Věříte v reinkarnaci (převtělení)?

Reaguji na Polyxena: Zajimavy vers, zvlast kdyz je napsany samostatne a tudiz vytrzeny z kontextu. V mem prekladu je misto slovicka zla pouzito slovo pohroma,což už trošku měni význam. Buh v te pasazi popisuje sebe, svou velikost a silu. Upřimně nevím jak to vysvětlit a jsem si jista, ze takovych versu v Bibli najdes vice. To ale neznamena ze Buh je zlo, ze je jeho tvurcem. Pokud znas Bibli tak vis ze za zlem stoji jeden Bozi andel, ktery chtel byt vyssi nez Buh a proto ho Buh vyhnal z nebe

Nevím proč bych to měla zkoušet.

Evo, chápej, že ty máš nějakou víru a ostatní to berou jinak. Tak jako my chápeme tvoji. Jen by mě zajímalo, co je na reinkarnaci zlého. Jako v čem je tam to zlo? To nevím jak myslíš.

V mem prekladu je misto slovicka zla pouzito slovo pohroma,což už trošku měni význam

V Bibli je mnoho textů, které by se daly považovat za důkazy reinkarnace. Ale mnohdy církevní překlady nemají touhu být nestrannými – chtějí tam vidět soulad se svým učením. Ale to už je jiné téma.

Chápu tvou víru ale myslím, že tvá nejistota trochu pramení z neinformovanosti. Lidé tu píši o regresích, já ti také mohu potvrdit mnoho vyléčených lidí touto cestou, a je to hlavně pomoc pro mnohdy nešťastné lidi.

Samozřejmě. Bůh tímto výrokem říká, že se nedistancuje od ničeho, co stvořil, ale neříká, že se s tím ztotožňuje.
Stejně tak jako rodič, který zplodí dítě. Miluje ho, vychovává, a pokud to dítě v budoucnu udělá něco zlého, není to volba rodiče, ale toho dítěte, nicméně - podílí se na zlu, protože ho zplodil.
A jako Bůh za to velice draze zaplatil...

když se to nehodí svede se to na vytržení z kontextu, jindy se naopak trvé na přesném znění jedné věty bez hlubší podstaty, která se bere jako dogma

no to jsou právě ty náboženské úpravy, které mnohdy mění původní text - význam z Bible, aby zmírnily z dnešního pohlededu "nepohodlné" pasáže. Také je jasné, že když se překládalo z heberejštiny a řečtiny neví vždy 100% možné vystihnout jemné nuance daného jazyky

No právě, že celkem znám tudíž je mi známo, že text v tomto vyznamu tam nikde není Ve Zjevení plné obrazů alegorií se sice píše o svržení ďábla, satana, ale důvod tam uveden není

Takové přirovnání ale silně pokulhává u všemohoucí a vševědoucí bytosti... spíše působí komicky pokud není zrovna sadomasochistická.

Napadá mě přirovnání jiné - jakoby programátor vytvořil program, pak všechny možné volby v něm žijící postavičky jsou programátorem vytvořené, tudíž je za ně plně odpovědný a jsou i jeho volbou.

Ale co jsme tak trošku odbočili, zkusit přijít na to na základě čeho jsou vlastně události hodnoceny jako dobré a jiné jako zlé

Holky, já nevím, možná na tom něco je. Přece jen se tímto zabívá spousta lidí.... napíšu vám svůj poznatek - vždycky když se narodí miminko, tak vzápětí - zhruba do 14 dnů někdo zemře - nemusí to být z rodiny - ale z blízkého okolí. To je to co už řadu let sleduji a pozoruji. Zajímavé - jako by někdo vždycky předával štafetu - teď jsem tu já a někdo jiný musí odejít. Máte to taky tak u vás v okolí, všimli jste si toho?

Reaguji na leoneta:
To máme i my v rodině. Na jednu stranu je to hodně zajímavé, na druhou stranu by někdo mohl říct, že je to přirozené. Ale zvláštní to je

Reaguji na leoneta: Život je přirozený koloběh zrození a smrti, tak je logické že to tak vnímáš. Jinak řečeno pořád se někdo v okolí narodí a jiný zase zemře..

Ale ty jsi to opravdu vytrhla z kontextu.
http://www.magazinzdravi.cz/tvori-hospodin-zlo

Reaguji na True:

pěkně zdůvodněné Profesor Heller byl ve svém oboru jistě kapacita,ale prřesto některé věty jsou úsměvné např.... Dal mu svobodu rozhodnout se pro dobro, nebo pro zlo. Člověk se rozhodl a rozhoduje pro zlo a všecko jím zaplavuje....jednak je mnoho situací, kda jedna a tatáž situace je vnímáná rozdílně-jeden člověk ji vidí jako dobrou jiný jako zlou, pak biblicky můžeš hloubat proč byl v Edenu umístěn zrovna strom poznání dobrého a zlého, za jehož ochutnání byli Adam s Evou vyhnáni

Obecně, je to věc výkladu stačí se na to podívat z jiného kontextu

http://www.biblebasicsonline.com/czech/06/0601.htm l

Reaguji na Polyxena:
V mnohém s tebou souhlasím, protože pohledy a poznání se během života mění.
Konec konců - to je právě to krásné.
Nesouhlasím s názorem, že se člověk vždy rozhoduje pro zlo...to už by jsme tu totiž rozhodně nebyli.
Nicméně, abychom se vrátili k tématu reinkarnace - biblický pohled je vcelku jasný.

"A jako je lidem uloženo jednou zemřít, a potom bude soud, tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých..." Židům 9:27-28

Reaguji na True: Nesouhlasím s názorem, že se člověk vždy rozhoduje pro zlo...to už by jsme tu totiž rozhodně nebyli

Tak slovíčko vždy tam není a jinak je to pouze citace z textu prof. Hellera, který jsi mi poslala ne můj názor

Reaguji na True: Nicméně, abychom se vrátili k tématu reinkarnace - biblický pohled je vcelku jasný...

Nemohu souhlasit, v Bibli jde pěkně vidět postupný vývoj představ o posmrtném životě u Židů. Třeba ve starých knihách SZ např. Amos, jde patrné, že tehdy Židé nevěřili na posmrtný život- vzkříšení, následně se objevuje vize chmurné stínové existence -šéolu podobné Hádově říši u starých Řeků, kam sestupují mrtví. Nauka o vzkříšení na konci věku byla podpořena hlavně absorcí prvků perského náboženství - zoroastrismus během zajetí Židů v Babylóně. Pro toto nábožeství je i typický onen dualismus dobro a zla, který ti je tak blízký

No a co se týká reinkarnace a Bible najdeme několik zajímavých pasáži, které kze tak vykládat

např. dle překladu z řečtiny
List Jakubův 3,5-6

Hle, jak malý oheň veliký les zapálí! I jazyk je oheň, svět bezpráví; jazyk je v našich údech tím, co špiní celé tělo, rozpaluje kolo zrození a je rozpalován Gehennou.

Kolo zrození je dobře známo u buddhistů coby věčný koloběh reinkarnace

nebo

List Jakubův 4,14 (KMS)

Co je váš život? Vždyť jste pára, která se na chvilku ukazuje a potom mizí.

naznačuje určitou cykličnost života jedince

či v Janově evangeliu

Janovo evangelium 9,1-3 (KMS)

Cestou uviděl člověka slepého od narození. Jeho učedníci se ho zeptali: "Rabbi, kdo zhřešil, že se narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?"
Ježíš odpověděl: "Nezhřešil ani on ani jeho rodiče, ale mají se na něm zjevit skutky Boží."

Je jasné, že otázka učedníků by bez víry v reinkarnaci nebo preexistenci postrádala logiku. Jak jinak by se mohl člověk prohřešit už před svým narozením?

Také samotného Ježíše pokládali za proroka

Jinak jak cituješ Židům 9:27-28 z nepřesného přkladu

přesnější překlad nabízí Nová Smlouva KMS:

Židům 9,27-28 (KMS):

A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud, tak i Kristus, když byl jednou obětován, aby vynesl hříchy mnohých, podruhé se bez hříchu ukáže těm, kteří ho očekávají k záchraně.

Doplněním slovíčka "jen" posunuli překladatelé z Ekumenické komise význam originální předlohy tak, aby byla v souladu s jejich přesvědčením.

Reaguji na Polyxena: V regresi ses dozvěděla, že jsi byla Polyxena z Pernštejna? To mě teda zajímá. Neumím si představit, že bych najednou k někomu, koho do té doby neznám ani z učebnice, získala citový vztah. Vlastně to je strašně absurdní, koukat se třeba na svůj obraz a říkat si "tohle jsem já, reinkarnovala jsem se do dnešní podoby." Jak jsi vlastně získala jistotu, že jsi to opravdu byla ty a není to jen zvláštní přelud mozku, který ti v nějakém jiném stavu ukázal, cos chtěla vidět? (I když to vyzní jako rýpání, nemyslím to tak. Vážně mě to zajímá.)

já nevěřím.

Já věřím že je to docela dobře možné. Celá východní filosofie a veškeré duchovní nauky s ní spojené se zakládají na reinkarnaci. A může se podle oněch nauk člověk převtělit nejen mezi lidi či zvířata. Zajímavá je v tom kontextu Taoistická duchovní alchymie. Z čínštiny přeložil Richard Willhelm.
http://jlswbs.files.wordpress.com/2008/05/tazlakve .pdf
Podle východních nauk se člověk může, když získá meditačními technikami potřebné schopnosti zrodit i mezi bohy
Předmluva k "Tajemství zlatého květu" podaná sice trochu materialisticky ale myslím že výstižná.
"— na rozdíl od evropských „jogínů“, pro něž jsou tyto orientální cviky pouhým sportem —
dospívali téměř vždy ke kýženému centrálnímu zážitku, takže lze říci, že tu jde o dokonale
osvědčenou metodu, jak čínská mentalita (která je, jak správně ukazuje C. G. Jung, až do
nejnovější doby v některých základních směrech podstatně odlišná od mentality evropské)
dosahuje určitých duchovních prožitků. Nejen že se člověk vymaní z pout vnějšího zmateného
světa, ale různé sekty si kladou i mnohé jiné cíle a usilují o ně. Nejvyšším stupněm je úsilí
dospět tímto vysvobozením buď buddhistické nirvány anebo, jako např. podle spisu, kterým
se zabýváme, spojením duchovního principu v člověku s přidruženými psychickými silami
získat možnost žít dále po smrti ne pouze jako vágní pokleslá stínová bytost, nýbrž jako
vědomý duch. Mimo to a často spolu s tím působí směry, které se snaží takovouto meditací
ovlivnit jisté vegetativně animální životní procesy (po evropsku bychom tu mohli mluvit o
funkci endokrinních žláz) posílením, omlazením a normalizováním životních pochodů, čímž
se překoná i smrt, takže se připojí k procesu života jako jeho harmonické zakončení:
Duchovní princip (schopný dále samostatně žít jako duchovní tělo vytvořené vlastními silami)
opustí pozemské tělo, a to pak zbude jako vyschlá slupka, asi jako kukla po vylíhlé cikádě. V
nižších úrovních těchto sekt chtějí lidé takovýmto způsobem nabýt čarodějné moci,........"

atd