Vyprávím si sama pro sebe

přesně mi mluvíš z duše! Taky se vždycky tvářím..no je to sranda, takže myslím, že buď jsme všichni blázni nebo je to normální

Mně to normální nepřijde...moje máti si tak povídá třeba v kuchyni a já ji slyším v obýváku a je to dost takovy trapny

Tak to mě dostalo

A jste schopne to te dotyčne osobě pak řict žive? Hodně lidi mluvi na lidi co si jen představuje, protože nemají odvahu to řict do oči.

No přesně

To jsem ráda

Vždycky nahlas, já nevím, nějak ten svůj hlas víc vnímám, když je to nahlas. Zkus to taky

Ještě mě napadlo, chodila jsem na takový kurz, a tam nám profesor říkal, že když si povídáme pro sebe, tak tím vlastně rozvíjíme svou osobnost. A že se za to nemáme stydět ptž to dělá většina z nás, jen si to neuvědomujeme

Tak to mě pobavilo

Možná jsme prostě všichni blázni. No nebyl by ten svět krásnej?

Mě to kolikrát pomohlo, že jsem si to takhle přestavovala a pak jsem jakoby měla tu řeč připravenou a možná to dopadlo líp, než kdybych to vymýšlela až na místě

No prosím, tak to už musím mít rozvinutou osobnost na maximum

A to já dělám. Představuji si, jak by ta osoba asi odpověděla..

Pokouším se o to, ale ne vždy to jde přesně, jak si to naplánuju, protože ta dotyčná osoba odpoví jinak, než jsem si představovala.

Mně sem tam taky. Protože jak jsem si představovala, jak dotyčná osoba bude reagovat, tak už jsem měla dáááávno připravenou odpověď. A vím, že na místě bych ji nevymyslela. Štěstí přeje připraveným!

To já dělám spíš když jsem naštvaná a pak té osobě nadávám - vždycky ji tak uzemním, ale je mi jasný že naživo by to bylo asi jiné, protože by odpověděla jinak.

Reaguji na Paní Ká: To já musím být asi taky rozvinutá do álelujá!

Ahoj, já to dělám také, je to fajn Skoro pořád, v duchu

To já teda taky!

Já už jsem si nacvičila tolik dialogů, že by na to mohl být celovečerní film.

Takže ona je to vlastně výhoda, tohle povídání, no ne

Jojo, taky a je mi pak dobře, že jsem ze sebe ty slova dostala aspoň tak.