Strach ze tmy

Jé, to je tak hezký

Já to měla taky, a pořád trošku mám. Nejradši bych taky spala s rozsvícenou lampičkou. Většinou i spím uplně přikrytá, že mi kouká jen nos

Taky to tak trochu mám a nevím, jak se toho zbavit. Usnu pouze při zapnuté televizi (nebo pokud vedle mne leží přítel) a problém je, že ne všude kde mám spát je televize. Je to pak hrozné, ta úzkost a bušení srdce a ty děsné myšlenky!

Je to vážně super, můj pejsek často štěká a vrčí ze spaní, skvělý pocit to mám pak děsnej strach

Doufám, že to vezmete tak, že alespoň nějaká rada

http://karolinaloskotova.blog.cz/1207/bojim-se-ve- svem-pokoji
http://karolinaloskotova.blog.cz/0902/nebojte-se-n iceho

na internetu je toho plno

Viz příspěvek výše

Taky se bojím tmy, ale já vím, že to mám z hororů, které pravidelně sleduji a mám pak v noci moc bujnou fantazii. Ale i tak, když v noci mě začnou děsit tyhle myšlenky, snažím se je zahnat něčím pěkným, začnu třeba přemýšlet, co si koupím pěkného nebo na pohádku co jsem viděla nebo na nějakou komedii, prostě dělat vše proto, abych neměla strach. Taky jsou dny, kdy už večer cítím úzkost a spím v obýváku, kde na mě nemůžou "bubáci". Myslím si, že ten strach z něčeho musí pramenit, že to není jen tak. Mimochodem, taky musím být přikrytá až pod nos, jakmile bych měla venku ruku nebo nohu, určitě mi za ní někdo chytne. A holky buďte v pohodě, mně je 30 let

Já se začala bát tmy až v baráku kde jsem bydlela s našima asi od 15ti, je mi přes 30 a i teď v něm mám špatný pocit. Asi nějaké špatné zóny. Ve svojem bytě se nebojím ani potmě, u přítele v domě jsem párkrát byla sama přes noc a nevystrčila jsem nos z pod peřiny, málem jsem se počurala ale čekala jsem na rozednění. Obecně se bojím akorát sama v domech, v bytech je to lepší - spousta divných zvuků se dá svést na sousedy, líp mi je když je to někde ve městě kde jezdí auta a je kravál na ulici celou noc, to spím jak mimino. V domě na vesnici nebo tam kde je přes noc ticho jako v hrobě, ještě když jsem sama... a svítím celou noc a mám strach vystrčit nohu z peřiny Jediné co mi pomáhá když přetopím, fakt je mi nějak míň úzko když je teplo až horko, než když je chlad, to v kombinaci se samotou a tmou působí nějak děsivěji.

Reaguji na Sessi: Taky máš moc bujnou fantazii. Přestaň okamžitě koukat na cokoli jen trochu strašidelného. Před spaním si čti romantickou knížku nebo usínej u komedie, mně to pomáhá. A když nejsem sama doma a jdu v noci na záchod, tak si ani nerozsvítím a zkouším tak svojí odvahu a když se mi nikdy nic v té tmě nestane, tak vím, že se mi nestane nic ani když budu doma sama. Já jsem sama doma 4 noci v týdnu a musela jsem si na to zvyknout. Ono čím víc budeš sama, tím to bude lepší, holt nejsi zvyklá být sama.

Když jsem sama doma přes noc, tak mi psychicky pomůže zamknout na 2 západy, klíč nechat v zámku a v celém bytě pozavírat okna. Cítím se tak bezpečně a navíc to zabrání i zvukům z venku například když v noci hodně fouká. Jinak po večerech, když se hodně pohybuju po bytě, tak taky musím mít v několika pokojích rozsvíceno A na spaní se zavřu v pokoji, nemohla bych spát s otevřenými dveřmi, chyběla by mi taková ta "bariéra"

By mě zajímalo čeho se bojíte ve tmě? To vám v hlavě kolujou představy kterých se bojíte?
Já se tmy nebojím,ale za to se bojím zvůků který ze tmy vycházejí.
Jeden čas, to u mě spustil jeden horor, že jsem cca měsíc nemohla usnout,protože sem furt něco slyšela. Čím víc se člověk zaposlouchává do tmy, tím víc toho slyší.
V mém případě sem musela začít spát se špuntama v uších nebo sněkým.
Tak hodně zdaru at se těch představ nebo čeho se se bojíte, zbavíte

Ale ještě se podělím co mě posledne vyděsilo.
Doma sem dycky slýchávala občas zvuk,jak když někdo zmáčkne pet lahev, dycky jako když ju zmačkate,necháte ležet a ona se začne "tvarovat,nafoukne se v některým záhybu" a udělá to ten zvuk. Toho sem se bála nejvíc. Pak to časem přestalo a já se odstěhovala k přítelovi.
A včera sem ten zvuk najednou slyšela zas. Myslela sem se, že se ze.se.ru.

Nedívej se na žádné horory, vražedné kriminálky apod.. Večer se třeba mrkni na nějaký tvůj oblíbený seriál/ film.Jestli tě to baví, přečti si v posteli hezkou knihu s rozsvícenou lampičkou a jak půjdeš spát, zhasni lampičku a mysli jen na to, co bylo ve filmu, nebo v knize a co bude dál. Přemýšlej nad tím, co všechno bys potřebovala stihnout další den, nebo co se právě v aktuálním dni hezkého stalo. Když budeš přemýšlet jen o takových hezkých věcech, zapomeneš na to, že je vlastně tma

To je zlaté

Reaguji na Catastrophe:

No, to by mě trefilo
Mám taky příběh. Docela nedávno mě přítel v noci probudil, seděl, upřeně koukal do zdi před postelí a několikrát řekl "co to ku.va je?!" V tu chvíli se mi zastavil tep, kouknu na zeď a tam samozřejmě nic. Ráno jsem mu to říkala a on vůbec o ničem nevěděl. Tak snad ani nic neviděl

Reaguji na Anaela: Právěže já se moc na filmy se strašidelným podkladem nedívám, sledovala jsem tak max. Věřte nevěřte a to hodně dávno. Když jsem sama, pouštím si seriály právě typu Přátelé apod

Reaguji na Sessi: A doporučuji si koupit i díly Četníka - Louis De Funes. Možná už znáš, je to poměrně známý film, já se na to často dívám večer s mamkou (např. o víkendu), i když se nebojím, vždy se u toho chlamem a hned se lépe usíná