Smazat

Manžel mě zbil

Ahoj holky,
včera mě manžel po vzájemným nesmyslným pošťuchování zbil nebo spíš fyzicky napadl, nebylo to nic extrémního, spíš jen pár ran. Stalo se to poprvé a jsem z toho v šoku, nechci to nikde po rodině nebo kamarádech vykládat, ale potřebuju se někde svěřit. Zajímaly by mě vaše názory nebo třeba i zkušenosti, jestli se vám to už stalo, jaká je pravděpodobnost, že se to bude opakovat... Samozřejmě vnitřně vím, že je to špatně a že hodně z vás by navrhovalo rozchod, ale je tu někdo takový, kde jste to doma překonali? Napadla mě manželská poradna nebo tak něco, asi jsem blázen, ale nechci o něho přijít, protože jinak máme pěknej vztah už skoro 7 let, z toho 2 roky jako manželé. Vím, že to byl zkrat, ale je mi z toho smutno a bojím se, co bude dál.
Děkuju za všechny příspěvky.




 
1. . .345678
arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Nevím my jsme s přítelem výbušní oba dva a nikdy hádka nedošla ani do facky. Facku chápu jen ve velikém afektu jako, že třeba partner zjistí nevěru apd. Praštit ženskou je už opravdu za hranicí.
Moji mamku taťka mlátil, protože byl žárlivý a ona to pokaždé nějak kousla hlavně kvuli tomu co by si na to řekli lidi. Nikdy jsem ji neodpustila, že se nerozvedla a zkazila si život.
Až taťka umřel na rakovinu, tak byl klid a našla si užasného partnera.
Jinak by to sama nikdy nevyřešila. Já na něj nemám jedinou dobrou vzpomínku.

Ke tvé situaci bych asi zkusila naznačit příteli, že zvažuji setrvani ve vztahu a uvidíš reakci. Pokud o tebe bojovat nebude, nebo třeba se zopakuje útok byla bych zbalená hned. Nemáte děti a není nic horšího, když děti tohle musí vidět.

arrow
profile_image
Veselka10
od 20. 12. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Poctivě jsem si vše přečetla a můžu se ztotižnit s názorem True. Do toho co bylo a jak to vzniklo nevidím a tak se mohu jen domýšlet, ale v tuto chvíli to na mě mnohem víc než na skutečné bití, působí jako vzájemné pošťuchování, které vygradovalo tak, že manžel tazatelky prostě měl jen větší sílu.
Neomlouvám to a ani neříkám, že to tak nezbytně musí být, ale působí to na mě tak.
A i když jsem přesvědčená o tom, že chlap nemá ženu bít, tak na druhé straně musím i říct, že ani žena nemá bít chlapa........

Jsme jenom lidé, a jako každý občas jednáme proti sociálním pravidlům dané kultury, víme že se to nesmí, nemá, nedělá, ale i přes to se stane. Tvého manžela nelze označit jako násilníka. Tedy z toho co jsi napsala. Musel by tak jednat opakovaně a při různých situacích. Pokud je ochotný jít do rodinné poradny, běžte a nechte jiné, specialisty ať posoudí vaši situaci. Profesionální psycholog nebo sociální pracovník (ti jsou tam také) tvého muže neodsoudí a nezaženou do kouta. Jednají objektivně a hlavně nehodnotí.

Jinak je Vám jasné, že založení takovéhle diskuze je pro zdejší osazenstvo jako rudý hadr. Někdy mi přijde, že zdejší žijí v umělém dokonalém světě, kde každý ví, co se sluší a patří a žádné odchýlení od normy neexistuje.

PS: neomlouvám jeho chování, jen nelze vidět svět černobíle ...

arrow
profile_image
moony
od 16. 4. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahoj, no už to že si sem napsala podle mě znamená, že to jen taková strkanice nebyla a že si v šoku. Podle mě je to prostě neomluvitelné chování, ale jak už psali holky sama musíš vědět... Já bych třeba ale děti rozhodně ted neplánovala. Napíšu ti aspn příběh mojí ségry. Její manžel začal až když měli malý děti. Nejdřív jí strčil, nebo s ní zacloumal, pak už jí i kopal zezadu do zad... Nepřiměřeně trestal i synovce, neteř to s ním uměla. No myslela jsem že se rozvést nezvládne, ale naštěstí to přeci jen zvládla, děti už ale v pubertě, sami ho doma nechtěli. No a ještě asi rok po rozvodu když vracel syna, tak se mu nějak rozleželo, že se s ním vůbec dovolila rozvést, no před dětma jí zmlátil, že skončila vnemocnici. Neteř ho od tý doby nechce vůbec ani vidět a má blbý sny, synovec jí začíná v hádkách fyzicky napadat... No byla bych hodně opatrná, já se s jedním přítelem rozešla kvůli facce, už jsem mu prostě nevěřila.

Cituji Nora4: Nulová tolerance! Pokud to byl schopen udělat jednou, udělá to znova. Věř mi, vím o čem mluvím. Tomuto tématu jsme se na univerzitě věnovali 2 roky a vyslechli spoustu případů. Výsledky jsou si velmi podobné. Nicméně ani jeden neskončil tak, že by to manžel už nezopakoval, naopak. Pět procent takových případů končí smrtí ženy a většinou i dětí. Tady opravdu žádné omlouvání, žádná poradna, sebrat se a odejít (nebo ho vykopnout). Dojít si na policii by taky neuškodilo. Nejhorší na tom je, že většina těch žen toho svýho násilníka ještě omlouvá! Jsou to věty typu: "on už to nikdy neudělá", "on za to nemohl, stalo se to v hádce", "je mu to líto". Většina z případů co znám (není jich málo) podobně začínala. Muž se styděl, omlouval se, kupoval květiny a za pár týdnů žena skončila v nemocnici s daleko těžkými zraněními. Je to ubožák a pryč od něj! Být tebou bych se obrátila na odbornou pomoc pro radu co dělat. Ale lhát ti nebudou. Nebudou ti říkat, že se to stalo jednou, byla to náhoda a bla bla bla. Budou upřímní a pak bude jenom na tobě jak se zachováš. Každopádně hodně štěstí.

arrow
profile_image
Nora4
od 6. 9. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji tenebress: Jsme jenom lidé, a jako každý občas jednáme proti sociálním pravidlům dané kultury, víme že se to nesmí, nemá, nedělá, ale i přes to se stane.

Zásadně nesouhlasím. Ano jsme jenom lidé a uznávám, že taková facka se stát může, ale tady slečna píše, že to bylo pár ran. Ne jenom jedna malá facka. To už je velký rozdíl. Takové věci se prostě stávat nesmí a záleží na slečně jak situaci vyřeší. Rozhodně bych ten útok ale nenazývala "jednání proti sociálním pravidlům".

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Je to o tom, že pokud jednou rázně neukážeš kde to má své meze ( odchod ze vztahu, manželství atd.), bude se to opakovat. Podvědomě to bude mít manžel v sobě, že když to tenkrát "prošlo" může to projít i příště, touhle událostí ať už vznikla za jakýchkoli okolností jsi mu dovolila o krok si více dovolovat. Není to jen o násilí, je to celkově o jeho chování v manželství.

Pokud v tomto případě manžel opravdu není násilník a vyjímečně mu "ujela ruka" asi bych to jednou s velkou rozvahou tolerovala, při dalším náznaku už rozhodně nikoli.
Za sebe mohu říct, že nevím co bych přesně udělala.......já bych si asi uvědomovala to, že teď když udělal tohle, může udělat cokoli, že ty zábrany jsou poněkud propustnější a s tímhle faktem bych žít v manželství asi nemohla, asi by mě to nutilo hodně nad tím přemýšlet a to by se věřím tomu, že negativně promítalo všeobecně do vztahu.
Nikdy jsem se s tím nesetkala, ale jelikož mám přítele " vazbu " ( posiluje, kickbox a podobné sporty ) snad všichni známí mě varovali, když ho viděli prvně, abych se snažila ho nenaštvat, že kdyby by jednu "natáhl" těžko by mě našli ( jsem oproti němu drobný prcek ) tak to bylo trochu na odlehčení situace, ale to proto, že mě se to SNAD netýká, člověk nikdy neví.

Držím palce, aby jsi to ustála co nejlépe a pokud v manželství setrváš, přeji aby se to již více neopakovalo

Já znám jednu zkušenost, i když ne přímo osobní - naštěstí... Moji sestřenici také fyzicky napadl a zbil její přítel po 2-3 letech vztahu. Zůstala u něj a za rok se to opakovalo. Teď je s ním už 6 let a od té doby nic - nebo spíš mě o tom neřekla. Když jsem s nimi byla na dovolené, tak jsem sama byla svědkem tak strašnýho výbuchu vzteku a neskutečnýho řevu (přitom kvůli banalitě!), až se mi po tom rozklepaly ruce, nekecám. Potom po ní hodil hrnec, ve kterém se zrovna VAŘILY klobásy. Dál to nezašlo nejspíš prý jen kvůli mně. Po této zkušenosti jsem přesně pochopila, co mi tím předchozím svěřováním chtěla přesně říct. Nicméně je s ním ještě dnes a moc dobře ví, že se to bude ještě stokrát opakovat, protože jak ona sama řekla - okusíš jednou a příště se už toho nebudeš bát.

Cituji Nora4: Nulová tolerance!

naprostý souhlas!

Reaguji na True: Tak jistě. Ona sama ví jak to bylo. Já jen psala, že kdyby se jednalo o nějaké pravidelné fyzické násilí, tak ať si to líbit nenechá. Kdyby v tom bylo bití, tak bych to brala vážně. Sama psala, že je na něm závislá takže aby to pak nedošlo případně do nějaké tragédie.

Na mě to teda působí spíše jako, že se taky nechtěl nechat strkat od ženské, nikdy nevíte... nervy z práce, vyhrocená situace, tazatelka ještě přiznala, že je docela provokatérka a že do něho strčila první, pokud jsem to dobře pochopila... Nevidíme do toho... nechci to zlehčovat, ale třeba bychom se v uvozovkách nedivili, což samozřejmě nechci tohle chování omluvit, ale já asi bych z toho napoprvé nic nedělala (samozřejme podle situace), ale dala jasně najevo, že tohle příště tolerovat nebudu a asi bych i vyjádřila názor, že chci odejít, s tím, že se bojím, že to udělá znova a že tohle prostě nehodlám snážet. A příště bych se ale vážně hned sbalila a odešla, ale teď mi to připadne trochu přehnané, pardon...

arrow
profile_image
Nora4
od 6. 9. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Lady Glamour: že se taky nechtěl nechat strkat od ženské

To, že do něj třeba strčila ještě neznamená, že jí musí dát rány! Moc nechápu jak to s tím souvisí. Když už, tak do ní strčit taky, ale rozdávat rány?!

Cituji Lady Glamour: já asi bych z toho napoprvé nic nedělala

Pokud bys to zažila na vlastní kůži (mě se to bohužel stalo a tu zkušenost mám), mluvila bys jinak. Nejde jenom o to, zda jí znovu uhodí nebo ne, ale žít ve vztahu, kde se člověk musí bát každé výměny názorů není zrovna příjemná vyhlídka a zdravý partnerský vztah.

Cituji Lady Glamour: vyjádřila názor, že chci odejít

Názor, ten bys možná vyjádřila, ale jak jsem pochopila, tak až tenkrát, až by se to opakovalo, tak jak si asi myslíš, že by partner zareagoval?!

Cituji Lady Glamour: mi to připadne trochu přehnané

Přehnané je uhodit ženu, natož pak vlastní manželku

Reaguji na Nora4: já tě chápu, že když s tím máš zkušenosti, tak že se k tomu stavíš takto, ale právě proto říkám, nikdo do toho nevidí, nevíš, co za tím bylo, reaguješ podle toho, jak si to sama zažila a vidíš to třeba taky trochu zkresleně. nevíš jestli to bylo přímo bytí, nebo jenom praní jako ve školce, jak sama zakladatelka popsala... sorry, ale jen se na to snažím hledět i z druhého pohledu, aby tahle diskuze nebyla tak jednostranná. Od toho to je diskuze že...

Já třeba zažila opačný případ, kdy chlap už to prostě nevydržel, jak mu ženská chodila za chlapama, tak na ní jednou ve vyhrocené situaci vstáhl ruku, a to tak, že jí dal facku. Ona ho hned zažalovala a pomluvila po celé vesnici... proto říkám, nikdo do toho nevidí, třeba si to zakladatelka moc bere, nebo to naopak zlehčuje, tady je těžko radit, pokud u toho člověk nebyl...

arrow
profile_image
Nora4
od 6. 9. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na Lady Glamour:
Jasný, chápu, že svět není černobílý a vidí do toho jenom oni dva. Jde o to, že jsem na vlastní oči viděla spoustu takových případů, slyšela spoustu příběhů a ani jeden neskončil dobře... Tím myslím, že by si ten chlap uvědomil, jak stupidně se zachoval a už by se to nikdy neopakovalo. Neříkám, že takové výjimky neexistují, ale podle toho co slečna psala to vyznívá, že se ho jenom snaží omlouvat a pokud by to bylo jen pošťuchování, tak by snad nenazvala diskuzi "manžel mě zbil". Jak říkám, je rozdíl dát ženě slabou facku, než rozdávat rány...

arrow
profile_image
Lilliana
od 13. 11. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Bohužel zakladatelka situaci nepopisuje moc dopodrobna.

Mám kamaráda, který má sestru a ta je pěkná hysterka a provokatérka. Ještě když bydleli u rodičů, bylo jim cca 20-25 let, tak se pohádali a ona mu šíleně nadávala, začala ho fackovat, boxovat do něj a kopat mezi nohy. A on to nevydržel a dal ji facku a pak ji držel ruce a tělo, aby nemohla pokračovat. Samozřejmě se snažila vymanit a kopala kolem sebe a cukala s sebou. Tím jak ji držel, tak ji udělal modřinu na ruce.

A svou manželku nebije.

Tím se nechci jejího manžela zastávat, nebyla jsem tam!
Ale pravidla, co platí pro muže, by měly platit i pro ženy.

1. . .345678
 

Téma Manžel mě zbil je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené