je asi ta, že první chyba byla si s ním vůbec někdy začít, druhá s ním spát, třetí nevyříkat si, jak na tom jste, a čtvrtá je pořád se s ním vídat... Prostě všechno špatně, podobně jako u tebe
