Strach z vysoké

Já jsem podobný strach měla a nakonec úplně zbytečně. Kamarády jsem si našla (nebo spíš oni našli mě ) hned po pár prvních přednáškách a ve městě jsem se taky naučila vyznat, především trasy, které běžně potřebuji absolvovat. A nakonec jsem si užívala toho, že jsem v novém městě a můžu začít jakoby na novo.

Do kterého města se chystáš?

Ahoj, já letos po 2 letech na VŠ v Liberci, kde i bydlím, jdu studovat do Pardubic kvůli lepšímu oboru. A taky nejsem z toho dvakrát nejveselejší. Jsem též klidný člověk, ne tak velký extrovert. Dost mě zajímá jaký to bude na kolejích a tak. A hlavně, že nebudu s rodiči. To bude má velká životní změna. Ale stejně to jednou k tomu dojde. Ale naštěstí budu jezdit v pátek na víkendy domů. Jsem dost zvědavá. Jen je mi líto, že není stejný obor zde v Liberci.

Neboj se, kamarády si najdeš...já se třeba na zápisu seznámila s lidma, se kterýma se ve finále zas tak moc nebavím, to samé měla kámoška po seznamováku (ty lidi pak už ani nepotkala). Stačí si k někomu sednout, zeptat se ho třeba jak se dělá tohle a tohle, nebo cože to ten přednášející říkal nebo jestli neví kde něco je, nejde stejným směrem ze školy atd. a je to Se ztrácením se ti asi neporadím s tím mám problémy doteď

Já na tom byla před 5 lety ještě hůř, 14 dní předem jsem měla hysteráky, že tam nikoho neznám atd. a první dva týdny vysoké jsem měla z nervů řádnou hnačku. Ale bylo to úplně zbytečné. Samozřejmě je to stres, nové město, nové lidi, nový systém, člověk tápe a v ničem se nevyzná. Ale takhle je na tom většina tvých budoucích spolužáků!

Jdu do HK. Není tady třeba nááhodou někdo, kdo tam jde jako prvák taky?
Nejvíc se bojím asi toho, že jsem vždycky byla jen tady u nás, na školu jsem taky chodila jen tady, takže čím víc se blíží odjezd, tím víc se bojím i obyčejného cestování autobusem Vždy, když jsem měla problém, mohla jsem se obrátit na rodinu a bylo to. Snažím se uklidňovat tím, že je to přece výzva a aspoň se osamostatním, ale moc to nepomáhá, bohužel

Ahoj, vůbec se neboj, za čas tam budeš jako doma.. Já sice bydlím i studuju pořád v tom samém městě, ale co jsem si všimla u spolužáků, tak ti, co bydlí na koleji tvoří tu partu a mají třeba víc známých než my, co jsme odsud.. Hodně štěstí..

jsem na tom stejně, už za pět dní mě to čeká..
já teda nikdy nebyla žádnej introvert, spíš naopak, ale teď jsem docela dlouho neměla šanci to otestovat, tak jestli jsem z toho nevyrostla
šla jsem na tu školu, z části i proto abych vypadla z domova a osamostatnila se (mohla jsem jít i blízko bydliště) a teď už začínam mít nervy a řikam si proč sem to dělala sakra? já nechci od maminky
a jsem z malýho města, a s některejma lidma jsem chodila do stejný třídy 16 let, od školky až na střední a 19. nastupuju na kolej mezi 500 novejch lidí s tim, že tolik jich nebylo ani u nás na střední celkem no super, ale tak já doufam že když každej si tam našel kamarády, tak já nemůžu bejt taková výjimka přeci?

holky jsem na tom uplně stejně. Za dva týdny nastupuju na vš do Prahy a nikoho tam neznám, ani ve škole ani v Praze

a ještě bych dodala, že si rozhodně nemusíš dělat nic z toho, že si nebyla na seznamováku ani na zápisu.. my ani seznamovák neměli, protože máme kruhy a tam se asi očekává že se hned seznámíme (kromě toho že se očekává že se seznámíme na koleji, teda většina z nás) a zápis? já tam byla a nepromluvila jsem tam s nikým ani slovo a už jsem zapomněla jak ty lidi vypadali

Reaguji na Vendys123:
Normálně jako bych to psala já! Do jakýho města jdeš ty?
Nastupuju už taky za 5 dní, je mi z toho divně, blbě, prostě šíleně, hrůza!

Můžeš zkusit se podívat na Facebook a najít si, jestli někdo nezaložil skupinu vašeho oboru pro rok, kdy nastupuješ. Takhle jsem se taky seznámila, hodně jsme si tam povídali, a když jsme se viděli poprvé, tak už to byla pohoda, no stress

Hradec je nejlepší
Neboj zas tak velké město to není
Budeš na koleji?

Ahoj holky řešila sem to samé před dvouma rokama, měla sem hrozný strach a přemýšlela jsem, že snad na tu školu ani nepudu. Dostala sem se na vysokou, která je skoro 300km od města, kde bydlím. Zezačátku sem se těšila, jak se osamostatním, budu od rodičů, najdu si nové kamarády a tak, ale jak se to blížilo, tak sem viděla jen to negativní. Ale po první týdnu na škole se mé obavy rozplynuly, na kolejích sem měla super spolubydlící, na přednáškách se seznámila a to jsme předtím žádný seznamovák neměli. Nemějte strach, ty lidi si vás tam najdou sami, každej, kdo je ve škole porpvý je nervozní stejně jako vy Já teď jdu do třeťáku a spíš mě přepadá taková nostalgie, že už třeba za rok se na tu školu nevrátím a ty lidi už neuvidím. Taky mi to dalo hodně, že si víc vážím rodičů a toho, že se můžu vrátit domů, jsem samostatnější a vím, že už zvládnu všechno Věřte mi, že se pak budete ještě těšit až do školy pojedete, jo a party na vysoké jsou to nejlepší. máte se na co těšit. Tak hodně štěstí !

Reaguji na rosien:
já jdu do Jindřichova Hradce a navíc se ještě bojim, že sem si tu školu vybrala špatně a budou mi to všichni vyčítat, druhá moje volba byla Olomouc a pak až pár škol v Praze a všichni z rodiny i kamarádi si samozřejmě přáli abych šla do Prahy, pak moožná do tý Olomouce a ten Hradec mě přemlouvali že to ani náhodou