Ahoj, už dlouho přemýšlím, jestli je tohle normální. U mě není jen takové to běžné povídání si, co v jiné diskuzi popisujete. Já si většinou u povídání představuji někoho, komu to něco říkám. Buď je to někdo z mých známých nebo to není nikdo konkrétní. Třeba i něco vyprávím, nějaký zážitek nebo tak a to už mi moc normální nepřijde. Nejsou to jen nějaké kecy jako např. sakra, co to je, kde jsou ty klíče atp. Říkám třeba: Jenže víte co, já myslím...a teď si představuji třeba několik lidí, kterým to říkám. A mluvím si tak doma třeba několik minut několikrát denně. Někdy to dělám i na ulici, že jdu a u toho si povídám. Je na tom někdo podobně?
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Vyprávím si sama pro sebe
Nejčtenější deníčky
Poslat SZ
Cituji Janetka: vzpomíná nahlas co bylo před týdnem ve čtrvtek, před měsícem ve čtvrtek. Co bylo v pondělí tenhle týden, co bylo v pondělí před dvěma měsíci a tak pokračuje. Když ho tak poslouchám tak se musím kolikrát smát. A když si nemůže vzpomenout tak je nervozní dokud na to nepřijde.
Ty jo, tohle už jě nějakej vyšší level zvláštnosti, ne? 
já si nepamatuju, co bylo předevčírem, natož v pondělí před pěti týdny 
Cituji Adka: Když mě naštve kocour a nemluvíme spolu, tak mu posílám vzkazy po psovi. "Charlie, běž říct Momíkovi, že tady má večeři..."
hihi, to je dobrý A vyřídí to pejsek?
Galerie obrázkůCituji amelie1111: A vyřídí to pejsek?
Nebylo třeba, on to ten pacholek zaslechl sám. Na papání, dobrotu, večeři, granulky, masíčko... je naučený a peláší k misce.
Cituji Adka: Když mě naštve kocour a nemluvíme spolu, tak mu posílám vzkazy po psovi
úžasné
Já si v duchu taky povídám se spoustou lidí nebo si představuju různé situace, ale vykládat si to sama pro sebe nahlas, tak to fakt ne - nedejbože aby mě u toho někdo přistihnul.
Ale dost často potkávám lidi, kteří si povídají sami pro sebe i na ulici a to mi teda přijdě dost děsivý
Někdy si vykládám v duchu, a někdy když jsem sama doma tak klidně i nahlas svěřuju se "sama sobě" a rozebírám a komentuju různý situace...jako je to asi ulítlý, ale docela mi to pomáhá
Cituji Maui: Ty jo, tohle už jě nějakej vyšší level zvláštnosti, ne? já si nepamatuju, co bylo předevčírem, natož v pondělí před pěti týdny
no to já právě taky ne. Někdy ho i ráda poslouchám a vzpomínám co vůbec bylo a co se událo..
Cituji Lady.I: dost často potkávám lidi, kteří si povídají sami pro sebe i na ulici a to mi teda přijdě dost děsivý
Jo to já taky a vždycky hledim jak puk
Super diskuze, jsem se pobavila Akorát nemám čím přispět, protože já si pro sebe mluvím fakt jen v duchu. No a teď si připadám divně já a přemýšlím, proč si sakra taky nepovídám nahlas, jestli nejsem divná nakonec já
Reaguji na Pollinko:
Není nic jednoduššího, než to vyzkoušet třeba se za chvíli přidáš k nám do klubu samomluvek
Občas si povídám sama se sebou, ale většinou se zvířaty a mám dost na výběr, takže jak už tu někdo psal, když mě naštve jeden pes, mluvím s druhým, když něco zničí společnýma silama, mám v záloze kočku a želvu...
Když přijdu domů tak to většinou začíná "ahoj bobuško, tak jak ses měla, ty moje p.rdelko? Co budeme dneska dělat? Tak bychom mohly utřít prach, co ty na to tibíku...tak ty myslíš, že bych měla raději relaxovat? No, tak jo teda, když to říkáš...Já vám povim, to byl zase den....atd. atd., až do doby, než přijde přítel . Občas si taky říkám, že jsem zralá na psychiatra .
Taky si sama vykládám, ale jen v duchu (málokdy to řeknu nahlas, ale i to se někdy stane) a představuji si různé situace, které by se mohly stát nebo které chci aby se staly .. a vůbec mě nenapadlo, že to tak má hodně lidí, myslela jsem, že jsem padla na hlavu .. nebo třebas když slyším nějakou písničku tak si představuju, že ji zpívám já 
Cituji xtiina: slyším nějakou písničku tak si představuju, že ji zpívám já
to mám taky! - náhodou super, že nás je tolik
Cituji xtiina: vůbec mě nenapadlo, že to tak má hodně lidí, myslela jsem, že jsem padla na hlavu
Přesně tak! Upřímně jsem docela překvapená...
Taky si povídám v dialozích s různými osobami... třeba i o vymyšlených situacích. Někdy si rovnou rozvinu celý příběh a mám to dokonce na pokračování Ale dělám to teda jenom v duchu, nahlas už bych si připadala opravdu trapně... a navíc mam v duchu hezčí hlas 
Bóže, takhle napsaný to vypadá hrozně... vážně nejsme blázni?
