Smazat

Ztráta smyslu života - jak z toho ven?

Holky, nevím jak to napsat. Ale stalo se mi hrozně moc událostí během krátké doby - 1 roku.
- Rozešla jsem se s přítelem, s kterým jsem chodila 5 let, byli jsme zasnoubený, on byl alkoholik a navíc jsem měla podezření, že mě podvádí, tak jsem odešla. Po rozchodu jsem se dozvěděla, že to byla pravda a dělal to asi rok měsíc po rozchodu si svou milenku nastěhoval do bytu. Takže pro mě úplná podpásovka.
- Stěhovala jsem se do garsonky do Prahy úplně sama
- Mamka prožívala špatné období, měla deprese, menopauzu...snažila jsem se jí být oporou.
- Umřel nám děda...
- Nový vztah - s kamarádem, kterého znám několik let. Pak jsme se kvůli financím odstěhovali do společného bytu. Z garsonky mi nevrátili kauci 10.000,- Kč majitelka si vymyslela spoustu věcí, aby mi je nemusela dát...
- Problémy v práci...

No a když už jsem myslela, že je vše v pořádku, přítel se ke mě začal chovat hrozně. Jezdí pořád a pořád za maminkou. Už jsem o tom zakládala i diskuzi. Nadává mi...je sprostý, nedovolí mi pejska, kterého chci už několik let. A já jsem na dně. Mám depresi, hroznou. V životě jsem nezažila takové myšlenky co se mi honí hlavou a je mi zle. Nejhorší je, že nemám sílu se zase stěhovat, zase něco měnit...a nemám sílu už vůbec na nic. Nic mě nebaví... je mi neskutečně... ale nechci s takovým chlapem být... ponižuje mě. Nejraději bych ležela v posteli a nehla se... nevím jak dál...

Měli jste také někdy někdo takové stavy a jak jste se z toho dostali?




 
arrow
profile_image
LittleCharm mojeid
od 6. 9. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Okamžitě vyhledej pomoc psychologa, těch "spouštěčů" jsi za poslední rok zažila fakt dost...

Reaguji na LittleCharm:
No, už jsem o tom přemýšlela...asi to bude opravdu nutné... a neznáte někdo nějakého dobrého v Praze? A platí se?

arrow
profile_image
DiOOne
od 8. 1. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

..taky bych vyhledala odbornou pomoc, není to nic špatného, od toho tu doktoři jsou, tak proč toho nevyužít? Není to nic, za co by se člověk musel stydět Já ti můžu poradit, seber síly a odstěhuj se ten vztah nemá smysl a čím dřív odejdeš, tím líp pro tebe, ale pokud zažíváš takový stavy, co popisuješ myslím, že rady typu: sportuj, věnuj se sobě, napust si vanu, přečti si knížku, zajdi s kamarádkami na kávu, rozmazluj se asi nepomůžou. Radila bych se s odborníkem.. Přeju ať je líp

Nejhorší je, že si příjdu jak blázen...jak někdo, kdo selhal a neumí si se svými problémy poradit... vždy jsem byla tak silná a ejhle... jak troska...

Cituji DiOOne: sportuj, věnuj se sobě, napust si vanu, přečti si knížku, zajdi s kamarádkami na kávu, rozmazluj se asi nepomůžou. Radila bych se s odborníkem.. Přeju ať je líp

Děkuji... snažím se teď něco s tím dělat...zatím jsem si koupila hořčík a trochu mi pomáhá...

Odstěhovat se chystám, zatím hledám...není to s mým platem jednoduché

arrow
profile_image
DiOOne
od 8. 1. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

..troska určitě nejsi! někdy je toho prostě na člověka moc a i silná osoba si neví rady.. jak psala LittleCharm sesypalo se toho na tebe opravdu hodně za poslední dobu, možná došla energie i síla se s tím prát. Nejen blázni chodí k psychologům, obzvláště v dnešní době jinak já nejsem z Prahy, takže kontakt ti neporadím, ale mohu se pozeptat, kamarádka jednoho v Praze navštěvovala, a platit se to zřejmě bude...

arrow
profile_image
Jully
od 14. 6. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Mně to tedy nepřipadá až tak drsné, podíváme-li se na to nezaujatě, prostě nepříjemný rozchod (většina rozchodů je nepříjemných), smrt jednoho z prarodičů (tak už to chodí, že lidi ve starším věku umírají), ztráta deseti tisíc Kč (nevelká částka) a přítel, co nemá rád psy (taky bych psa v bytě nechtěla a znám takových lidí spoustu, vidím spíš jako tvé sobectví, když ho do toho nutíš) a jezdí často za mamkou (protože mu nedávno umřel táta a možná taky proto, že tazatelka není zrovna příjemnou společnicí) .
Spoustě lidí se toho během jednoho roku nakupí nesrovnatelně víc a zvládají to.

Podívej se na to z druhé stránky: neumíráš ty, neumírají tvoji nejbližší (mamka, přítel), máš co jíst, máš kde bydlet. Neboli neděje se ti nic strašného. Tak se prober a bud' ráda, že je vlastně všechno relativně v pohodě. Tohle asi zní drsně, ale je to tak, že vůbec netušíš co to znamená, když se člověk ocitne v opravdu zlé životní situaci.

Psychology pro tyto případy, kdy se člověku vlastně nic neděje, vůbec neuznávám, takže k tomu se vyjadřovat nebudu.

arrow
profile_image
Jully
od 14. 6. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Mimochodem tvůj příběh v profilu absolutně nekoresponduje s tím, co píšeš ve svých příspěvcích.

arrow
profile_image
Lady Flame
od 17. 12. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Jully: tvůj příběh v profilu absolutně nekoresponduje s tím, co píšeš ve svých příspěvcích.

Zrovna jsem to chtěla napsat

Cituji DiOOne: ..troska určitě nejsi!

Děkuji, takovou podporu potřebuji slyšet...

Cituji DiOOne: Nejen blázni chodí k psychologům, obzvláště v dnešní době

Já vím, v dnešní době je to normální ale já si někdy jak blázen příjdu...

Cituji DiOOne: ale mohu se pozeptat, kamarádka jednoho v Praze navštěvovala

To bys byla hodná Opravdu moc děkuji...potřebovala jsem si o tom všem s někým promluvit. Teď je mi velkou oporou moje nejlepší kamarádka, máma a sestra...ale ty zase nemůžu zahltit úplně... mají taky svých starostí dost, nevědí vše...Navíc mamka pořád bere prášky, tak jí nechci tímto ubližovat...

arrow
profile_image
Lady Flame
od 17. 12. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Romčula: přítel se ke mě začal chovat hrozně. Jezdí pořád a pořád za maminkou. Už jsem o tom zakládala i diskuzi. Nadává mi...je sprostý, nedovolí mi pejska, kterého chci už několik let.

Však já ti tam do té diskuze psala, že se mi jeví jako sobec... Zbav se ho, co nejdřív!

Cituji Jully: Mimochodem tvůj příběh v profilu absolutně nekoresponduje s tím, co píšeš ve svých příspěvcích.

Tím myslíš co?

Cituji Jully: Podívej se na to z druhé stránky: neumíráš ty, neumírají tvoji nejbližší (mamka, přítel), máš co jíst, máš kde bydlet. Neboli neděje se ti nic strašného. Tak se prober a bud' ráda, že je vlastně všechno relativně v pohodě. Tohle asi zní drsně, ale je to tak, že vůbec netušíš co to znamená, když se člověk ocitne v opravdu zlé životní situaci.

Dík, taky se to takhle dá brát...

Cituji Lady Flame: Zbav se ho, co nejdřív!

Mám to v plánu

 

Téma Ztráta smyslu života - jak z toho ven? je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené