Psychologie vs. medicína

Ahoj, upřímně řečeno, kdybych si měla vybrat já, nešla bych ani na jedno z těchto oborů
Studium medicíny vypadá asi takto - učíš se každý den, někdy i po nocích, brzy ráno pak chodíš do nemocnice na pitvy a různé cvika, o prázdninách máš neplacenou praxi a náplní tvé práce je vynášet zvratky, exkrementy pacientů a koupat staré lidi. Vyjdeš ze školy a máš plat 16 tisíc čistého s tím, že makáš od nevidím do nevidím... medicína je poslání

Psychologie je sice zajímavá, ale taky je to takový obor, že už to studuje hodně lidí, takže nějakou lépe placenou práci seženeš těžko, pokud nebudeš ve svém oboru vynikat. Hodně psychologů taky trpí syndromem vyhoření ze své práce a většinou jak takoví lidé dokáží pomoci ostatním od psychických bolístek, sami sobě pomoct neumí.

Proto bych šla na tvém místě studovat farmacii nebo zubárnu, event. nějakou mikrobilologii apod.

to já jo, třeba na dramaterapii a podobných pseudooborech....je hrozné, kolik lidí v čr má naprosto bezcenné tituly.

imoen
Nechci nikoho děsit, ale úplně všechno se někdy naučit nedá

EarlGrey
(já vím ...)
ale stejně si myslím, a tak všeobecně jsem slyšela od známých mediků, že se snaží tomu fakt rozumět, protože nikdy nevíš, kdy to budeš potřebovat. že toho hned po zkoušce většinu zapomeneš, když jen ucho jsem známého kdysi zkoušela tři hodiny, a ještě jsme nebyli na konci, je mi taky jasné...

edit: spíš jsem tím chtěla říct, že na psychologii se můžeš učit stylem: ke každé otázce něco, k tomu něco řeknu, za tři to snad dám...což na medicíně moc nejde.

Já znám lidi, co se učí na zkoušku ve vlaku cestou do školy... na ekonomce v Ostravě

ta je tím proslulá

imoen
Jo jasně, ale i my máme zkoušky, který jsou s prominutím k ničemu ( chemie, fyzika...), kde se učím přesně tímto stylem, vědět něco a jít...aby to nevypadalo, že ty zkoušky jsou příšerný všechny.

Já vás holky právě strašně obdivuju za tu medicínu. Asi jeden z mála oborů, který má stále úroveň. Je škoda, že to tu nikdo neocení

EarlGrey
nebo takový ten předmět, kde se třeba učíte, kolik lidí průměrně ročne dostane tuberkulózu nevím, jestli se to učí všude, ale v olomouci ano, a dokonce se z toho i státnicuje.

To se státnicuje všude, to je myslím hygiena...Jako učíme se srajdy stejně jako všude, je zajímavý vědět, jak funguje retngen nebo sono, ale pacienta to moc zajímat nebude...

Blondy - nulté ročníky jsou všude kromě Prahy (Brno, Olmouc).

Pokud nerozumíš cizím výrazům, zkus googlit nebo si koupit nějaký šikovný slovníček.

Základ pro přijímačky konkrétně z psychologie je podle mě Atkinson: Psychologie

Lucie: No ano, tak věřím, že tyto obory, pod kterými si nedovedu nic moc konkrétního představit, jsou třeba o tomhle (tj učení jeden večer). Nabízí se ale otázka, co pak z těchto škol vlastně umíš a jak se uplatníš. Jinak já taky studuju dvě školy

Lisa: někteří spolužáci věří, že teď po škole budou dělat ředitele hotelu Jak říkám, osobně bych nikoho s tou školou v Jihlavě nepřijala. Uvažuji i o dopisu na akreditační komisi, protože tam vážně učí lidé s minimální kvalifikací, co mi opravdu nemají co předat. Víceméně jsem tam zůstala jen proto, abych na té druhé škole nemusela platit.

když jsem studovala, poznala jsem hodně mediků, a několik psychologů.

v olomouci.
studium bylo zcela nesrovnatelné (a to jsem slyšela názory, že v olomouci je medicína děsně lehká), medici byli ve škole pořád, a když ne ve škole, tak se učili, nebo byli na praxi, nebo tu praxi sháněli, zejména ve zkouškovém nikam nechodili, jen seděli a šprtali. psychologové chodili po hospodách a zoufali, že mají děsně těžkou zkoušku, na kterou se musí celý týden učit.

spíš bych si položila jinou otázku - co chceš dělat a k čemu tíhneš, a taky jak jsi stavěná a vybavená. jsou to dva naprosto odlišné obory. osobně jsem medicínu vždycky obdivovala, ale dělat bych ji nemohla. jednak ze zdravotních důvodů, a taky bych nedokázala denně sedět třeba deset hodin u učení. nemám na to prostě. a to rozhodně musíš, jinak pohoříš. ze zájmu se o medicínu hodně zajímám,ale tam to skončilo. měla bys být zvyklá na hodně cizích slov (latinských). a taky počítat s tím, že po škole můžeš dělat jen a jedině medicínu...nebo prodavačku. narozdíl třeba od právníků, kteří mají mnohem širší výběr. musí ti dobře jít chemie. v olomouci je to postrach prváku, zkouška z chemie. kdo se s ní potýkal už na gymplu, nejspíš taky pohoří. a taky fyzika. já bych se na zkoušku z biofyziky a biochemie nikdy nenaučila.

imoen
Dovolím si s tebou nesouhlasit ve dvou věcech, rozhodně nemusiš být zvyklá na latinská slova, zvykneš si velmi rychle až na škole a pak to uplatnění ze školy, troufám si tvrdit, že z medicíny je jedno z nejvíc uplatnění (můžeš pracovat jako pharmaceutický reprezentant, mikrobiologie, soudní lékařství, genetika, můžeš dělat výzkum, vědu, učit... a navíc samotná medicína má obrovský rozlet, tolik rozdílných oborů jiná škola nenabízí). Pro mě to byla jeden z důvodů, proč jsem si medinu nakonec vybrala...

EarlGrey
myslela jsem celkový obor...pokud chceš využít, co ses ve škole učila, vždycky budeš v medicíně. právník nemusí být jen soudce nebo advokát, ale aby školu uplatnil, může třeba učit (i když to lékař taky), podnikat, dělat poradce, dělat úředníka na ministerstvu, a všude se mu hodí, co se naučil. nebo se můžeš vyhnout paragrafům úplně, a přesto ti tvé vzdělání otevírá dveře (řeknu blbý příklad, třeba diplomacie). kdežto když jsi MUDr., a chtěla bys jít dělat diplomata, nadšení z toho nebudou, a kdyby chtěla podnikat (i kdybys třeba prodávala mikroskopy nebo CT) tak vlastně zahodíš vzdělání....tak nějak jsem to myslela....